Pohled do duše sportovců. Má karanténa vliv na jejich psychiku?

Koronavirus uzamknul většinu světa doma v karanténě a jinak to nemají ani sportovci. Mnohdy vůbec nejaktivnější lidé jsou tak odkázáni jen na prostory vlastního bytu, domu či zahrady.

Jenže to velmi často nestačí a i taková „maličkost“, jako je nedostatek prostoru pro vlastní vyžití, dokáže v psychice člověka nadělat pořádnou paseku. Ostatně tuto domněnku potvrzuje i studie Amsterdamského univerzitního zdravotního centra, společně s organizací Fifpro a celosvětovým sborem zastupujícím profesionální sportovce.

Studie těchto tří nezávislých subjektů totiž dokládá, že po čas karantény se ve větší míře objevuje počet případů deprese či dokonce stavy úzkosti u profesionálních sportovců, a to dokonce až dvojnásobně. Dle odborníků má stejný vývoj i křivka monitorující psychické problémy běžné populace.

Konkrétně amsterdamská studie hovoří o tom, že u 22 % zkoumaných profesionálních sportovkyň se objevovaly symptomy stejné nebo podobné depresi. Přitom ještě v prosinci se počty sportovkyň, které prokazovaly podobné symptomy, pohybovaly okolo 11 %. U sportovců se v době karantény taktéž procenta posunula z 6 na 13. Podobně se zvýšily i počty sportovců a sportovkyň prokazující známky psychické úzkosti.

Že karanténa neblaze ovlivňuje duševní zdraví, potvrdila i bývalá tenisová hvězda Helena Suková. Držitelka čtrnácti grandslamů, v současnosti působící jako psycholožka, zároveň upozornila, že karanténa ovlivňuje celou populaci obecně. „Karanténa má vliv úplně na všechny lidi, nejen na sportovce. Každý sportovec je ale zároveň normální člověk, takže zákonitě karanténa velmi poškodila i je,“ sdělila Suková na dotaz Seznam Zpráv.

V případě sportovců přijde ale snaha o řešení psychických problémů o mnoho dříve než u běžné populace. „Pokud sportovec nepodává výkony, na které by měl pravidelně dosahovat, tak právě duševní zdraví začne řešit dříve než člověk, který nesportuje,“ podotkla Helena Suková.

Doba karantény se do jisté míry dá porovnat s časem, kdy sportovec ukončí kariéru. Ze dne na den musí změnit životní rytmus a přizpůsobit se podmínkám. Stále se sportu může věnovat, ale ne v takové míře, jako tomu bylo dříve.

„Pocit úspěchů a vítězství nikdy nic nenahradí. V době, kdy sportovec nehraje zápasy, tak tento pocit ztratí a to je pro něj nenahraditelné. I kvůli tomu tak můžou přijít psychické problémy. V případě vrcholových sportovců tak nejde například o ztrátu peněz, jde primárně o touhu ujišťovat se, že je v něčem dobrý,“ vysvětlila Helena Suková.