Článek
Na pamětní desce bude umístěn text adresovaný dalším generacím: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších dvou stech letech očekáváme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.”
Na plaketě je také datum srpen 2019 a údaj 415 ppm (částic na milion) CO2, který odkazuje na rekordní množství oxidu uhličitého v atmosféře naměřené v květnu letošního roku. Půjde o první pomník ledovce ztraceného kvůli změnám klimatu. Památník bude odhalen 18. srpna.
Plaketa připomínající zkázu ledovce Okjökull.
„Bude to první památník ledovci, o který jsme přišli kvůli změně klimatu,“ řekla antropoložka Cymene Howeová. Ta o něm natočila dokument, který nazvala Not Ok. Filmem chtěla dát najevo, že je na nás, abychom reagovali na rychlou ztrátu ledovců a další probíhající dopady změny klimatu.
Odborníci z NASA se shodují, že za letošním definitivním roztáním ledovce Ok stojí vlna veder, která zasáhla Evropu. „Není to první ledovec, který zmizel. Zásadní je, že roztál tak velký ledovec, což je hrozba pro další podobné velikosti, které už také začínají mizet,“ řekl odborník na klimatickou změnu Dominic Boyer z americké Rice University.
Okjökull kdysi měřil 16 kilometrů čtverečních. Snímky z roku 1986 ukazují, že pokrýval obrovské úbočí na severozápadě Islandu. Na poslední fotce z roku 2019 lze vidět malou ledovou slupku. Ok tak už v roce 2014 přestal být považován za ledovec, odborníci totiž dospěli k závěru, že je příliš malý.
Podle vědců čeká Island v následujících 200 letech tání dalších 400 ledovců. Ostrovní stát přezdívaný Země ledu a ohně nepřichází kvůli změnám klimatu jen o své ledovce. Očekává se, že bude postupně ustávat i aktivita místních sopek, neboť tání ledovců snižuje tlak na vulkanický systém.
Island ale není jedinou zemí, která bojuje s táním ledovců. Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, řekl italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do 20 až 30 let.
„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktidě prozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 000 let,“ uvedl glaciolog. „Odpovědnost lze přisoudit pouze činnosti člověka,“ dodává Colucci.
