Poláci se brání vymáhání smlouvy o dole Turów, jednání se vlečou

„Za ty dva měsíce jsme se po velkém úsilí dostali poměrně daleko, nicméně jsou tam pořád některé body, které jsou otevřené,“ uvedl ve středu náměstek Vladislav Smrž z Ministerstva životního prostředí. Téma česko-polského sporu se řešilo na jednání poslaneckého Výboru pro životní prostředí.

„Přistupujeme k tomu jako česká strana hodně aktivně a snažíme se hledat řešení (…), navrhovat alternativy,“ dodal Smrž s tím, že česká strana podle dohody posílá své návrhy Polákům předem a včas. „Bohužel se to tak nestává z polské strany. Mnohdy se stává, že polští kolegové znovu otevírají části smlouvy, které už jsou dohodnuté, a snaží se vytěžit maximum,“ uvedl náměstek s tím, že v poslední době probíhají jednání poměrně konstruktivně.

Zásadní českou podmínku se ale dosud vyjednat nepodařilo. Praha chce do smlouvy ustanovení, aby případné neplnění smlouvy posuzoval a trestal unijní soudní dvůr. Právě vymahatelnost smlouvy v budoucnosti je podle Smrže nejspornějším bodem vyjednávání. Znovu se má téma řešit příští týden.

Česko viní těžbu v polském dole z výrazného úbytku zásob podzemních vod na českém území a dalších negativních vlivů, jako je prašnost a hluk. Poláci dlouhodobě vliv dolu na českou stranu popírají nebo marginalizují. Důl vlastní a v bezprostřední blízkosti hranic s Českem a Německem provozuje společnost PGE, ve které má rozhodující slovo polský stát.

Podle náměstka Ministerstva zahraničních věcí Martina Smolka se i v nejspornějších bodech na pracovní úrovni rýsuje řešení. „Respektive lze ho dosáhnout v relativně krátkém čase uspokojivě pro obě strany, ale musí tam být na obou stranách politická vůle,“ řekl před poslanci náměstek.

Jednání mezi českou a polskou vládou o dole Turów probíhají už více než dva měsíce. Česko zažalovalo Polsko letos v únoru u Soudního dvoru Evropské unie (SDEU). Ten 21. května nařídil v předběžném opatření těžbu v dole pozastavit. Polsko ale nařízení nerespektuje a v dole se těží dál. Česko proto k soudu poslalo návrh na sankce pro Polsko ve výši pěti milionů eur denně, v přepočtu 127 milionů korun. Soudní dvůr ale o pokutě dosud nerozhodl.

Smolek očekával, že k rozhodnutí SDEU dojde dřív. „Můj osobní názor je, že by rozhodnutí mělo padnout v krátké době v horizontu konce září. Myslím si, že rozhodnutí může velmi uspíšit dosažení finální verze dohody,“ dodal. Zpoždění soudu si vysvětluje letními prázdninami.

Náměstek zároveň upozornil na to, že unijní soud o takovém penále rozhoduje vůbec poprvé. Pokutu pro Polsko shodou okolností navrhla v úterý i Evropská komise kvůli tomu, že vládu nedodržuje další předběžné opatření SDEU, které se tentokrát týká justičního systému.

Na Výboru pro životní prostředí vystoupila za obyvatele Uhelné, jedné z dotčených českých obcí, Zuzana Pechová. „Voda v našem vrtu v Uhelné klesá, klesá velmi rychle navzdory předpokladům v polském posudku vlivu na životní prostředí,“ uvedla před poslanci prostřednictvím videokonference. Zopakovala, že se negativní dopady těžby zvětšují a zrychlují. V Uhelné podle aktuálních prognóz nebude voda dostupná už během pěti až sedmi let, a situace je tak podle českých měření horší, než polská strana předpokládala.

Pechová si zároveň postěžovala, že místní nemají o průběhu jednání s polskou stranou informace. „Nevíme, jestli se v jednáních řeší i zastavení těžby směrem k nám,“ uvedla. Náměstek Smrž v té souvislosti řekl, že česká strana nemůže informace sdílet i kvůli citlivosti polské strany a polské společnosti PGE na „úniky“ informací z jednání.

Právnička Petra Urbanová z české kanceláře Frank Bold, která se tématu Turów dlouhodobě věnuje, na jednání výboru vyzvala, aby se česká strana připravila i na možnost, že k dohodě s Polskem nakonec nedojde. „S rozpaky vnímáme, že Polsko si připravuje půdu na případnou nedohodu s Českou republikou tím, že si pronajalo PR agenturu a poměrně systematicky rozšiřuje dezinformace o tom, že hladina vody na českém území neklesá, případně že si za problémy s vodou může Česká republika sama,“ řekla.

Verzi o dominantním vlivu štěrkopískovny Grabštejn na českém území razilo nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy vedení dolu Turów. „Nejsem hydrolog, ale pokud se podíváme na polohu velké pískovny, i když se nedá srovnat s velkým dolem, tak její vliv na vodní zdroje v Uhelné jsou podle mnoha specialistů větší než toho dolu,“ tvrdil Krzysztof Masiuk, který v těžařské společnosti PGE působí na pozici zástupce ředitele oddělení komunikace. Vliv štěrkopískovny na podzemní vody přitom označují měření českého Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka za „velmi okrajový a lokální“.

K tématu dolu Turów se minulý víkend v rozhovoru pro polské rádio RMF FM vyjádřil premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Mimo jiné uvedl, že se cítí být českou stranou „uvedený v omyl“ a že musí Polsko počkat až na dobu po říjnových českých parlamentních volbách.

„To je obtížný, lokální spor, který se odehrává ve stínu voleb v České republice,“ řekl Morawiecki. „Počítám, že až se volby uskuteční, emoce opadnou,“ dodal premiér. Pro Polsko je tento spor sice „nepříjemný, ale takových problémů máme desítky,“ tvrdí dál. Verzi o tom, že je spor o Turów výsledkem české předvolební kampaně a přímo ovlivňuje české volby, opakují polští vládní politici, těžaři a některá média už od letošního jara, kdy Česko polskou stranu zažalovalo.

Podle náměstka českého Ministerstva životního prostředí Vladislava Smrže české parlamentní volby na konec vyjednávání vliv mít nebudou. „Je úplně jedno, jak dopadnou volby, je zájmem České republiky, aby se vyjednalo zmírnění negativních vlivů dolu na Liberecký kraj. Je jedno, jestli ministr bude z té strany, nebo z jiné,“ řekl náměstek ve středu na jednání sněmovního výboru.

Jinak ale minulý týden mluvil předseda českého Senátu Miroslav Vystrčil z ODS v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita. „Z mých informací vyplývá, že skutečně nelze dohodu očekávat dříve (než po českých parlamentních volbách, pozn. red.). Je zřejmé, že současné vlády Polska a Česka nejsou schopné se dohodnout. Ale nejsem členem vlády a nemám přesná data, proč tomu tak je,“ řekl opoziční politik. „Mohu říct, že po volbách v České republice uděláme vše pro to, abychom tento spor vyřešili. To je reálné. Ale zda se to skutečně povede, to nevím,“ dodal k tématu Turówa Vystrčil.

Polský premiér v neděli v rádiu RMF FM dál uvedl, že Česko ve sporu o Turów podniklo „nepřiměřené kroky“. „Nechci používat silná slova, cítím se být uvedený v omyl,“ odpověděl na otázku moderátora, zda má pocit, že Česko, sousední země a partner ve Visegrádské čtyřce, Polsko podvedlo.

Sám Morawiecki letos v květnu tvrdil, že se Polsko na jednání v Bruselu dohodlo s českou stranou o stažení žaloby. Český premiér Andrej Babiš to záhy popřel. Tvrzení Morawieckého předcházelo už zmíněné předběžné opatření unijního soudu, které Polsku přikázalo bezodkladné pozastavení těžby v dole Turów. Polský premiér o něm prohlásil, že ho polská strana respektovat nebude.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Obyvatelé obcí na české straně hranice mají problémy s mizející vodou a do budoucna se obávají i zvýšení prašnosti a hluku.