Článek
Emanuel Žďárský, biolog, který působil na katedře lékařské genetiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zaměřil po vypuknutí koronavirové pandemie své výzkumy na odhalování covidu-19. A přišel na metodu, která by podle něj mohla vrátit děti bezpečně do škol a nás všechny k normálnějšímu životu. Žďárský tuto metodu testování PCR nabízel na Ministerstvu zdravotnictví již loni v březnu, ale setkal se s nezájmem.
Ten váš příběh má dvě části. Ta první část byla u vašeho prvního objevu, to znamená diagnóza těch genetických onemocnění.
Ono to bylo tak, že já jsem dělal první DNA prevenci už v roce 1985. Ale tajně, protože jsem nebyl konformní s režimem v republice. A pozvali si mě do Británie, a tam jsem měl to štěstí, že jsem natrefil přímo na PCR technologii, která se v tom roce zrodila. Pak jsem ještě byl tři roky v Kanadě, potom ještě jsem šest roků léčil norského krále v Oslo.
A když jsem přijel zpět, požádal mě pan profesor Höschl, jestli bych nemohl založit katedru lékařské genetiky na 3. lékařské fakultě. Tak jsem se vrátil. Založili jsme tam skutečně danou katedru, a tak jsem přemýšlel, jak tuto svoji metodu PCR, kterou umím dělat opravdu ve velkém množství a opravdu levně, tak jak pomoct státu. A to máte poměrně jednoduché. Vezmete si nemoci, které jde PCR prevenovat, jejich četnost, i kolik to vlastně stojí ten stát, jak je to teda klinicky výhodné. A ony se vám ty nemoci takhle seřadí pod sebe, a tam na prvním místě je cystická fibróza, velice nepěkná nemoc. Tak jsem začal organizovat prevenci cystické fibrózy tím, že budeme testovat PCR testem populaci a budeme nacházet každého třicátého, který v sobě tu mutaci má.
Když přišel covid-19, tak jsem věděl, že je to ústy přenášená infekce. Tak jsem si řekl, že to testovaní cystické fibrózy děláme také z úst a ze slin. Zkusili jsme, jestli tato metoda funguje i na covid. Tak jsem číhal na toho svého prvního covidového pacienta, dostal jsem ho z Bulovky, a fungovalo to opravdu pěkně. A s tím jsem teda šel už 15. března, to si pamatuji dodnes to datum, na vládu, obeslal jsem všechny relevantní osoby, že tady je tato metoda, a pokud navážu na to, co jsem dělal s cystickou fibrózou, že jim garantuji, že bude levná, přesná a rychlá. A nenastalo vůbec nic.
Pak se mi podařilo vnutit se na Ministerstvo zdravotnictví s prezentací, to byl červen 2020. V té době jsem měl takovou směsnou prezentaci o cystické fibróze i o covidu. A neměl jsem zase úspěch, už v hlavní roli zase stála ta certifikace, že tomu nevěří a že to není ani možné. Tak jsem v červenci požádal jednu firmu, aby ten můj krok certifikovali. Oni to začali provádět a od ledna to má certifikační dokument.
Zastavme se teď u toho školního testování. Jak dlouho to trvá – od odebrání vzorků do vyhodnocení?
Úplně nejrychlejší PCR stroje, se kterými já pracuji, umí to vyhodnocení do čtyřiceti minut. Naberete vzorek, výsledek je za čtyřicet minut. Začne se vám do toho nabalovat, kolik těch vzorků děláte, protože je nějakým způsobem musíte přemístit. Tak tam naskočí ten čas, kdy se vám to podaří do toho stroje dostat. Při stále větších počtech to stále narůstá. Nicméně i ty největší kapacity, kdybychom dělali, tak jsme schopni udělat do sedmi hodin ráno příštího dne. Kdybychom dělali po těch statisících až milionech. Což je taková ta doba, kdy si myslíme, že je ještě dostatek času, aby se ten dotyčný ještě nedostal do školy nebo do svého podniku.
Hodně se diskutovalo o těch cenových záležitostech. Vy jste vlastně uvedl, že byste to dokázal stáhnout až na padesát korun za jeden test, přitom někteří diváci, kteří si to pak našli na internetu, tak zjistili, že kdyby tam dneska šli, tak je to stojí tisíc tři sta, jako samoplátce, čili můžete tohle nějak vysvětlit?
Kdyby se dělala celá republika, důležitá informace, to platí, kdyby se dělalo deset a půl milionu, nebo alespoň v milionových počtech, tak se veškeré dané postupy hrozně zlevní, protože to děláte najednou. Jeden stroj, ve kterém se dělá třeba sto tisíc vzorků, vám to zlevní. Tak postupně doklesáme až k těm padesáti korunám. Ale když děláme jeden test nebo dva, tak jsou samozřejmě ty ceny vyšší.
Máte nějakou představu, co by se dál mělo dít, kdo by jak měl na vás navázat organizačně a podobně?
Já myslím, že je důležité, aby byla nultá schůzka s panem ministrem školství i zdravotnictví, může tam být i pan premiér. Řeknu jim - ověřte si moji metodu, to lze během jednoho dne. A nelekejme se toho, že budeme první na světě. Hlásí se i Slovensko velice intenzivně, dokonce i okolní státy včetně Rakouska i Německa. A těm všem já říkám, že teď momentálně bych rád dal do pořádku a uzavřel tu kapitolu s českým governmentem, českou vládou.
Ale tuhle diskuzi s vámi nikdo nechce vést. Nebo ano? Mění se to teď?
Mění se to. Včerejší Twitter našeho pana premiéra už byl takový smířlivější, že pověří pana ministra, aby to prověřil. Bohužel se to stalo už jednou. V listopadu byla přesně taková situace, nejdřív fake news, potom teda, že to pan ministr prověří. Já jsem nezažil, že by nás někdo prověřoval nebo na chvíli si s námi sedl a aspoň tímto způsobem si o tomto popovídal.
Máte nějaký deadline, do kdy se mají oni vyjádřit, a pak to tedy dáte všem ostatním?
Bylo by nejlepší, kdyby se vyjádřili tak, nebo jinak, ale aby se vyjádřili. Já to vidím na takový týden. Teď kdyby to mělo být jenom zdržování, to by bylo velice špatné.
Čili do konce února vlastně?
Do konce února.
(Ve čtvrtek 25. 2. ve 14:30 hod proběhla schůzka RNDr. Emanuela Žďárského s ministrem zdravotnictví Janem Blatným. K žádnému konkrétnímu výsledku ale zatím nedospěli.)
Další detaily rozhovoru s profesorem Emanuelem Ždárským naleznete v úvodním videu. Záhady Josefa Klímy vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
