Článek
Čísla Čechů nově nakažených koronavirem v posledních dnech stoupají. Nemocnice přesto vyzývají, aby se lidé nebáli chodit na preventivní prohlídky ani jiná vyšetření a svůj zdravotní stav nezanedbávali.
„Ze začátku jsme pozorovali paradoxní reakci, že ubylo mozkových příhod a infarktů. Především tedy lehčí formy. To znamená, že je řada pacientů v uvozovkách přechodila doma. Také jsme ale viděli pacienty, kteří přijížděli pozdě a v zanedbaném stavu,“ popsal pro Seznam Zprávy předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Pokud přitom pacient do nemocnice dorazí s infarktem nebo mozkovou mrtvicí pozdě, léčebná opatření fungují velice málo nebo vůbec. Podle lékaře se ale nyní počty nových pacientů vrací k běžným číslům, aniž by jich výrazně skokově přibylo.
„Obávám se ale, že ty nemoci – jak ischemická choroba srdeční a infarkty, tak cévní mozkové příhody – trochu souvisí s tím, jaká je socioekonomická situace ve společnosti. Vlastně souvisí hodně. Víme například, že mezi chudšími a bohatšími regiony v České republice jsou opravdu velké rozdíly ve výskytu těchto příhod – v okamžiku, kdy celá země zchudne, není vyloučeno, že uvidíme, že obě diagnózy budou přibývat,“ uvedl Aleš Linhart.
Pacienti s kardiologickými potížemi by se měli mít nejen před onemocněním covid-19 na pozoru, hrozí jim totiž riziko zhoršeného průběhu nemoci, podobně jako je tomu u chřipky nebo jiných chorob.
„Úplně přímá postižení srdečně-cévního systému ve smyslu fibrilace síní nebo cévních mozkových příhod nejsou, zdá se, tak výrazná – řada pacientů s koronavirem, kteří mají těžký průběh, má spíše žilní trombózy, plicní embolie, ale ne tyhle dvě diagnózy. Také nemáme moc dat o tom, že by virus přímo napadal srdce. Jsou to spíše druhotné následky a dopad těžkého infekčního průběhu, než že by to bylo primární postižení. Ale když začne srdce selhávat, prognóza pacientů je neblahá,“ dodal odborník.
Covid-19 nejčastěji postihuje dýchací cesty a plíce, pokud se však nákaza v těle takzvaně rozjede, zasahuje i srdce a následně například ledviny. Rizikovými faktory přitom mohou být cukrovka, obezita, kouření či vysoký krevní tlak.
„Z těch, kteří mají nemoc tak vážnou, že virus zasáhne srdce, jich nepřežije už padesát procent,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam zprávy šéf kardiologie motolské nemocnice Josef Veselka.
Dlouhodobé problémy
Kromě akutních potíží se však postupně začínají hlouběji studovat i možné dlouhodobé dopady onemocnění covid-19 na zdraví pacientů. Novou studii zahájila například Fakultní nemocnice Brno, které se mohou pacienti po prodělané nemoci covid-19 hlásit. Zúčastnit by se podle mluvčího nemocnice Pavla Žáry mohlo 100 až 200 lidí.
Na projektu se podílejí infekční a plicní lékaři, kardiologové, gastroenterologové a neurovědci. „Cílem je vytvořit účinnou a nákladově efektivní soustavnou péči pro pacienty po prodělané infekci nemocí covid-19,“ uvedl Žára.
Studie má zhodnotit průběh nemoci, terapii a zejména časné nebo pozdní následky choroby. „Mohou se týkat nejen plic, ale i srdce, jater nebo nervové soustavy. Se změnami po prodělané chorobě se epizodicky setkáváme již nyní, nicméně jejich skutečný vztah k chorobě, jejich závažnost ani dlouhodobá perzistence jsou nejasné,“ dodal mluvčí. Pacienti budou sledováni rok.
„Během tří návštěv – a to vstupní, za tři měsíce a za rok – získají pomocí převážně neinvazivních vyšetření řadu informací o svém zdravotním stavu. Zaměříme se zejména na funkci a zobrazení plic, kardiovaskulární aparát včetně zátěžového vyšetření, dále na některé laboratorní parametry nebo například i na možný vliv viru na riziko vzniku jaterní fibrózy,“ řekl Žára. Nedílnou součástí hodnocení je podle něj i zkoumání dopadu na psychiku pacientů, a to sledování rizika rozvoje demence, deprese nebo posttraumatické stresové poruchy.
