Článek
Základní školy v Kutné Hoře bojují o každého žáka. Čím více jich přijmou, tím více peněz ze státního rozpočtu dostanou. I když nová reforma Ministerstva školství od letoška financování regionálního školství mění, naplněné kapacity chce mít každý ředitel.
Tím se středočeské školy neliší od jiných kdekoliv v Česku. Ředitelé reagují na poptávku rodičů, kteří jsou ochotní své děti do nejlepší školy, alespoň dle jejich názoru, vozit klidně přes celé město. A rozhodují se nejčastěji na základě jejich pověsti.
„Je potřeba odbourat konkurenční prostředí, aby nejlepší škola byla vždycky ta nejbližší,“ říká místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr.
Mezi školami totiž soutěžením o děti vznikají rozdíly, a žáci v jednom městě tak nemají stejnou šanci na vzdělání.
„Máme jednu školu, která dostala nálepku romská, a měla tak problémy přilákat většinové rodiny. Díky projektu Začít spolu se ale podařilo kolem ní soustředit rodiče, kteří mají o vzdělávání svých dětí zájem, a tím se otevřela i dalším rodinám,“ vysvětluje jeden z problémů, který Kutná Hora řeší, manažerka místního akčního plánu Kamila Drtilová.
Nejen s vyrovnáváním rozdílů mezi školami pomůže na Kutnohorsku nově Nadační fond Eduzměna. V následujících pěti letech napumpuje do regionu 200 milionů korun. Polovinu už do fondu vložily čtyři české nadace, druhou část prostředků chce Eduzměna získat v příštích letech od dalších dárců.
Průměrný region s průměrnými žáky
Nadace vytipovala nejprve osm regionů v Česku na základě vybraných výsledků ve vzdělávání a demografických ukazatelů. Eduzměna vybírala region, který nebude vybočovat z průměrných národních výsledků ve srovnávacích testech a statistikách nezaměstnanosti a rozvodovosti. Z užšího výběru tří kandidátů nakonec dostalo přednost Kutnohorsko před Semilskem a Přeštickem.
„Přišlo nám důležité vstoupit do regionu, jenž je standardní a nijak extra se nevymyká, protože opatření, která tam chceme vyzkoušet, hodláme replikovat i v dalších regionech,“ vysvětluje postup výběru ředitel Nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška. Projekt se zaměří nejen na čtyři základní školy přímo v Kutné Hoře, ale na všech 41 institucí ve městě a okolí od mateřských přes základní až po střední školy.
Cíl je prostý. Posunout kupředu české školství. Za pět let chce Eduzměna u žáků zlepšit vztah k učení a ke škole, čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti a schopnost řešit problémy každodenního života.
Ani jeden krok ale nebude jednoduchý. Z mezinárodních srovnání totiž vyplývá, že čeští žáci mají nejhorší vztah ke škole. Na vyučování se ráno těší podle výzkumu TIMMS jen 68 procent čtvrťáků, mezinárodní průměr je přitom 86 procent. A třeba v gramotnostech se Česko za 20 let propadlo z předních příček do podprůměru.
Eduzměna chce ale do reformy vzdělávání zahrnout všechny regionální aktéry – zřizovatele, ředitele, učitele, rodiče, ale také zaměstnavatele, politiky a místní organizace.
„Město nemůže samo přistoupit ke smysluplným změnám bez toho, aby na to mělo dostatek financí a odborníků,“ ví kutnohorský místostarosta Šnajdr.
Tajemník na každé škole
Vyrovnat rozdíly mezi školami a nabídnout všem dětem stejně kvalitní vzdělání se Kutná Hora totiž pokoušela už v minulosti. Narazila ale právě na nedostatek financí. Neměla ani dostatečný počet expertů, kteří by reformu zaštítili.
Vyřešit by to mohl střední článek řízení mezi ministerstvem a obcemi. Jako takový mezistupeň už v minulosti fungovaly okresní školské úřady. Ty ale byly v roce 2000 se vznikem krajů zrušeny.
Eduzměna pomůže Kutnohorsku střední článek vytvořit. Spolupracuje na tom i s Ministerstvem školství, které do budoucna také počítá s pilotními projekty takových pracovišť. Píše se o nich i ve strategickém dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, který loni na podzim ministerstvo představilo. Na základě tohoto dokumentu vznikne letos školská strategie na dalších minimálně deset let. Střední článek by pomáhal ředitelům metodicky, nabízel právní poradenství nebo podporoval sdílení zkušeností mezi školami.
Nejen nedostatek odborníků je ale handicapem v regionech. Školy jsou zavalené administrativou, a ředitelé tak nemají dostatek času na to hlavní – řízení pedagogického sboru. Místo toho vyřizují třeba rekonstrukci budov nebo vyplňují výkazy. Administrativou tráví ředitelé v Česku nejvíce času ze všech svých kolegů v Evropě. Podle studie institutu CERGE jim zabere 40 procent času.
Nově by ale na kutnohorských školách měla vzniknout pozice tajemníka, který přebere od ředitelů veškerou administrativu, a ti se tak budou moct soustředit pouze na vzdělávání.
Projekt poběží v Kutné Hoře pět let. Už za dva roky chce ale Eduzměna dosáhnout prvních výsledků – zlepšit práci ředitelů a učitelů. U žáků to podle nadace potrvá o něco déle. Připravený a fungující model regionálního školství ale hodlá ve spolupráci se státní správou co nejdříve rozšířit. V roce 2030 by tak podle plánů mohl fungovat na 20 procentech území Česka a ovlivnit vzdělávání 200 tisíc dětí.
