Pojišťovny dopad pocítí, ale trh zůstane stabilní, říká viceguvernér o nejkontroverznější části daňového balíčku

Podle ekonoma Vladimíra Bezděka jde v podstatě o zvláštní jednorázovou sektorovou daň uvalenou na pojistný trh v hodnotě jednoho ročního zisku celého sektoru. Stát by si tak daňově přilepšil o 10 až 11 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že nejde o nové zdanění, ale pouze o úpravu toho, kdy se tato daň má platit. Při projednávání návrhu zákona v prvním čtení ve Sněmovně Schillerová řekla, že rezervy pojišťoven jsou nadhodnocené, neboť pojišťovna si je může tvořit plně dle své úvahy a tím odkládat zdanění svých zisků do budoucích let, kdežto jiné sektory takovou možnost nemají. Zákon podle ní jen napravuje pokřivené daňové prostředí.

S tím ovšem odborníci nesouhlasí a namítají, že technické rezervy nejsou vlastní prostředky pojišťoven jen tak odložené bokem. „Vyjadřují závazky vůči klientům – jen zatím není jasné, kdy a komu je vyplatí jako pojistné plnění a v jaké výši. Jejich výši stanovují pojistní matematici na základě matematických modelů a vysoce odborných pravidel. Rozhodně ne libovolně, jak tvrdí předkladatelé návrhu,” říká Jan Šváb, předseda České společnosti aktuárů, která sdružuje pojistné matematiky.

Pojišťovny se návrhu pochopitelně brání. Varují, že vláda by zdanila dlouhodobé úspory klientů pojišťoven. „Prostředky klientů, které jsou uloženy v rezervách, jsou specifické tím, že jsou to peníze s dlouhým investičním horizontem. Navíc jsou to peníze, které mají zůstat v České republice, a máme se snažit, aby nezmizely v zahraničí. Ale také aby se neprojedly v rozpočtu v průběhu dvou let a byly investovány do něčeho smysluplného,” podotýká šéf České asociace pojišťoven (ČAP) Jan Matoušek.

„Obě dvě strany sporu mají pravdu, mě mrzí, že se jim nepodařilo najít kompromis,” komentoval situaci pro Seznam viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. „Stabilitu pojistného trhu to neohrozí, ale dopad na pojišťovny to bude mít jen jednorázový,” řekl. ČNB by podle něj navrhovala technické rezervy sice zdanit, ale rozložit tento krok v čase a udělat ho v návaznosti na změnu účetních postupů.

Nidetzký však zdůraznil, že jde o fiskální záležitost, do které ČNB vládě nemluví, stejně jako vláda nemluví do monetární politiky centrální bance.

Asociace pojišťoven tvrdí, že daň bude mít dopad hlavně na klienty, respektive na budoucí výplaty pojistného plnění. ČAP odhadla, že klient s průměrnou smlouvou životního pojištění (na 22 let s pojistným 800 Kč měsíčně) by přišel z důvodu nižší výnosnosti kvůli zdanění technických rezerv o 3 400 korun.

Pojišťovny nabízí jiné řešení, kde by mohl stát získat nějaké peníze. Nabízejí, že prostředky odpovídající 4 procentům rezerv na životní pojištění investují do dostupného bydlení a do výstavby infrastruktury pro sociální služby, jako jsou seniorské domovy a zařízení pro dlouhodobou péči.