Policie začne kontrolovat karantény a izolace. Seznamy lidí dostane od hygieny

„Bylo by fajn, kdyby Česká národní banka, a my už jsme to opakovaně řešili, taky přispěla v těchto těžkých časech do českého rozpočtu,“ řekl premiér Babiš po schůzce s prezidentem. Poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity. Neměly by se zvedat úrokové sazby, uvedl také. ČNB minulý týden oznámila, že loňský zisk využije na úhradu části účetní ztráty z minulých let. K úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu se nedávno vyjádřil viceguvernér Marek Mora. Podle něj je to sice legitimní požadavek, ale momentálně není možný. ČNB totiž musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit takzvaný rezervní fond.

Prezident Zeman požaduje konec ministra zdravotnictví Blatného, vadí mu jeho postoj k ruské vakcíně Sputnik V. Ministr trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín. Dlouhodobě také Zeman požaduje odchod ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Prezident před dnešní schůzkou s Babišem avizoval, že o osudu ministrů bude chtít s premiérem jednat. Premiér ale poté řekl, že to nebylo stěžejní téma schůzky a „na toto téma de facto nezaznělo nic“.

Nejvyšší kontrolní úřad dnes zveřejnil zprávu, podle které se loni na ministerstvech vnitra a zdravotnictví nakupovaly roušky a respirátory chybně. Vláda podle úřadu při pandemii selhala. „Zpráva komentuje situaci, která by byla v normálních časech, a ne v době, kdy celý svět nakupoval a roušky zkrátka nebyly. Pokud jsou tam nesrovnalosti, jistě to policie vyšetřuje,“ řekl k věci Babiš po jednání se Zemanem.

„Neplánuji personální výměny v březnu, jestli plánuji výměny v dubnu, se uvidí, protože ČSSD má sjezd, takže záleží, s čím případně přijdou,“ řekl dnes večer premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s prezidentem Milošem Zemanem. Na mysli má diskutovanou výměnu ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Připustil, že Zeman má na Blatného trvale negativní názor. „Ale personální situaci řeším já jako premiér.“

Seznam Zprávy přinesly analýzu situace okolo ministerského postu:

Až klesne počet případů covidu-19, bude Ministerstvo zdravotnictví uvažovat o náhradě antigenních testů ve firmách metodou PCR. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr Blatný. Dostatečnou kapacitu má zajistit jejich hromadné laboratorní zpracování, takzvané poolování. Resort chce podle něj také postupně zpřísňovat nároky na antigenní testy. Povinnost testovat zaměstnance zavádí vláda postupně podle velikosti firmy či úřadu od začátku března. Odborníci na testování kritizují, že antigenní testy nejsou tak přesné jako testy PCR. „V současné době, kdy jsou potřeba stovky tisíc testů denně, nelze ani kapacitně, ani finančně, asi ani logisticky uvažovat o tom, že by byly používané jako screeningové,“ uvedl Blatný. Screeningové testy jsou ty, kterými se plošně testují lidé bez příznaků. Pokud někoho na test pošle lékař, jsou diagnostické.

Vláda dnes nařídila krizovým opatřením čtyřem českým výrobcům a dodavatelům kyslíku přednostní dodávky pro nemocnice a záchrannou službu. Krizové opatření dnes schválila vláda. Jde o společnosti Linde Gas, Messer Technogas, SIAD Czech a AIR PRODUCTS. S firmami vláda předběžně jednala a získala jejich souhlas. V léčbě pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19 se využívá především oxygenoterapie, tedy kyslíková léčebná kúra, díky níž se výrazně zlepšuje stav pacientů a nemocné tělo rychleji regeneruje.

Nějaká obdoba protiepidemického systému PES bude podle ministra zdravotnictví Blatného pro budoucí zmírňování opatření potřeba. Všechny země nějakou takovou tabulku mají, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. „Ať už se jmenuje PES, nebo nějak jinak, je prostě potřeba si uvědomit, že musíme a budeme mít pro rozvolňování nějakou tabulku, která bude říkat, co se za jakých okolností do budoucna stane,“ řekl Blatný. Hodnocení podle něj budou upravena a zohledňovat se budou pravděpodobně jiné parametry, i kvůli převažujícímu šíření takzvané britské mutace koronaviru. „Nějaký takový dokument má každá země, musíme a budeme ho mít i my,“ dodal.

Policie už tři týdny intenzivně kontroluje přísná vládní protiepidemická opatření. Spolu s celníky a vojáky jich hlídkuje 30 tisíc. Podle náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška ale většina lidí opatření dodržuje.

Vláda koncem února kvůli šíření mutací koronaviru, které jsou nakažlivější, prodloužila karanténu a izolaci z deseti dnů na dva týdny. Dvoutýdenní karanténa v Česku platila na začátku epidemie, v září se zkrátila na deset dnů, což platilo do poloviny února. Do karantény nemusí nyní ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil. Od března do karantény nemusí ani lidé, kteří už byli očkováni oběma dávkami vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů. Musí mít certifikát o očkování, nebo údaje musí být zapsány v centrálním systému a nesmí mít po kontaktu s nakaženým příznaky nemoci. V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila. Pracovníci, kteří šli do karantény či izolace od začátku března, dostávají k náhradě mzdy či platu za den až 370 korun po 14 dnů. Celková částka s tímto bonusem nesmí přesáhnout 90 procent jejich průměrného výdělku. Náhradu i příspěvek poskytují zaměstnavatelé. Výdaje na bonus si odečtou od sociálních odvodů. První bonusy lidé podle správy dostanou po skončení měsíce, až se začnou vyplácet mzdy.

Počet očkování by podle ministra zdravotnictví mohl v tomto týdnu stoupnout na 60 000 až 70 000 vakcín denně. Na víc zatím podle něj nejsou vakcíny. „Není to tím, že bychom víc nechtěli, nebo nemohli,“ dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) před týdnem uvedl, že v úterý po Velikonocích by měla kapacita očkování stoupnout na 100 000 dávek denně. Dosavadním maximem bylo zhruba 52 000 naočkovaných předminulý čtvrtek.

Podle zjištění Seznam Zpráv nyní tempo očkování zpomaluje:

Hamáček ještě reagoval na dotaz, jak budou fungovat kontroly nemocných: „Policie bude dostávat seznamy těch v izolaci nebo karanténě a kontrolovat, zda se lidé zdržují v tom místě, které uvedli jako místo izolace. Pokud někdo nebude doma, bude předán do správního řízení, pokud bude chycen venku, je to trestný čin.“

Ministr Blatný hovoří na tiskové konferenci o vytýkacím dopisu, který dostal od premiéra. A také o informacích, že by měl ve funkci skončit. „Mně se líbí, že všichni ostatní vědí, jaké dopisy dostávám. Já jsem dostal dopis od premiéra, občas si píšeme, neberu to jako vytýkací. Je potřeba mít formální komunikaci, ta proběhla. Ten různý folklor o tom, komu všemu je nabídnuto místo ministra zdravotnictví, mi už připadá úsměvný, že se k tomu už nebudu vyjadřovat.“

O vytýkacím listu psaly jako první Seznam Zprávy:

Ministr Blatný řekl, že policie bude s krajskými hygienickými stanicemi sdílet seznamy lidí, kteří jsou v karanténě a izolaci, a budou je společně kontrolovat. „Menšina, která by to nedodržovala, si musí být vědoma toho, že budou zkontrolováni,“ varoval Blatný.

Ministr vnitra Hamáček k tomu dodal: „Takovouto dohodu jsme měli na jaře, vznikl tam ale problém s Úřadem na ochranu osobních údajů. Bylo to vyřešeno, policie bude dostávat pravidelně systémy lidí v karanténě a bude vykonávat intenzivní kontroly. Věřím, že drtivá většina to bude respektovat. Musím zopakovat, že šíření nakažlivé nemoci je trestný čin.“

Podle Blatného je právě dodržování něčím, co významně pomůže brzkému uvolnění opatření.

Tiskové konference po jednání vlády se nyní účastní také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Odpovídal i na otázku, zda si lidé budou moci na Velikonoce koupit například pomlázky: „Dali jsme k tomu přesnější výklad, v prodejnách jako květinářství, potraviny, drogerie je možné doplnit tento sortiment.“

Podle Hamáčka nesouvisí nouzový stav pouze s omezením pohybu. „Je to právní rámec pro působení vlády, kdy je jasné, že epidemie není zvladatelná standardními prostředky. Pokud by se po Velikonocích ukázalo, že se situace tak moc zlepšila, že nouzový stav nebude potřeba, není problém ho zrušit,“ upozornil vicepremiér. Ministr zdravotnictví Blatný dodal, že až bude nouzový stav ukončen, bude vláda postupovat podle pandemického zákona. „Pokud bude potřeba něco omezovat dále, počítejme ještě s dalšími měsíci. Hlavní priorita je návrat dětí do škol,“ řekl Blatný.

„Minimálně do Velikonoc je potřeba udržet současná opatření. Rád bych upozornil, že nouzový stav není spojen s konkrétním opatřením, je to stav, který má svá pravidla. I v něm mohou být pravidla měněna podle toho, jakým způsobem se bude situace vyvíjet,“ dodal Blatný.

Po zasedání kabinetu nyní vystupuje na tiskové konferenci také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Zhruba od poloviny ledna tady máme jinou epidemii, virus se změnil, ten, který převážil, se chová jinak, je významně agresivnější, snáze překonává naše opatření. Koneckonců to dříve nebo později poznají i země v našem okolí,“ uvedl Blatný. „Není proto důvod usnout na vavřínech, je to důvod vydržet, a když se bude situace dále vyvíjet podle našich modelů, které se trefují velmi přesně, dá se odhadovat, že na konci dubna bychom se mohli dostat na čísla kolem 3 tisíc lidí v nemocnicích, kolem 500 pacientů na JIP a kolem čtyř tisíc nových diagnóz denně. Pořád je to hodně, kdybych vám tato čísla říkal v září, považovali bychom je za hrozivá. Oproti tomu, co ještě teď vidíme v nemocnicích, je to zlepšení.“

Hamáček na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády řekl, že kabinet bude pečlivě vysvětlovat, proč chce o měsíc prodloužit nouzový stav. „Je potřeba proto, že komplex opatření, jak je nastavený, funguje a je provázaný. Není možné čekat, že když ze systému jedno opatření vyndáme, vše bude dál fungovat stejně,“ uvedl ministr vnitra. „Jedno opatření, ke kterému nouzový stav potřebujeme, je omezení pohybu. Nemůžu akceptovat argumenty, že okresní uzávěra je zbytečná. Je evidentní, že situace se nejvíce zlepšila v okresech, kde jsme jako první uplatnili okresní uzávěru. Čelíme nakažlivější formě viru, vlna postupovala od západu na východ. Poté, co nastala okresní uzávěra, vlna do moravských krajů nedorazila s takovou intenzitou, s jakou řádila v krajích českých. Jakkoliv je to pro lidi komplikace, přináší to výsledky.“

Rodiče předškoláků se letos zajímají o odklad školní docházky pro své dítě i kvůli epidemii covidu-19 a přetrvávající výuce na dálku. Řekla to místopředsedkyně Rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavla Kubíčková. Poradny podle ní ale na tyto žádosti o odklad neberou ohled a drží se standardních důvodů nezralosti dítěte pro školní docházku. Při posuzování školní zralosti dítěte podle Kubíčkové poradny vycházejí z toho, co doporučuje školka, jaký mají názor rodiče a co vyplyne z vlastního vyšetření. V názorech rodičů se podle ní přitom letos objevuje i obava, jak by dítě zvládlo výuku na dálku. Zájem o odklad kvůli situaci kolem covidu-19 podle ní zaznamenali pracovníci poraden v celé republice. „Je to jedno z hledisek, které nám tu přibylo, které tu nikdy nebylo, ale my ho nebereme jako relevantní důvod,“ uvedla Kubíčková. „Samotná pandemie a uzavírání a otevírání škol pro nás není vůbec důvod k tomu, abychom navyšovali počty odkladů,“ řekla.

Vláda přistoupila od 1. března opět k plošnému uzavření škol. Data jsou přitom rozporuplná. Třeba na konci února rostl počet nových případů nákazy rychleji u dětí, které se učily doma, než u těch docházejících do škol.