Článek
Do Penzionu U Špičáku a na Horskou chatu Lučanka jezdí na jaře hlavně lyžařské kurzy, školy v přírodě nebo sportovní soustředění. Obě budovy leží v Jizerských horách, penzion v Albrechticích a chata hned pod rozhlednou Bramberk.
„Z 80 procent se zaměřujeme na školní klientelu, zbytek jsou standardní rodinné zájezdy,“ říká Jan Zlatohlávek, který má na starosti obchod a marketing obou podniků.
A právě proto, že k nim jezdí větší dětské kolektivy, se chtěli pojistit. A to třeba i pro případ, že by jim hygiena penzion nebo chatu uzavřela kvůli epidemii některé infekční nemoci.
Uzavřeli proto pojistnou smlouvu s Kooperativa pojišťovnou i pro případ přerušení provozu, a to z důvodu věcné škody, přerušení dodávek energií, ale také v případě úředního zásahu. Ten také 16. března od vlády kvůli koronaviru přišel.
„Mysleli jsme, že postupujeme prozřetelně. Když jsme to ale uplatnili jako pojistnou událost, tak jsme dostali odpověď, že je tam nějaký dodatek, jak se to dělá tím drobným písmem, a že se na to aktuální mimořádná opatření nevztahují,“ popisuje Zlatohlávek.
Výluka pro koronavirus
Podle odpovědi Kooperativa pojišťovny se totiž opatření v době koronavirové pandemie týká jedna z výluk pojištění. To jsou obecně smluvní výjimky, kdy se pojišťovna úhradě plnění vyhne.
V tomto případě to byla výluka, podle které pojistná smlouva neplatí, když nemá úřední zásah přímou vazbu k místu pojištění. Podle Kooperativy tuto podmínku splňují i aktuální mimořádná opatření, protože šlo o plošné zásahy státu, které omezily podnikání v celých sektorech.
„Podle této výluky se pojištění nevztahuje na "přerušení provozu, k němuž došlo v důsledku úředního zásahu, který zakazuje či omezuje prodej určitých výrobků, poskytování služeb nebo výkon jiné činnosti bez přímé vazby k místu pojištění“. Z formulace uvedené výluky pak nemůže vyplývat jakýkoli jiný výklad, než že vyloučeny mají být právě důsledky úředních zásahů s plošným dopadem na určitý tržní segment, region či celou Českou republiku,“ vysvětluje mluvčí Kooperativa pojišťovny Milan Káňa.
Advokát Miroslav Hájek z kanceláře Vilímková Dudák & Partners popisuje, že pojišťovny mají u tohoto typu pojištění většinou podchyceny i zásahy orgánů veřejné moci jako jednu z výluk. Pojištění proti přerušení provozu je podle něj pak obvyklým doplňkem pojištění majetku u podnikatelů.
„Pokud by pojistná událost byla vázána na náhodně zasažené místo, mohlo by jít dle odůvodnění pojišťovny zřejmě o pojistnou událost krytou pojištěním. Pokud však důsledky úředního zásahu nejsou lokálního, nýbrž systémového charakteru, pak je možné, že pojistné podmínky dané pojišťovny mají pro takové případy výluky,“ vysvětluje Hájek s tím, že pro zhodnocení každého konkrétního případu je nutné znát celou smluvní dokumentaci.
Podle Kooperativy by se tak pojištění vztahovalo na různé nahodilé situace, třeba kdyby budovu zakázal používat statik kvůli poškození sousedního domu, nebo kdyby podnikatelé v obchodním centru nemohli otevřít kvůli technickému problému v budově.
„Důvodem přerušení provozu tedy musí být událost, která nastane v místě pojištění nebo v bezprostřední blízkosti a v důsledku této události byl úřední zásah vydán. Stávající situace je opatřením plošného charakteru a tedy není pojištěním kryta,“ dodává Káňa.
„Mně to přijde úplně absurdní, takže jsme proti tomu podali odpor,“ oponuje Zlatohlávek. Podle něj o přímou vazbu k jednotlivým podnikatelům a jejich provozovnám jde, protože stát zakázal podnikatelskou činnost na území České republiky a bude pokutovat všechny, kteří nařízení poruší.
Nejistá budoucnost
Penzionu U Špičáku a Horské chatě Lučanka tak nezbývá nic jiného než současnou krizi přečkat. Musí ale platit všechny náklady, příjmy nemají žádné a navíc vraceli okamžitě i zálohy. Režijní výdaje se vyšplhají na 300 tisíc měsíčně a kvůli uzavření přišli na tržbách o 1,5 milionu, a to se do částky počítají jen dopředu nasmlouvané zájezdy. Přes čtvrt milionu pak museli poslat na zálohách zpátky zákazníkům.
Státní programy na pomoc podnikatelům jsou ale pro ně skoro k ničemu. O bezúročnou půjčku COVID požádali, zatím ale čekají, jestli vůbec na ně nějaké prostředky zbydou.
„Třeba těch 25 tisíc pro OSVČ je super. Abychom tím ale pokryli ztrátu my, tak bychom to potřebovali tak na den,“ dodává Zlatohlávek.
Otázkou také je, jestli se do penzionů v létě vrátí život. Hotely a podobná zařízení sice mohou opět otevřít od 9. června, jenže školy zůstanou zavřené a i letní tábory se budou moct uskutečnit zřejmě až v srpnu. O tom, jestli podnikatelé v cestovním ruchu přežijí, tak rozhodne léto.
