Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Nově schválené pokusy budou podle Timesů první svého druhu v Evropě. Britové v jejich rámci vypěstují pšenici, která díky genetické úpravě nebude obsahovat aminokyselinu asparagin. Tu pšenice obsahuje od přírody a sama o sobě není závadná. Při výrobě toastového chleba se ale transformuje do akrylamidu – látky, o které se vědci domnívají, že je karcinogenní.
Experiment zaštítí institut Rothamsted Research, který patří mezi nejstarší výzkumné instituce zemědělství na světě. Upravená pšenice neporoste v laboratořích, ale přímo na poli.
Spojené království tak udělá další krok k využívání geneticky modifikovaných organismů v zemědělství. S nimi už desítky let pracují například Spojené státy, hojně je využívá i Čína a povolená je technologie i v mnoha státech Jižní Ameriky. Evropská unie ale genetickou modifikaci rostlin pro zemědělské účely téměř zcela zakazuje.
O tom, že Británie restrikce proti genetickým úpravám v zemědělství po brexitu uvolní, se za Lamanšským průlivem mluví už delší dobu. Premiér Boris Johnson to ostatně proklamuje už od úplně prvního dne svého mandátu. „Pojďme začít osvobozovat náš mimořádný sektor biologických věd od evropských zákonů namířeních proti geneticky modifikovaným potravinám, pojďme vyvinout plodiny odolné proti plísním, které nakrmí svět,“ řekl Johnson při své úplně první řeči v roli premiéra před dvěma lety.
Vědci princip nově schváleného pokusu s pšenicí přirovnávají ke „knockoutování“ jednoho jejího genu, což zamezí produkci nechtěné aminokyseliny. Podle profesora Nigela Halforda, který celý projekt vede, tak bude docíleno produkce zdravější pšenice, která bude mít stejnou chuť a zároveň vlastně ani „nebude považována za geneticky modifikovanou“.
Britská vláda totiž razí názor, že úpravy provedené poměrně novou metodou tzv. genetických nůžek CRISPR, by se neměly brát jako genetické modifikace, a proto mohou být povoleny. Za genetickou modifikaci vláda chce považovat jen takové úpravy, kdy se do rostlin dostane DNA z jiných organismů. Takovým rostlinám se říká transgenní, protože do nich jsou vloženy geny z jiných a často ani ne příbuzných druhů. CRISPR na rozdíl od toho pracuje jen s geny, které už v dané rostlině jsou. Jde tak o odchýlení od rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2018, který rozhodl, že na rostliny upravené metodou CRISPR by měly platit stejné regulace jako na konvenční metody genetické modifikace.
Ministerstvo životního prostředí podle Timesů rozhodnutí zdůvodňuje tím, že nevidí důvod, proč by se regulace proti genetické modifikaci měly vztahovat na plodiny, které by teoreticky mohly být vypěstovány i tradičními způsoby (myšleno klasickým šlechtěním). Institut Rothamsted Research uvedl, že evropské regulace „v zásadě blokují používání technologie, která je schválená v mnoha jiných částech světa“.
Jak ale připomněl už před několika měsíci server Wired v článku s titulkem „Britský velký plán s geneticky modifikovanými organismy možná není až tak velký“, Británie má dosud zkušenosti především s genetickou modifikací zahrnující právě transgenní rostliny. Povolení metody CRISPR pro úpravu zemědělských plodin by tak zřejmě mělo minimálně v nejbližší době poměrně malý dopad a experimentů, jako je ten s pšenicí, by muselo být víc.
Stejný problém se mimochodem týká například i brambor odolných proti plísním, o kterých nepřímo mluvil Johnson ve výše zmiňovaném proslovu. Ty už sice na britských experimentálních polích dokonce vyrostly, ale kvůli tomu, že jde o transgenní produkty, by je nikdo nemohl jíst ani poté, co by se vládě podařilo prosadit své výše popsané návrhy.
