Pokud Zeman nabízel soudci výměnný obchod, mohl spáchat trestný čin, řekl ministr Kněžínek

Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stadiu přípravy nebo i pokusu. Uvedl to dnes v rámci interpelací ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka ke kauze údajného ovlivňování soudců Hradem.

„Ono to může, byť se bavíme o osobách, které požívají imunitu podle zákona, naplňovat znaky trestného činu minimálně ve stadiu přípravy, možná pokusu,“ řekl Kněžínek. Neupřesnil ale, jaký trestný čin má konkrétně na mysli.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa ve středu v podvečer na jednání sněmovního podvýboru pro justici uvedl, že mu Miloš Zeman opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu. Současně ale zaznívala z úst prezidenta vyjádření o tom, jak by měl NSS rozhodovat ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. Zemanovo chování tak podle Baxy připomínalo výměnný obchod.

„Spíš připomínala výměnný obchod: ‚Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí‘,“ řekl k prezidentovým vyjádřením Baxa. Uvedl, že byl prezidentovou nabídkou zaskočen, za přímý nátlak to ale neoznačil. Poznamenal, že prezident i současným představitelům NSS při jejich jmenování zdůrazňoval, že „musí na soudce neformálně působit, aby rozhodovali správně“.

Ministrovo prohlášení okomentoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček: „Reakce je plně vypovídající. Ministrovi nepřísluší spekulovat, ale soustředit se na fakta. K žádnému překročení zákona nedošlo,“ vzkázal Seznamu.

Ministr Kněžínek během interpelace také uvedl, že jej mrzí, že Baxa se svým tvrzením nepřišel v době, kdy se jeho schůzka se Zemanem odehrála v souvislosti s rozhodováním Nejvyššího správního soudu o nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. „Pokud se ty události odehrály tak, jak prezentuje pan bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Baxa, tak mě mrzí, že s tím přichází nyní, že s tím nepřišel hned, když toto údajně mělo na schůzce zaznít,“ uvedl.

„Sama skutečnost, že se soudci stýkají s politiky, z mého pohledu závadná není. Na můj vkus jich bylo až příliš mnoho,“ řekl dále Kněžínek. Poukázal tak i na slova prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že se s vědomím hlavy státu scházel s ústavními soudci. Tématem měl být mimo jiné služební zákon, jehož zrušení se Zeman domáhal.

Ministr ocenil, že představitelé justice obstáli, neboť spory, v nichž figuroval prezident nebo Hrad, nerozhodli v jejich prospěch. Samotné informace o tom, jaké rozhodnutí si přál Zeman, mohli soudci znát ze spisů i bez případného kontaktu s prezidentem, dodal Kněžínek.

O tom, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, psal nedávno týdeník Respekt. Baxa pak před týdnem v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách. Zeman se následně proti interpretacím kontaktů jako ovlivňování soudců ohradil, šlo podle něho o doporučení, která jsou vyjádřením názoru.

Kauzou se zabývá sněmovní podvýbor pro justici. Senátor a advokát Václav Láska (SEN 21) podal na Mynáře trestní oznámení pro podezření ze zasahování do nezávislosti soudu. V něm uvedl, že Mynář „opakovaně působil na soudce v úmyslu ovlivnit jejich rozhodnutí tak, aby porušili své povinnosti a nerozhodli podle zákona a pravidel spravedlivého procesu, nýbrž aby rozhodli tak, jak si přeje prezident České republiky“.

„Byť Vratislav Mynář tvrdí, že daného jednání se dopustil na pokyn či s vědomím prezidenta ČR, tedy osoby, která nemůže být trestně stíhána za daný skutek, nijak tato skutečnost nevylučuje či neomezuje trestněprávní odpovědnost Vratislava Mynáře,“ poznamenal senátor.