Článek
Za téměř 300 fingovaných pojistných událostí se škodou 38 milionů korun hrozí 21 lidem až deset let ve vězení. Kromě pojišťovacího agenta Eduarda Pekaře, který byl údajnou hlavou organizované skupiny, stane před pardubickým krajským soudem i devět lékařů, většinou ortopedů, chirurgů a sportovních lékařů.
Většina obviněných se potkala ve fotbalovém prostředí, kde hlavní organizátor Pekař působil jako rozhodčí. Získávat peníze od pojišťoven mu podle vyšetřovatelů pomáhali týmoví lékaři, se kterými se jako arbitr seznámil. Jako nastrčení pojistníci podle obžaloby figurovali i tehdejší zaměstnanci mladoboleslavského fotbalového klubu, jimž měl tehdejší lékař týmu a nyní jeden z obviněných Josef Horák úmyslně prodlužovat dobu léčení.
S Pekařem spolupracoval i bývalý fotbalový reprezentant Ladislav Maier, který v té době působil jako trenér brankářů. Právě on měl podle obžaloby pojišťovacího agenta seznámit s týmovým lékařem, kterého společně úkolovali, jak má léčbu nastrčených pacientů prodlužovat, aby od pojišťoven získali maximální plnění. Policistům se částečně doznal.
„Uvedl, že za jeho osobu i za další pojištěné v rámci jeho rodiny byly pojistné splátky hrazeny přímo Eduardem Pekařem. Stejně tak připustil, že to byl on, kdo zprostředkoval kontakt mezi Eduardem Pekařem a uvedenými lékaři,“ píše státní zástupce v obžalobě, která má 1069 stran.
Lékař Josef Horák ve výsleších, které jsou součástí obžaloby, přiznal, že od Pekaře dostával částky od pěti do deseti tisíc korun za pojištěnce, aby prodlužoval léčení, aby „jim pomohl“. Podle výpovědi v obžalobě měl za celou dobu od pojišťovacího agenta dostat zhruba 200 tisíc korun.
Kromě Horáka se v síti Eduarda Pekaře ocitli například zástupce primáře ortopedie nemocnice Na Františku Miroslav Sinkule, chrudimský traumatolog Zdeněk Koreček, který v minulosti působil jako externí lékař pardubického hokejového týmu či lékař plzeňských fotbalistů a českého reprezentačního A-týmu Petr Zeman.
„Celou situaci sledujeme a čekáme na další vývoj. Až poté můžeme zaujmout k dané věci konkrétní stanovisko,“ reagoval mluvčí české fotbalové reprezentace Petr Šedivý na dotaz, jestli její vedení bude účast svého lékaře v této kauze nějakým způsobem řešit.
Provinění devíti lékařů neřeší a nejspíš řešit nebude ani Česká lékařská komora. „Takovýto případ jsme nevyšetřovali, je to věcí policie. Platí pravidlo, že za stejný čin by nikdo neměl být souzen dvakrát, proto jestli daní lékaři budou odsouzeni soudem, my už případ vyšetřovat nebudeme,“ vysvětlil prezident komory Milan Kubek.
Zároveň dodal, že z obvinění lékařů radost nemá, avšak nemyslí si, že by jejich případ vrhal špatné světlo na všechny lékaře. „Když udělá nějaký řidič přestupek, neznamená to, že ho dělají všichni,“ řekl.
Na podvody, které se děly od roku 2011, přišla v roce 2013 Pojišťovna České spořitelny. „Máme systém, který sleduje podezřelé okolnosti a vyhodnocuje nebezpečí vzniku možného pojistného podvodu. Ani tentokrát nás nezklamal,“ komentoval tehdy František Mareš, náměstek generálního ředitele Pojišťovny České spořitelny.
Policisté škodu nakonec vyčíslili na 51 milionů korun, z nichž 38 milionů už pojišťovny vyplatily. Především díky zajištění majetku se jim danou částku podařilo získat zpět.
Podvod fungoval podle policie tak, že Eduard Pekař nebo někteří z jeho spolupracovníků nechali takzvané nastrčené pojistníky pojistit na životní a úrazové pojištění u několika komerčních pojišťoven. Při tom zkreslili například výši příjmu, aby čerpané částky mohly být maximální. Po zhruba třech měsících od uzavření pojištění nahlásili pojištěnci zranění, které jim „léčili“ spřátelení lékaři a poté rehabilitační pracovníci.
Jak vyplývá ze spisu, pojišťovací agenti si také vyhledali lidi, kteří takové zranění utrpěli a ti za finanční obnos absolvovali vyšetření za pojištěné. Jeden mladý muž byl takto vyšetřován na magnetické rezonanci na devíti místech, pokaždé s jinou kartičkou pojištěnce.
Další peníze z pojistek gang získával podle policie tak, že lékaři zveličovali banální zranění a úmyslně protahovali dobu léčení, aby pojištěnci získali od pojišťoven maximální plnění.
Pojistky byly většinou psané na rodinné příslušníky pojistitelů, jejich přátele, spolupracovníky nebo známé ze sportovního prostředí. Aktivně vyhledávali také lidi ve špatné finanční situaci.
Jednadvaceti obviněným za organizovaný pojišťovací podvod hrozí pět až deset let ve vězení. Obviněných v kauze je však mnohem víc. Policisté v daných regionech samostatně řeší jednotlivé nastrčené pojistníky či lidi, kteří za pojištěné absolvovali vyšetření. Jim hrozí tresty menší.
