Článek
Ministerstvo dopravy dalo krajům loni v říjnu možnost, aby určily, na kterých silnicích první třídy se nebude platit mýtné. Původně chtěl resort zavést mýtné na 900 kilometrech, jenže kraje se proti tomu ohradily. Jak už Seznam před pár dny zveřejnil, hejtmani doufají, že kamiony a autobusy budou jezdit zdarma na minimálně 570 z navrhovaných 900 zpoplatněných kilometrů.
Jednat se o tom bude ve čtvrtek na zasedání Asociace krajů v Plzni. Seznam navržených úseků pak předají hejtmani ministru dopravy Danu Ťokovi, který ho představí na jednání vlády. Mýtné se na ostatních silnicích první třídy začne vybírat 1. ledna 2020.
„My jsme řekli, že tam, kde kraje budou mít pocit, že by nemělo být vybíráno mýto, tak to musí zdůvodnit a silniční správní úřad rozhodne o tom, jestli důvody jsou natolik vážné, abychom k tomu přistoupili,“ řekl odstupující ministr Dan Ťok, který zdůraznil, že o mýtném bude s kraji vyjednávat, dokud nebude na ministerstvu vystřídán.
Memorandum, které podepsaly kraje a obce s ministerstvem dopravy loni v říjnu, ale umožňuje, aby byla zavedena nulová sazba mýtného na všech 900 kilometrech nových úseků silnic první třídy. Podle společnosti Kapsch, která se neúspěšně ucházela o zakázku na provoz mýtného systému od roku 2019, by tím však ministerstvo dopravy šlo proti podmínkám tendru.
„Pokud dojde společnost Kapsch k závěru, že došlo k porušení klíčových tendrových podmínek, zvážíme právní kroky. Nicméně domníváme se, že by takové nehospodárné zacházení se státním majetkem mělo zajímat také Nejvyšší kontrolní úřad nebo orgány činné v trestním řízení,“ říká mluvčí společnosti Kapsch David Šimoník.
Nejvyšší kontrolní úřad už v loňské zprávě o mýtném systému upozornil, že ministerstvo dopravy neprokázalo, z jakého důvodu se rozhodlo zpoplatnit právě 900 kilometrů. Resort se odvolával na jednání dopravních expertů tehdejších koaličních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) a názor projektového manažera.
„Ten však vyhodnotil v analýze z prosince 2016 rozšíření o 900 km jako nejhorší variantu,“ rozporovali rozhodnutí ministerstva kontroloři NKÚ.
Projektovým manažerem Systému elektronického mýtného byla společnost Deloitte. Ta došla k závěru, že nejvhodnější variantou by bylo rozšíření zpoplatnění silnic první třídy o 474 kilometrů.
V podmínkách tendru se ale nakonec objevila varianta 900 kilometrů, kterou nyní hodlají kraje snížit. Mýtné se však bude i tak vybírat na všech úsecích. Řidiči kamionů a autobusů na silnicích vyřazených ze zpoplatnění akorát za průjezd zaplatí nula korun.
„Nejabsurdnější na takzvaném nulovém tarifu je, že stát bude na regionálních silnicích platit provozní náklady za výběr mýta, bude muset kontrolovat kamiony, zda zaplatily mýto, ale nevybere na těch silnicích ani korunu. Je to takový hezký tunel na peníze daňových poplatníků,“ dodává mluvčí Kapsche.
Podle odhadu Deloitte by stát vybral na nově zpoplatněných silnicích první třídy 1,1 miliardy korun ročně. Jestli ale vypíše na minimálně 570 kilometrech nulovou sazbu, vybere jen 400 milionů. Každý rok tak přijde o 700 milionů a navíc bude muset platit za provoz systému. Kolik dá ministerstvo ročně za výběr nulových poplatků, ale mluvčí Lenka Rezková nechtěla upřesnit. Ceník služeb mýtného systému je totiž neveřejný. Stejně tak mluvčí odmítla říct, jak se argumentům Kapsche bude ministerstvo bránit.
„Na návrh, jaké úseky mají mít nenulovou a jaké nulovou sazbu, je čas zhruba do poloviny roku, kdy se začne řešit příslušné nařízení,“ sdělila pouze Rezková.
Konsorcium CzechToll/SkyToll by mělo nový mýtný systém spustit na silnicích první třídy 1. ledna 2020. Na dálnicích se začnou vybírat poplatky pomocí satelitní technologie o měsíc dřív. Během deseti let zaplatí ministerstvo dopravy za provoz mýtného 10,75 miliardy korun. Zpoplatnění se bude týkat 2 300 kilometrů dálnic a silnic první třídy.
