Loď bez posádky pluje Atlantikem

Na palubě má 30 senzorů a šest kamer s umělou inteligencí, které odhalí překážky a rizika i skoro pět kilometrů před ní. Po moři se totiž tato loď prohání rychlostí až 18,5 kilometru za hodinu bez kapitána. A to díky tomu, že dosahuje nejvyšší, páté úrovně autonomie. Lidský zásah do řízení přímo na palubě tak nejenže není vůbec potřeba, ale není ani možný.

„Pokud se na to podíváte v krátkodobém pohledu, třeba u vodních taxi nebo trajektů, kde byste tím mohli snížit počet členů posádky a zvýšit bezpečnost, možná se do toho bodu dostaneme už za pár let, kdy bude všechno plně autonomní,“ vysvětloval už loni Brett Phaneuf, spoluředitel Mayflower Autonomous Ship.

Hladiny se samořiditelná loď Mayflower 400 dotkla teprve loni v září. Křtu se dočkala přesně 400 let ode dne, kdy původní stejnojmenná loď opustila Plymouth. A v úterý z anglického přístavu vyrazila na dvoutýdenní cestu k nejvýchodnějšímu cípu státu Massachusetts, mysu Cape Cod, kde v roce 1620 na původní Mayflower plující tehdy také z Velké Británie přirazili po 60 dnech plavby tzv. Pilgrim Fathers, tedy Otcové poutníci.

Pokud plavidlo měřící na délku 15 metrů cestu zvládne, stane se největší autonomní lodí na světě, která kdy Atlantik překonala. A to i přesto, že zahájení cesty zpozdila pandemie.

„Pět let jsme to promýšleli, poslední rok jsme na tom pracovali, posledních pár měsíců jsme si o to už opravdu dělali starosti. Spousta problémů, potíží, dobré časy, to víte, byla to zábava – nakonec,“ směje se Ayse Phaneufová, prezidentka ProMare.

Robotickou loď za 1,3 milionu dolarů, tedy asi 27,3 milionu korun, postavila nezisková námořní výzkumná organizace ProMare ve spolupráci s technologickým gigantem a výrobcem čipů IBM, který dodal počítačové systémy a umělou inteligenci jinak užívané spíš ve finančnictví.

Plavidlo ale nese například i nástroje pro rozbor mořské vody a nahrávání zvuků vodních živočichů. O pohon se stará kombinace větrné i solární energie a jako zálohu má loď také dieselový generátor.