Poláci hasí požár největšího národního parku, Maďaři vyhlásili sucho

Sucho - slovo, které se začíná ve střední Evropě skloňovat čím dál tím častěji. Nedávno jsme informovali o problémech Polska a velmi nízkém stavu řeky Visly. Situace se ani během dvou týdnů nezlepšila a sousední země vysychá dál. To může později přinést nečekaně velké problémy hlavnímu městu.

„V téhle chvíli se nestresujte,“ vzkazuje zatím varšavský primátor Rafał Trzaskowski ohledně dodávek pitné vody pro Varšavany. Ty totiž pocházejí z Visly, z hloubky 6 metrů pod dnem přirozeně filtrovanou vodu čerpá unikátní zařízení přímo v korytě řeky, které je přezdívané „Tlustá Kačka“. Trzaskowski nicméně avizuje, že město připravuje kampaň vyzývající lidi, aby hlavně v létě vodou co nejvíc šetřili. Zmínil také možný problém s chlazením elektrárny závislém na vodě z řeky.

Na Poláky apeloval ve středu i prezident Andrzej Duda, vyzval je, aby vodou šetřili. „Pokud se v nejbližší době nedočkáme dešťových srážek, situace může být nebezpečná,“ řekl prezident.

Zatímco loni touhle dobou hlásilo hydrologické sucho sedm stanic v Polsku, letos už jsou to dvě desítky. Polská vláda kvůli suchu připravuje speciální zákon, který by umožnil investici v přepočtu 900 milionů korun, za nedostatek srážek v zimě i na jaře ale zaplatí i lidé v obchodech, předpokládá se totiž růst cen ovoce a zeleniny.

Hasiči také dál musí bojovat s častými požáry lesů a travin. Oheň se nevyhnul ani Biebrzanskému národnímu parku, který je vůbec největší v Polsku. Hasiči s požárem rozsáhlých rašelinišť bojují už několik dní. Shořela už plocha o velikosti 1800 hektarů, jde tak o největší požár za 20 let. Oheň se nejspíš rozšířil kvůli vypalování trávy.

Na Slovensku někteří zemědělci urychlili výsadbu jarních plodin, chtějí totiž využít zbývající jarní vláhu. Voda a vláha chybí zejména na severu Slovenska.

O suchu se mluví i v Maďarsku. Ministr vnitra Sándor Pintér oznámil, že lze letos očekávat nedostatek vody a že od pondělí vyhlásil stav extrémního sucha. V Maďarsku sice minulý týden pršelo, srážky ale po dvou měsících sucha zdaleka nestačily.

I kvůli nedávným mrazům se proto očekávají velké škody v zemědělství. Maďarští ornitologové upozorňují, že nedostatek srážek jde ruku v ruce s nedostatkem bláta, což ohrožuje populaci vlaštovek - ty si nemají z čeho postavit hnízda. Lidé by proto měli vlaštovkám pomoci tím, že do zahrady nebo na balkon či okno dají nádobu se zeminou, kterou budou udržovat v blátivém stavu. Podobnou pomoc by nejspíš uvítaly i vlaštovky v Česku.

Z Maďarska přinášíme i další zprávy. Budapešťský primátor rozhodl o povinnosti nošení roušek ve veřejné dopravě, obchodech, taxících. Opatření platí od 27. dubna.

A věnujeme se i politice. Podle průzkumu agentury Publicus, který si zadal levicový deník Népszava, dvě třetiny lidí souhlasí s požadavkem opozičních stran, aby vláda Viktora Orbána nedisponovala mimořádnými kompetencemi na dobu neurčitou. Pravomoc vládnout pomocí dekretů v parlamentu odhlasovala vládnoucí strana Fidesz.

O tom, jak dlouho bude tento stav platit, přitom rozhoduje sama vláda. Absence časového omezení se přitom nelíbí ani 36 procentům voličů samotného Fideszu. Dokonce 40 procent z nich si podle průzkumu myslí, že by vláda měla s požadavkem opozice na časové omezení mimořádných kompetencí souhlasit.

Ministři rakouské vlády plánují věnovat své zdaněné mzdy na charitu, má jít o výraz solidarity a soudržnosti s krizí postiženou zemí. Platu se vzdávají ministři, kancléř a přidal se i prezident Alexander van der Bellen. Z vlády to bude každý měsíc v přepočtu 4,5 milionu korun, od prezidenta dalších 360 tisíc.

To, co v pondělí ohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz, ale neplánují v Německu. „Ve spolkové vládě v současnosti takový návrh neexistuje,“ citoval deník Bild mluvčího spolkového kabinetu. Proti posílání platu na charitu by podle Bildu nebyl bavorský premiér Markus Söder, vyzval ale ke koordinovanému postupu ve všech spolkových zemích.

Na Slovensku začalo postupné uvolňování opatření proti šíření epidemie koronaviru. První fázi uvolňování schválil v úterý krizový štáb. Ve středu se otevřely obchody s prodejní plochou do 300 metrů čtverečních mimo obchodní centra.

V obchodech s oděvy se nesmí oblečení zkoušet, znovu se prodávají automobily, fungují venkovní tržiště a restaurace mohou prodávat jídlo přes okénko. Ve všech případech ale platí další doprovodná omezení o rouškách, otevírací době, pohybu zákazníků či jejich maximálním počtu.

Další etapa uvolňování bude záviset na vývoji epidemie. Země celkem hlásí 1244 potvrzených případů nákazy.