Článek
„Za posledních sedm týdnů jsme do Anglie nevyvezli nic. Jen pro představu, za normálních okolností tam posíláme dva kamiony denně,“ říká Jiří Hlavatý. Právě výpadek Anglie má na Jutu největší dopad – míří tam totiž desetina roční produkce firmy. A Anglie bude ještě nějakou dobu stát.
Německo jako držák
„Očekáváme, že v Anglii bude v rámci Evropy nejpomalejší náběh,“ říká Hlavatý. Na opačném pólu je podle něj Německo. „To je velký držák. Nás vlastně duben a květen drží jen Německo, kde jsme nezaznamenali žádné výrazné poklesy. Pak je tu ale Itálie, Francie, Španělsko, Skandinávie a Nizozemsko, kde na oživení čekáme,“ říká. Jak dodává, musí si držet palce, aby se tyto země vrátily do kondice.
Jiří Hlavatý (71)
Miliardář, podnikatel, generální ředitel a majitel textilní společnosti Juta.
Vystudoval strojní inženýrství na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci.
Do textilního podniku Juta ve Dvoře Králové nad Labem nastoupil v roce 1972 po absolvování vysoké školy.
Jako generální ředitel textilku vede od ledna 1989 a od roku 2007 ji celou vlastní.
V 2014–2017 působil coby nestraník za hnutí ANO v Senátu PČR. Jeho mandát zanikl poté, co byl zvolen poslancem za Královéhradecký kraj. V listopadu 2017 se vzdal poslaneckého mandátu.
Zdroj: Wikipedia
A s tím i platební morálka firem. Například v Dánsku teď má Juta nedobytné faktury. „To jsou stále sliby – vyčkejte do příštího týdne, příští týden zavolám,“ tvrdí Hlavatý. Faktur po splatnosti bude podle něj přibývat, zejména v jižní Itálii.
Miliarda ve fakturách
Ve fakturách u svých zákazníků má v tuto chvíli Juta zhruba miliardu korun, z toho po lhůtě splatnosti za 120 milionů.
„Regulérně, tedy i v normálním období, máme u firem po splatnosti měsíčně kolem 120 až 150 milionů korun, asi 12 procent. To se teď zhorší a faktur po splatnosti bude víc. Bude to mít dopad i na další firmy, které budou hodně zvažovat, jestli dál prodávat zboží, aniž by bylo pojištěné. A pojišťovny nepojistí firmy, které na tom nebudou dobře,“ předpovídá Hlavatý. Splatnost faktur je 90–120 dní, takže největší problémy se ukážou v červnu a dalších letních měsících.
Juta už každopádně ví, že ztráty, které vznikly a vznikají ve 2. čtvrtletí, se už dohnat nepodaří. „Měli jsme tržby kolem osmi miliard. Pokud bychom se dostali na sedm miliard, byli bychom hodně spokojeni,“ dodává Hlavatý.
Skončily vize, nastoupil krizový management
„Zastavili jsme veškeré investice. Skončily vize, skončily prognózy, skončily plány. Skončilo naše úsilí, co se týká inovací, a je to čistě krizový management, který hlídá cashflow. To považujeme za naši povinnost vůči našim zaměstnancům, abychom mohli vyplácet mzdy,“ říká Hlavatý.
O propouštění neuvažuje. Ke snižování mezd by přistoupil jen u některých skupin a pouze v momentě, kdyby to ohrožovalo stabilitu Juty. „Pokud bych to srovnával s krizí 2009, tam jsme začátkem roku šli do krácení mezd. Managementu jsme snížili platy o 20 procent s tím, že pokud se situace zlepší, tak to doplatíme, což se stalo,“ vzpomíná.
S tím, že by změnili výrobní sortiment, nepočítá. „Přemýšleli jsme o změně, ale já nevidím žádné ohrožení výrobního programu.“ Do pandemie firma fungovala dobře: zatímco automobilky pociťovaly ochlazení trhu už loni, česká textilka ještě letos v lednu a únoru hlásila rekordní tržby.
Trávníky pro bundesligu
Hlavatý ale věří v obrat. I v zastavené Evropě totiž stále probíhají výběrová řízení. „Naši partneři jsou v 21 výběrových řízeních. Věříme, že něco dopadne.“ Velké plány má firma s dodávkou umělých trávníků v Německu. Už teď je tam má sedm bundesligových klubů včetně například Borussie Dortmund.
„Hodně trávníků se má teď v Německu měnit. Rozšiřujeme tam svoji spolupráci, chceme současný počet 40 fotbalových hřišť minimálně o deset procent navýšit,“ dodává Hlavatý s tím, že s trávníky teď chce firma uspět i v Kolumbii, Španělsku či Itálii.
