Pohled do pavouka MS nabídne myšlenku: Neprohráli Angličané schválně? Ocitli se totiž v ráji

Půlka týmů už zamířila domů. Ta druhá si to teď v Rusku ve vyřazovací části turnaje rozdá o titul fotbalového mistra světa. Teď už ve stylu kdo s koho, bez slitování. Komu se dávají největší šance?

Zlepšený výkon proti Srbsku vylepšil v očích anglických bookmakerů pravděpodobnost úspěchu Brazílie, ta je teď podle jejich kurzů favoritem turnaje číslo 1. V osmifinále ji čeká Mexiko.

Brazilci se průběžně zlepšují, ale takhle famózní fotbal, jako Romário a spol. na MS 1994, zatím nehrají:

V dalším sledu kurzů jednotlivých favoritů následují Španělsko, Belgie... A třeba Francouze, jež čeká těžký duel s Argentinou, už optikou bookmakerů co do šancí turnaj vyhrát předskočili i  Angličané - podívejte se sami zde.

Ve prospěch Anglie hraje zcela zjevná skutečnost. Kdo se podívá do pavouka, třeba jen pár centimetrů nad těmito písmenky, objeví anglickou vlajku, svatojiřský červený kříž na bílém poli, a to na zajímavém místě hracího schématu turnaje, v jeho pravém dolním rohu.

A všimne si, že Anglii čeká duel s Kolumbií. V případě výhry se Švédy či Švýcary. A v semifinále pak nejspíš se Španěly či Chorvaty.

Mimochodem, dáte z hlavy dohromady 12 jmen hráčů Realu Madrid, kteří jsou na turnaji stále ve hře?

Ve srovnání s druhou půlkou pavouka, kde najdeme Ronaldovo Portugalsko, Suárezovu Uruguay, Pogbovu Francii, Messiho Argentinu, Neymarovu Brazílii či Lukakovu Belgii, nutno konstatovat, že se Angličané ocitli víceméně "v ráji"-

Pavouk se jeví nevyváženě třeba i proto, že ze hry vypadli Němci. A leckoho možná napadne otázka, jestli si Angličané, kteří program základních skupin duelem s Belgií uzavírali, porážkou a druhým místem ve skupině tuhle na první pohled volnější část pavouka nevybrali cíleně.

Už před utkáním s Belgií podobný model úvah jednoznačně odmítl Alan Shearer, legendární kanonýr Albionu: „V životě jsem neslyšel nic absurdnějšího než tyhle lidi, co přemítají, jestli je výhodnější skončit první, nebo druhý. To je absolutní nesmysl, vyhraj skupinu a postav se každému, pěkně tváří v tvář.”

Blažený Alan Shearer v projekci před chrámem Vasila Blaženého v Moskvě:

Stejně tak Shearer před zápasem odmítal, že by se oproti předchozím duelům měla nějak měnit sestava. Nicméně v situaci, kdy už měly Anglie i Belgie postup ze skupiny jistý, oba trenéři postavili, dá se říci, týmy rezervní. Oproti duelu s Panamou nabídla konkrétně Anglie 8 jiných hráčů. Nehrál kanonýr Kane, ani na druhé straně jeho protivník Lukaku.

A duel rozhodla trefa belgického reprezentanta Januzaje, která Belgičany poslala do boje s Japonci, s perspektivou čtvrtfinále s brazilským výběrem.

„Ten zápas jsme chtěli vyhrát,” reagoval na všechny spekulace odmítavě i Gareth Southgate, kouč anglické reprezentace.

Gareth Southgate se po výhře nad Panamou jevil fanouškům jako národní hrdina:

I anglický „papírový ráj” se záhy může změnit v peklo, to když se mladí angličtí rytíři zamotají třeba už v kolumbijské džungli. Jen se neví, zda v ní na ně bude číhat i démon James Rodriguez, fotbalista Realu Madrid, půjčený nedávno do Bayernu, který v minulém utkání musel střídat kvůli zranění.

Čas na to, aby se zotavil, má až do úterka, kdy se Kolumbie s Anglií utká. Osmifinálové duely se ale rozehrají už dnes. V 17 hodin přijde v Kazani na řadu očekávaný duel gigantů Francie-Argentina, od 20 hodin se v Soči hraje mač Portugalsko-Uruguay.

Sílu francouzského výběru na Seznamu glosoval Ivan Hašek:

Právě zástupci Evropy a Latinské Ameriky v osmifinálových dvojicích převažují, Evropanů je 10, Jihoameričané 4, po jediném zástupci dodávají Asie (Japonsko) a konfederace CONCACAF, zahrnující Severní a Střední Ameriku + Karibik. Jejím zástupcem je Mexiko.

Na „svém” kontinentu Evropané zabrali, před čtyřmi lety v Brazílii měli v osmifinále s Jižní Amerikou poměr 6:5, přičemž 2 týmy dodala Afrika a 3 Severní a Střední Amerika.

I v roce 2010 v Jižní Africe to Evropa s Jižní Amerikou měli 6:5, CONCACAF s Asií po 2, Afrika pak Ghanu, která se dostala do čtvrtfinále a dorovnala tak „africký” rekord z turnajů MS, který od MS 1990 držel Kamerun. Letos se nikdo z Afričanů nedostal ani mezi 16 nejlepších. (I když Senegal jen o dvě žluté karty.)

A když půjdeme ještě hlouběji, v roce 2006 v Německu se osmifinále dělilo mezi Evropu a Jižní Ameriku poměrem 10:3, k nim si přidejme Mexiko, Austrálii a Ghanu.

Ústup afrických a asijských celků je zjevný, přesto (nebo právě proto?) dostanou při rozšiřování MS ze 32 na 48 účastníků, jež proběhne nejpozději v roce 2026, několik nových účastnických míst navíc, konkrétně Afrika 4 místa a Asie 2. Přinejmenším. Evropa pak nejvýše 3.

Ale zpět k šampionátu právě probíhajícímu v Rusku. Co bude rozhodovat ve vyřazovací části? Pokud budou góly padat podobně jako v základních skupinách, tak především standardní situace, dosud z ních padlo 42 procent všech branek turnaje. Anebo góly z rychlých protiútoků (40 procent).

Jak vidno, rekordní počet branek padá i v 90. či pozdější minutě:

I díky zavedení videorozhodčího výrazně stoupl počet odpískaných pokutových kopů. Dosavadní turnajový rekord (18 penalt) už byl překonán nařízením 24 pokutových kopů, z nichž 19 střelci proměnili. Aktivní „trénink” penalt ze základní části se jistě bude leckomu hodit i v části vyřazovací, kde právě penaltové rozstřely budo řešit situace, kdy o postupujícím nerozhodne ani 120 minut hry.

Což je mimochodem pro Angličany pekelnější představa než cokoli jiného. Na mistrovstvích světa se zatím Albion dostal do rozstřelu třikrát - a neuspěl ani jednou. Přičemž ani na jiných turnajích a akcích na tom v této specifické disciplíně není se svou bilancí o mnoho lépe.

Nejen o anglické penaltové bilanci byla řeč v minulém glosáři Luďka Mádla s Jiřím Hoškem: