Pohřbíval český fotbal zaživa, říká o Berbrovi sudí, který se s ním soudil

V české fotbalové lize strávil s praporkem v ruce 15 sezon, ofsajdy posuzoval v mezistátních zápasech, na olympijských hrách i v Lize mistrů. Pak se Antonín Kordula ocitl v křížku s mocným místopředsedou asociace Romanem Berbrem. A po jeho pádu spojeném s korupční aférou by Kordula rád pomohl očistě fotbalu.

Před šesti lety jste se zařadil mezi hrstku lidí, která se nebála veřejně vystoupit proti Romanu Berbrovi. Jaká byla tehdy situace, co vás k tomu vedlo?

Hlavní důvod byl můj kolega, také rozhodčí, Libor Kovařík. Přiznám se, že mě tehdy překvapil, když se otevřeně a hlavně pravdivě o chování Romana Berbra v médiích vyjádřil. A velmi za to Libora respektuji. On byl tehdy elitní český sudí, spolu s dalšími lidmi jsme tvořili takovou skupinu, která si uvědomovala, že způsob, jakým se Berbr zapojoval do práce komise rozhodčích, byla úplná katastrofa.

Připomeňte, jak to tehdy probíhalo.

Roman Berbr svým chováním vyloženě zasahoval do fungování komise. Svými výstupy na seminářích z pozice místopředsedy svazu adresně, cíleně útočil na jednotlivé rozhodčí. Já jsem věděl, že na to absolutně nemá pravomoc, takové věci mají být v kompetenci šéfa komise rozhodčích a členů této komise, nikoliv místopředsedy FAČR. Ale on si dal velmi záležet, abychom vnímali, že má velké slovo, co se týče práce rozhodčích v profesionálních soutěžích. Bylo nám jasné, že to je samozřejmě špatně. Rozhodčí má jet na utkání s čistou hlavou, ne přemýšlet co a jak, aby to pro něj bylo nejlíp. Sudí musí řídit zápas, nehledět na nějakou fotbalovou politiku. Jak se začne na hřišti takhle přemýšlet, je to cesta do pekel.

Takže jste se tehdy také rozhodl promluvit?

Nejvíc mě k tomu vybičovala Berbova reakce na vyjádření Libora Kovaříka v médiích. Když mu Berbr začal vyhrožovat žalobou, vůbec jsem to nechápal. Kdyby tehdy Berbr zůstal zticha a nechal to být, tak by se pak možná spousta dalších věcí nestala. Já měl ale takhle potřebu se kolegy zastat. Na rozdíl od některých rozhodčích, kteří začali sepisovat petice, abychom Libora odsoudili. Ani slovo z toho, co Libor řekl, ale nebylo nepravdivé.

Takže jste Libora Kovaříka veřejně podpořil a…

…a ukončil jsem kariéru rozhodčího. V takových podmínkách jsem nechtěl pokračovat. Paradoxně konec některých sudích Berbrovu pozici ještě vylepšil. Spoustu lidí tím také zastrašil od jejich případných dalších vyjádření. A mocensky mu přidalo i následné trestní stíhání Miroslava Pelty. Od toho momentu si všichni mysleli, že Roman je nedotknutelný, alesspoň tak mi to připadalo.

Žalobami ovšem Roman Berbr jenom nevyhrožoval. A skutečně zažaloval několik vzpurných sudích, vás nevyjímaje. Požadoval od vás omluvu. Jak soud probíhal?

Byl jsem u všech stání a překvapilo mě vyjádření některých kolegů, kteří tam vystupovali jako svědci. Naprostá většina se zachovala normálně, i když si je jako svědky předvolala žalující strana Romana Berbra, snažili se z toho vyjít se ctí. Ale co předváděl ten zbytek, tomu se mi nechtělo ani věřit. Nebylo to určitě příjemné ani pro ně. Asi se svými scestnými odpověďmi snažili Romanovi zavděčit, nevím, těžko říct. Jejich výpovědi se navíc lišily. Takže paní soudkyni muselo být jasné, na čí straně je pravda.

Co vám u soudu hrozilo?

Chtěli, abych svá slova, že Roman Berbr zasahuje do práce komise rozhodčích FAČR, odvolal a abych se omluvil jemu i Dagmar Damkové, jeho manželce, která komisi rozhodčích řídila oficiálně. V případě své prohry v tom sporu bych navíc samozřejmě zaplatil náklady celého říjení. Ale to se nestalo. Soud jsem vyhrál.

U některých vašich kolegů ještě žaloby Romana Berbra a Dagmar Damkové v různých stupních soudního řízení pokračovaly, obvykle v odvolacím nebo dovolacím řízení. Roman Berbr je ale kompletně stáhnul poté, co byl v říjnu loňského roku obviněn z trestné činnosti. Jaký máte na jeho kauzu názor?

Vyšší moc zasáhla. Fotbalu to strašně škodí. Mrzí mě to hlavně z toho důvodu, že jsem jako rozhodčí objel celou Evropu a viděl jsem, jaký je to všude obrovský fenomén. My si tady v České republice jenom lžeme a vykládáme si, jaké máme úspěchy. Vezměte si ale, jak jsou všude ve světě plné stadiony, jak fotbal podporují jednotlivé státy. Například v Rakousku nebo Maďarsku, které jsou s námi co do počtu obyvatel srovnatelné, je fotbal obrovsky na vzestupu. Schválně nechci zmiňovat Anglii, nebo Německo, protože tam je to úplně jiná dimenze. Lidé jako Roman Bebr u nás fotbal pohřbívají zaživa. Doufám proto, že se ve fotbalových volbách, které nás teď čekají, ukáže, že lidé už určité věci pochopili.

Co myslíte?

Že taková šance, aby se do vedení dostali lidé schopní reputaci fotbalu napravit, tady nebyla dvacet let. A že se image našeho sportu výrazně zlepší. Ano, noví lidé budou dělat chyby, jako všichni. Ale naučí se to. Hlavně když se tu přestane dělat fotbal nakřivo. Vidíme, kam se po téhle cestě došlo. Snad je každému jasné, že takhle to dál nejde.

Změny ve fotbalovém prostředí se chcete účastnit i vy osobně. Kandidujete na pozici předsedy Okresního fotbalového svazu v Hodoníně. Proč jste se tak rozhodl?

Já o tom měl jasno dokonce už dřív, než se trestní kauza okolo Romana Berbra rozjela. Učinil jsem takové rozhodnutí, jelikož pocházím z jižní Moravy a zde panoval určitý vzor odporu proti fotbalovému vedení a jeho praktikám. Současný předseda OFS (Petr Kotásek) ale s činovníky na vysokých pozicích spolupracuje velmi úzce. Chtěl jsem, aby došlo k určité změně. Je mi jasné, že kdyby nedošlo k řešení kauzy Romana Berbra, svítilo by jen malé světlo na konci tunelu, ohýnek by ale aspoň trochu plápolal. To, co se stalo, tedy Berbrův pád z fotbalových výšin, je ale velkým příslibem. A já doufám, že to lidé pochopí.

Léta se zdůrazňuje, že Berbrova moc vycházela právě z regionálních fotbalových svazů, které řídili a většinou zatím stále řídí bývalí rozhodčí. Někdo mluví dokonce o rozhodcovské mafii. Vy sám jste přitom také bývalý sudí. Jaký máte názor na tyto konsekvence?

Jsem bývalý rozhodčí a negativní pohled na muže i dívky s píšťalkami a praporky vnímám. Bohužel si za spoustu věcí můžeme sami. Za sebe říkám, že nebudu kandidovat nikam do vyšších pozic. A co se týká kandidatury na předsedu okresního fotbalového svazu Hodonín, tak musím říct, že jsem se snažil oslovit nějaké jiné kandidáty, které bych podpořil. Problém ale byl, že nikdo nechtěl. Nakonec jsem se tak před pěti, šesti měsíci rozhodl, že budu kandidovat sám. Na spoustu lidí může fakt, že jsem bývalý sudí, fungovat jako červený hadr na býka, ale když mě nebudou chtít ve vedení OFS, tak se nic zásadního nestane. Nestydím se za to, že jsem bývalý rozhodčí. Sudí mají na současné situaci velký podíl, ale musíme si uvědomit, že fotbal je dlouhé roky nějak nastavený. Kdyby začali rozhodčí vyprávět to, co zažili nejen s funkcionáři svazu, ale i klubů, tak bychom nakonec zjistili, že si vzájemně nemají co vyčítat.

Volby nového předsedy OFS Hodonín se měly konat v úterý 9. března. Z rozhodnutí Petra Kotáska, současného šéfa okresu a zároveň vašeho protikandidáta, ale byly zrušeny a přeloženy na jindy. Víte, proč se tak stalo, když na jiných místech v republice teď fotbalové volby normálně probíhají?

Oficiální zprávu jsem nedostal. Hlavním důvodem prý má být současná epidemiologická situace. Valné hromady se podle údajného názoru předsedy OFS Hodonín smí pořádat za maximální účasti 50 lidí, což Okresní fotbalový svaz Hodonín překračuje. Já jsem ale toho názoru, že došlo k určitému nepochopení. Fotbalová asociace informovala, že podle vládního nařízení je možné volební valnou hromadu uspořádat i s vyšším počtem účastníků. Samozřejmě za splnění nutných hygienických podmínek. Tudíž, musely by se dodržovat rozestupy, nosit respirátory, kontrolovat výsledky antigenních testů a tak podobně Nevím, jestli o tom rozhodl jen pan Kotásek, ale on má za to jako předseda zodpovědnost. Každopádně si myslím, že volby proběhnout mohly.

Jaký názor máte na vašeho protikandidáta Petra Kotáska? Pasuje i na něj označení „Berbrův muž“?

My jsme s Petrem z jedné obce, nemůžu ho tak označit, to bych sám sobě lhal. Vím ale, že má velmi blízko k lidem, kteří s Romanem Berbrem takový vztah mají, například k Radku Bělákovi, který se na celé Moravě velmi angažoval ve prospěch současného vedení. V podstatě je zbytečné se k čemukoliv vyjadřovat, stačí si otevřít stránky fotbalové obchodní firmy STES, dceřiné společnosti FAČR, která hospodaří s desítkami milionů korun - a Petr Kotásek tam sedí v dozorčí radě. Tam by se určitě nedostal člověk, který by byl oponentem těchto lidí. On se tím ale nikdy netajil, že má k vedení českého fotbalu blízký vztah. Berbr ovládal volby a Martin Malík byl díky němu zvolen předsedou, nějaká návaznost tam musí být nebo alespoň já si to myslím. Netvrdím ale, že je blízký kamarád s Berbrem, to nevím.

Co vytýkáte svému protikandidátovi ohledně jeho práce pro okresní fotbalový svaz?

Myslím si, že současné vedení ten servis neprovádělo špatně. Člověk si ani neumí představit, co vše to obnáší, za což bych jim chtěl všem poděkovat a nemám k tomu žádné připomínky. U současného předsedy Petra Kotáska mi jen vadí jeho angažovanost v komisi, která připravovala změnu stanov, které upravovaly volbu vedení FAČR.

Proč?

Budoucnost ukázala, že právě vyjednané stanovy velmi posílily pozici Romana Berbra, opravdu výrazně. Všichni věděli, jaký Berbr je, a pokud ne, tak se jednalo o špatné funkcionáře. Požadavek UEFA a FIFA ke změnám stanov nebyl takový, že Morava má ustoupit, případně Čechy. Mezinárodní asociace chtěly, aby v Česku vždy byl zvolen předseda, aby se obě komory domluvily. Z jednání ale vyšlo, že Čechy měly najednou ve výkonném výboru FAČR hlas navíc, na což moravští funkcionáři kývli a umožnili tak Berbrovi ovládnout asociaci úplně, ztratila se pojistka proti lidem, jako je on.

A Petr Kotásek byl tehdy u toho.

Ano, byl mezi těmi, co to odsouhlasili. Nemám problém s ním zajít někdy na pivo, ale už se s ním nechci bavit o fotbale. Patnáct let jsem se pohyboval v profesionálním prostředí a když mi začal říkat argumenty, proč to udělal, normálně mě to uráželo. Jediné, co mě napadlo, je, že si myslí, že jsem blbec. Pozoruhodné bylo i to, že následně po valné hromadě se stal členem dozorčí rady STES. Co si o tom asi tak člověk může myslet, když se podíváte, kdo tam je nebo byl. Namátkově Berbr, Malík, členové výkonného výboru a Petr Kotásek. Je to náhoda? Spekuloval bych, ale odpověď na to sám v sobě mám.

Co v případě svého vítězství plánujete v Hodoníně měnit?

Můj hlavní cíl je, aby mělo nové vedení FAČR, ať už to bude člověk z Moravy nebo z Čech, zespoda, z hnutí podporu. Co se týče změn na okrese, tak bych chtěl, aby se zapojilo více lidí. Nyní jsou volby a nikdo nemá zájem, to mě překvapilo. Naopak bych chtěl, aby se zapojíli i noví lidé, kteří nejsou všemi těmi příběhy s Berbrem nijak zatíženi.

Svým rozhodnutím kandidovat jste se připojil k řadě dalších známých fotbalových tváří. Co říkáte na projekt F-evoluce?

Budu úplně upřímný, netuším, jestli bude Vladimír Šmicer, který je tváří F-evoluce, kandidovat na předsedu, místopředsedu nebo jinou pozici, ale já mu, i celému projektu, fandím. Vnímám to pozitivně a jsem příjemně překvapen, že získávají takovou podporu. Je potřeba si ale uvědomit, že i tihle kluci budou také dělat chyby, není to tak, že teď na Strahov přijde Šmicer nebo někdo jiný, klidně jako předseda, a že pak už nikdy nebude problém. To ne. všichni jsme chybující. Ale věřím, že tihle lidé jsou schopni změnit obraz fotbalu. Občasné chybné rozhodnutí každý pochopí, nikdo ale nepochopí, když se objedná dezinfekce na 10 milionů. A pak se neprovede. Jako to udělalo vedení FAČR ještě za Berbra. To je samozřejmě neomluvitelná věc.