Článek
Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890 000 žadatelů o azyl, o rok později jejich počet klesl na 280 000. Tento trend pokračoval i v průběhu loňskéhu roku, kdy do spolkové republiky přicházelo v průměru kolem patnácti tisíc pěti set běženců měsíčně.
Největší skupiny imigrantů loni tvořili Syřané, Iráčané, Afghánci, Eritrejci a Turci. Mezi desítkou nejčastějších národností byli také Íránci, Nigerijci, Somálci či Rusové.
Celkový počet téměř 187 000 žadatelů o azyl odpovídá hranici, na které se v sondovacích rozhovorech shodla vznikající vláda konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie.
Vedle snížení počtu přicházejících běženců spolková republika usiluje také o to, aby ti, kteří nedostanou azyl nebo jiný typ ochrany, zemi ve větším množství opouštěli. Zatím se jí to ale příliš nedaří. Loni Německo deportovalo zhruba 26 000 neúspěšných žadatelů o azyl, což bylo o 2000 méně než v roce 2016.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl o 603 428 žádostech o azyl, díky čemuž se mu podařilo snížit na 68 245 počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí 433 719. „BAMF pracoval rychle a dobře. Hlavní problémy máme pod kontrolou, ale zbývá toho ještě hodně udělat,” řekl dnes na adresu úřadu de Maiziére, jehož země rozhoduje o více žádostech o azyl než všech 27 ostatních států Evropské unie dohromady.
Ve 20,5 procenta žádostí o azyl loni BAMF běžencům udělil status uprchlíka, v 16,3 procenta doplňkovou ochranu. U 6,6 procenta žadatelů úřad zakázal jejich vyhoštění, i když na uprchlickou ochranu nemají nárok. Ve 38,5 procenta případů BAMF žádost zamítl. Zbývajících 18,1 procenta žádostí se vyřídilo jiným způsobem, například s pomocí dublinského systému.
