Článek
Seznámili se téměř před třiceti lety během irácko-íránské války. V devadesátých letech pak spolupracovali při podpoře afghánské Severní aliance. Když se před koncem tisíciletí stal Kásim Solejmání šéfem jednotek Kuds, jmenoval dlouholetého přítele Ismaíla Gháního svým zástupcem.
Přítel z války
„My všichni jsme děti války. To, co nás spojuje, není založeno na geografii nebo rodném městě. Jsme kamarádi z války, ta z nás udělala přátele. Možná jsem o rok starší než on, můžeme být ale i stejně staří, na tom nezáleží. V jistých věcech mě převyšuje… Ti, kteří se spřátelili v těžkých časech, mají hlubší a déle trvající vztahy než ti, kteří se stali přáteli jen proto, že žili v sousedství,” popsal Ghání svůj vztah k Solejmánímu v rozhovoru z roku 2015.
Rodák z města Mašhad na východě Íránu se k Íránským revolučním gardám připojil krátce před začátkem války s Irákem. Po výcviku v Teheránu se stal členem páté divize Nasr, která působila v íránském Kurdistánu při potlačování kurdských separatistů. Později byl přeložen do provincie Chúzestán, kde měl bránit hranice před iráckou invazí. Právě tam se zřejmě seznámil se Solejmáním.
Po válce už Ghání své divizi velel a na východě země měl za úkol bránit pronikání drog ze sousedního Afghánistánu. Z doby, kdy působil jako Solejmáního zástupce, o něm příliš zpráv není. Podle washingtonského Institutu pro arabské státy Zálivu ale minimálně od americké invaze do Iráku platilo, že zatímco Solejmání měl na starosti západní frontu, Ghání se staral spíše o oblasti na východ od íránských hranic, tedy především o Afghánistán a Pákistán.
Ghání měl na starost mimo jiné i odměňování zahraničních skupin spolupracujících s Íránskými revolučními gardami, ať už šlo o teroristické organizace v Africe nebo libanonské hnutí Hizballáh. Mezi íránskými partnery je tak dostatečně známou osobou.
Charismatického vůdce střídá byrokrat
Zatímco Solejmání byl charismatickým mužem, který dokázal pro myšlenky islámské revoluce mobilizovat davy, jeho bývalý zástupce Ghání je spíše byrokratem majícím na starosti každodenní agendu organizace. Ta by se ale nijak měnit neměla – jak zdůraznil íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zůstává po smrti „mučedníka” Solejmáního program jednotek Kuds beze změn.
O tom, že Ghání z kurzu svého přítele a předchůdce nijak neuhne, svědčí i jeho výroky z minulosti. Solejmáního zástupce se opakovaně vyznal z víry v islámskou revoluci a z nenávisti ke Spojeným státům a Izraeli.
V roce 2017 ho íránská média citovala, když řekl, že Trumpovy „hrozby Íránu poškodí Ameriku… pohřbili jsme už mnohé… jako Trump a víme, jak proti Americe bojovat”.
Už o pět let dříve ho americké ministerstvo financí zařadilo v rámci exekutivního příkazu 13224 na seznam osob, jimž kvůli terorismu zabavuje majetek a zakazuje obchod s americkými subjekty.
„Američané svou přítomností v regionu a rozpoutáním dvou válek v Iráku a Afghánistánu sklidili jen ponížení a nedůvěru,” prohlásil Ghání, který také obvinil Spojené státy ze založení a financování teroristické organizace Islámský stát. Boj proti ní označil za „cenný a krásný džihád”.
