Článek
Za měsíc budou mít nového majitele a v aukci by mohly vynést miliony dolarů. Dva páry brýlí ze 17. století jsou zdobené drahokamy, čočky mají vyrobené nikoli ze skla, ale z diamantu a smaragdu. Původně patřily královské rodině z již zaniklé Mughalské říše, která se kdysi rozkládala na území Indického subkontinentu.
Aukční síň Sotheby's odhaduje, že se každý pár brýlí prodá za 1,5 až 2,5 milionu liber (44,5 až 74 milionů korun). Před říjnovou aukcí budou exempláře poprvé vystaveny pro veřejnost v New Yorku, Hongkongu a Londýně.
Pokud je nám známo, žádné jiné podobné už neexistují.
Server CNN uvedl, že brýle byly navrženy tak, aby svému nositeli pomáhaly dosáhnout osvícení a odvrátit zlo. Podle Edwarda Gibbse, předsedy Sotheby's Middle East and India, jsou brýle vzácnou ukázkou mughalského šperkařského řemesla. „Pokud je nám známo, žádné jiné podobné už neexistují,“ uvedl.
Předměty jsou vzácné i díky čočkám z drahých kamenů. Předpokládá se, že jedny čočky byly vybroušeny z jediného 200karátového diamantu, který pochází z Golcondy, oblasti v dnešních indických státech Ándhrapradéš a Telangana. Podle Sotheby's byl původní diamant největší doposud nalezený.
Zelené čočky druhého páru, kterému se přezdívá Brána ráje, byly mezitím pravděpodobně vybroušeny z kolumbijského smaragdu o hmotnosti přes 300 karátů.
Původní kameny svou velikostí naznačují identitu prvních majitelů brýlí, přičemž Gibbs spekuluje o tom, že brýle kdysi mohly patřit císaři, lidem z jeho nejbližšího okolí nebo vysoce postavenému dvořanovi. „Jakýkoli drahokam této velikosti nebo hodnoty by byl tehdy přinesen přímo na mughalský dvůr,“ popisuje Gibbs.
Drahé kameny byly vysoce ceněny v islámské a indické kultuře, kde je společnost spojovala s duchovnem. Diamanty byly podle Gibbse symbolem nebeského světla a osvícení. Tehdy tamní společnost věřila, že tyto kameny jsou nositeli astrálních sil.
Mughalští vládci vyznávali islám, kde je zelená barva smaragdu úzce svázána s rájem, spásou a věčným životem. Smaragdy tak měly zvláštní význam, přičemž Gibbs ho vnímá tak, že by pohled přes čočky nabízel „obraz moře zeleného ráje, který na vás čeká“.
Design brýlí s největší pravděpodobností ovlivnili odborníci na drahé kameny z Evropy, kteří navštěvovali mughalský dvůr. Proto jej Gibbs popsal jako „setkání evropské a indické technologie a myšlenek“.
Podobu obrouček mohli zároveň ovlivnit i jezuitští misionáři, kteří nosili brýle bez obrouček. Brýle byly upraveny do současné podoby až na konci 19. století.
Mughalská říše byla v celé jižní Asii proslulá pokrokem ve šperkařském řemeslu a oboje brýle jsou toho důkazem. Výroba čoček vyžadovala mimořádnou technickou zručnost, protože je tamní brusiči drahokamů vyřezávali ručně a chyby byly nepřípustné. „S broušením kamene a jeho velikostí je spojeno obrovské riziko. Když se to nepovede, o kámen přijdete,“ dodal Gibbs.
V 17. století byl Indický subkontinent dle Gibbsových slov jediným zdrojem diamantů na světě. Také proto byl tento region domovem nejvyspělejších technik té doby.
Hodnota brýlí posílaných do aukcí je dána nejen materiálem, ale také jejich bývalým majitelem. Loni se za 260 tisíc liber (7,7 milionu korun) vydražily brýle, jejichž nositelem byl pravděpodobně indický politický a duchovní vůdce Mahátma Gándhí. Částka přesáhla původní odhad více než 17krát.
