Pohádkový stadion z vize Zahy Hadid postavil v Kataru slovenský inženýr

Zaujal vás netradiční tvar a design stadionu? Jeho předobrazem je dhow, tradiční katarský rybářský člun. A autorkou této smělé a elegantní vize je slavná britská architektka iráckého původu Zaha Hadid.

Stadion, který vyrostl v osmdesátitisícovém městě Al Wakrah, 16 kilometrů jižně od katarské metropole Dauhá, pak v konsorciu s dalšími společnostmi designově doladila a vystavěla středoevropská firma PORR.

Se sportovními stavbami už má ostatně nemalou zkušenost, u příležitosti Euro 2008 například v Rakousku vznikly stadiony v Salcburku a Klagenfurtu.

PORR nyní soupeří s konkurenční firmou Strabag také o zakázku přestavby Letního stadionu v Pardubicích. Vzhledem ke stále probíhajícímu výběrovému řízení ale zatím obě firmy finální vizualizace svých projektů odmítají mediálně odprezentovat a detailněji se k projektu vyjadřovat. Redakce Seznam Zpráv ho ovšem bude i nadále sledovat.

Dnes přinášíme rozhovor s Pavlem Zuzulou, členem představenstva firmy PORR, který ví nejvíc o katarské perle v dosavadním portfoliu společnosti. Zuzula působil už na stavbě metra v Dauhá a posléze se podílel i na odborném dohledu nad stavbou Al Janoub Stadium ve městě Al Wakrah.

Tato sportovní stavba bude jedním z osmi stadionů, na kterých se v příštím roce odehraje v Kataru turnaj fotbalového mistrovství světa.

Na stavbě stadionu pracovalo najednou až 3 000 dělníků – Katar byl terčem ostré kritiky kvůli krajně nebezpečným podmínkám na stavbách a životním podmínkám zahraničních pracovníků.

Trávník se pokládal osm hodin. Stadion je výjimečný tím, že má instalované chlazení trávníku i klimatizaci okolo hřiště a disponuje samostatným energetickým centrem.

V Al Wakrah bylo vyčleněno více než 58 hektarů plochy pro areál volného času, včetně hlavního stadionu, dalších dvou tréninkových stadionů a 20 hektarů veřejné zeleně přibližně s 800 stromy. Díky tomu jde o jeden z největších katarských parků.

Inženýr Pavel Zuzula působil v Kataru od roku 2012 na stavbě metra v Dauhá a stal se členem řídicího výboru expertů, který měl na starosti i výstavbu stadionu v Al Wakrah.

Jak jste se vy osobně, nebo snad lépe řečeno firma, pro kterou pracujete, k této nevšední zakázce dostali?

Společnost PORR v Kataru působí už od roku 2011. A to, co se nám tam podařilo, je malý zázrak. Je totiž mnoho firem, které se na katarský trh snaží roky dostat, ale nepodařilo se jim to. Našim největším počinem je určitě stavba tzv. green line trasy metra v Dauhá. I díky tomu, že už jsme byli v souvislosti s metrem společností zavedenou na tamním trhu, podařilo se nám uspět i v rámci soutěže o stadion. PORR má velmi dobré jméno v regionu a spojení s belgickou společností Six Construct, která se podílela i na přestavbě Khalifa International Stadium, bylo pro získání kontraktu rozhodující.

Jak byl vyčíslen objem zakázky? A jak vypadá výběrové řízení na tak velkou stavbu v zemi, jako je Katar?

Objem zakázky byl původně definován sumou 700 milionů eur. V Kataru se ale výběrová řízení obvykle zcela neřídí budgetem, při výběru dodavatele hrají roli spíše odborné faktory či zkušenosti a důležité jsou také místní vazby, klíčový je i personál. V tomto případě soutěžilo pět nabídek, přibližně 6–9 měsíců se nabídka v rámci Design and Build prověřovala a pak jsme poslali přihlášku do soutěže. Metoda Design and Build, kdy stejná firma nebo stejné konsorcium firem připravují projekt i realizaci stavby, se v Kataru na rozdíl od Evropy používá mnohem častěji, dá se říci, že ve většině případů. Koncept stadionu navrhla Zaha Hadid, finální podobu a stavební řešení nakreslili projektanti PORR.

Předpokládám, že v Kataru na projektu stadionu pracoval široký mezinárodní tým?

Ano, byl složený ze 40 národností, šlo o nejrůznější experty, odborníky a specialisty napříč světem od Austrálie až po Ameriku.

Stadiony jste předtím stavěli také v Polsku, Německu nebo v Rakousku. Fanoušci budou možná znát zejména ten salcburský nebo stadion v Klagenfurtu. Lze nějak porovnat stavbu stadionu ve střední Evropě proti té v arabském světě, konkrétně v Kataru? Jak zásadní roli hrají místní specifika?

Tak především stadiony v Evropě se budovaly pouze ve standardech UEFA, tedy evropské fotbalové konfederace. Pravidla světové asociace FIFA jsou o dost tvrdší. A pokud jde právě o Katar, určitě je tam i mnohem náročnější klientela. To proto, že v této zemi, bohaté na zásoby ropy a zemního plynu, jsou k dispozici téměř neomezené finanční zdroje, a klient si proto chce koupit to nej na celém světě. Nepracuje se s budgety, architekti mají naopak možnost hrát si s detaily.

Jistě nutno vzít v potaz i odlišné klimatické podmínky.

Samozřejmě, teplotní rozdíly jsou zcela zásadní. Zatímco v Rakousku trávníky vyhříváme, v Kataru se dlouze vymýšlel systém chlazení jak plochy, tak klimatizace celého stadionu, aby to bylo pro návštěvníky příjemné.

Projevuje se na stadionu i postavení žen, které je v katarské společnosti odlišné od standardů, na něž jsme zvyklí v Evropě?

Tribuny pro diváky jsou společné, ženy mohou sledovat zápasy společně s muži. Většinou jde ale o mužskou záležitost. Možná je zajímavý fakt, že aby nebyly ochozy na dosavadních zápasech prázdné, posílají stavební firmy na ty významnější zápasy povinně část svých zaměstnanců, a to podle velikosti firmy. Třeba 500–1000 lidí dostane v práci volno, pořádně se umyje a obleče do čistého a jde fandit.

Čím ještě je Katar specifický?

Bez lokálního partnera se prakticky nedá postavit nic. Obecně to funguje většinou tak, že lokální partner dodává zdroje, lokální know-how a pracovní sílu. A zahraniční společnosti jsou zodpovědné za technický management, speciální technologie a odborné know-how, včetně expertů na místě staveb. Střední východ je jiný než Evropa a jiný než celý zbytek světa. Je tu poměrně malá komunita bohatých lidí, kteří si na všechno najímají lidi. Je to oblíbená země pro vzdělané specialisty, kteří sem přijíždějí za prací z celého světa.

Co stavební materiál?

Je to uzavřený trh, v podstatě se ze stavebních materiálů v Kataru vyrábí pouze cement, všechno ostatní se dováží a většina z toho po moři, lehčí a menší věci pak letecky. Třeba ocelová konstrukce stadionu putovala z Itálie, kameny jsme dováželi z Ománu a Spojených arabských emirátů. Tento fakt je potřeba zohlednit při plánování. Prostě počítat s tím, že materiál, který bude potřeba, stráví minimálně 28 dní na lodi na moři.

Kupříkladu fotbaloví trenéři, kteří v oblasti působí, často jako významné specifikum, které musí akceptovat ve své práci, zmiňují období ramadánu a zvyklosti, jež jsou s ním spojené. Ovlivňuje ramadán i stavby?

Bezpochyby je nutné brát ho v úvahu. Jde o největší muslimský svátek, který je doprovázen dlouhodobým přerušovaným půstem. Ze šedesáti procent jsou lidé pracující na stavbách muslimové, takže v době tohoto velkého svátku pracují maximálně 6 hodin denně, a to hlavně v noci. Muslimové v rámci ramadánu nesmějí od svítání do soumraku nic jíst ani pít po celý měsíc a to se samozřejmě projevuje na jejich kondici a výkonnosti. Ve druhé polovině měsíce se už pracovní nasazení opravdu hodně snižuje.

Západoevropská média často zmiňují nedostatečné bezpečnostní parametry při práci zahraničních dělníků v Kataru, píše se o množství úrazů. leckdy i tragických. Jaký je váš pohled na tuto problematiku?

Náš pohled je trošku odlišný. Na našich projektech kdekoli na světě prosazujeme ty nejvyšší standardy ochrany zdraví a bezpečnosti. Kromě toho v posledních letech se mnoho změnilo a bezpečnostní standardy v Kataru jsou na vysoké úrovni. Ještě před deseti lety to tak nebylo, hodně se změnilo při stavbě metra. Lidé, kteří na stavbách pracují, se mají dobře. Od dobrého ubytování přes jídlo a pitný režim, možnosti sportovního a sociálního vyžití v době svého volna až po lékařskou péči.

Přesto… Došlo při stavbě stadionu v Al Wakrah k nějakému neštěstí?

Je pravda, že došlo ke dvěma smrtelným nehodám. V obou případech šlo o Indy. Jeden si šel v poledne odpočinout do stínu pod nákladní auto a to ho pak přejelo. A druhá nehoda se stala tak, že se někdo zvědavě procházel ve výšce, kde neměl co dělat. Mnohé věci jsou dané jiným kulturním prostředím a nízkou kvalifikací dělníků. Věci, které nám jako Evropanům připadají automatické, musíme lidem tam detailně vysvětlovat. Nicméně právě proto jsou v Kataru nastavena zmíněná bezpečnostní opatření daleko přísněji než v Evropě.

A jak ta katarská opatření vypadají?

V kempech, kde jsou dělníci ubytovaní, jakož i na stavbách probíhají pravidelné kontroly a jejich výstupy se promítají do celkového hodnocení stavebních firem. Jednou za čtvrt roku pak taková kontrola přijde i se zástupcem klienta. Na každých 50 lidí je na stavbě přítomen vždy jeden bezpečnostní technik, který na ně dohlíží, a na stavbách nad 500 lidí se automaticky staví centra první pomoci. Pracuje-li na stavbě více než 1 000 dělníků, musí být v prostorách stavby vybudována i klinika s doktorem. Když už se nějaká nehoda stane, vyšetřuje se do nejmenších detailů a na základě závěrů vyšetřování se pak přenastavuje systém. Jejich preventivní i reaktivní činnost vychází z britských parametrů a pořád se upravuje.

Nápad pořádat fotbalové MS právě v Kataru vyvolal svého času velkou kritiku. Poukazovalo se na to, že jde o malou zemi, co se týče rozlohy, bez větší fotbalové tradice, skloňovala se často slova o korupci. Jaký je váš náhled na fakt, že se právě v Kataru mistrovství světa uskuteční?

Já si myslím, že ten nápad je zajímavý, bude to jedinečný zážitek.

Navštívil jste i ostatní stadiony, které se v Kataru budují? Dá se říct, že se tam architektura sportovních staveb posune nějak skokově oproti dosavadním zvyklostem? V čem konkrétně a nejvíce?

Ano, byl jsem i jinde, a viděl jsem tedy i další stadiony, včetně toho největšího Lusail Iconic Stadium v Lusail City, který má kapacitu 86 250 míst a staví jej také naši partneři. Ta architektura je velmi odlišná, je to něco zcela jiného než všude ve světě. Tím, že v Kataru nejsou stanoveny budgety, dá se tam v podstatě postavit cokoliv. Jde o impozantní stavby s dokonale vyšperkovaným designem. Ta země je tak bohatá, že si může dovolit to nejlepší, co je v daném okamžiku možné. Navrhují pro ně nejlepší architekti a projektanti. Mohou využívat špičkové a nejmodernější technologie a obrací se na nejlepší odborníky na světě. To všechno je pak na těch stavbách ve výsledku vidět.

Pokud to v té době pandemická situace dovolí, doporučil byste fanouškům odcestovat na MS do Kataru? Připomínám, že šampionát je naplánován na listopad a prosinec příštího roku.

Myslím, že přesun z letních horkých měsíců na zimu je skvělý nápad, klima bude určitě příjemnější. A ano, určitě mohu fanouškům doporučit, aby se do Kataru vydali. Myslím, že to bude nejen velký fotbalový svátek, ale i ojedinělá událost v rámci konání světových šampionátů. Stadiony jsou logisticky umístěné blízko u sebe a mezi nimi je vybudována kompletní infrastruktura, takže fanoušci mohou stihnout i dva až tři zápasy za den. Mezi některými je dokonce k dispozici spojení metrem. A to se vám jinde ve světě už asi nikdy nestane.

A co vy sám, budete v průběhu světového šampionátu na „svém“ stadionu?

Ano, určitě se na některý ze zápasů podívat pojedu, je to poprvé, co se taková věc odehrává v arabském světě, a určitě bude zajímavé u toho být a tu netradiční atmosféru zažít.