Článek
„Cílem je vysadit 420 000 nových stromů. Zalesňování potrvá do zamrznutí půdy,“ řekl Lumír Dobrovolný ze ŠLP Křtiny.
Dohromady s jarní výsadbou přibude letos v lesích školního podniku necelý milion nových stromů. Plocha, kterou osází, překračuje 100 hektarů, což je více než dvojnásobek loňské rozlohy. „Důvodem je kůrovcová kalamita. Letošek byl sice lepší, ale kvůli předchozím rokům se vytvořily holiny. Tam nyní sázíme kolem 30 druhů dřevin, nejvíce buky, duby a javory, které budou do budoucna odolnější než jehličnany,“ dodal Dobrovolný.
Podle něj se z hlediska klimatické změny jeví podzim jako vhodnější pro výsadbu. „Půda je vlhčí, dřeviny stačí zakořenit a ujmout se a na jaře jsou připraveny růst a lépe zvládají jarní přísušky. Důležité je i rozložení pracovních kapacit do celého roku, které obecně v lesích chybí. Práce je náročná a je i hůř zaplacená,“ konstatoval Dobrovolný.
Náročnost sázení potvrzují také studenti Mendelovy univerzity, kteří si v lese plní praxe. „Bolí nás záda. Je to fyzicky náročné. Dnes tu strávíme asi šest hodin. Myslet musíme především na rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi. Jinak je to ale fajn, jsme na čerstvém vzduchu,“ poznamenali.
Vzdálenost při sázení pomáhají udržet natahané provázky, které vytvoří řádky. „Máme předepsané počty na holinu na hektar. Například u buku a dubu dáváme kolem 10 000 kusů. Řádky nám také pomáhají v příštím roce, kdy musíme okolí stromků ožínat, tak abychom neožnuli i stromek,“ popsal Dobrovolný.
Do sedmi let od zalesnění jsou stromy schopné odrůstat samy. Po téhle fázi, která se nazývá zajištění, zbude z původního počtu kvůli zvěři či suchu třeba jen polovina. Následuje fáze výchovy, při které lesníci odstraňují špatné kusy a usměrňují tím růst lesa. Nakonec tak z tisíců letošních sazenic spatří lidé za sto let jen pár stovek vzrostlých stromů.
Častým důvodem, proč stromy nepřežijí, jsou zvířata. Podle Dobrovolného jim nejvíce chutná to, čeho je v dané oblasti málo. V lesním podniku je to dub, jedle a javor.
Zhruba polovinu sazenic škola pokrývá z vlastních zdrojů, zbytek musí nakoupit. V příštích letech chce ale vlastní produkci navýšit až na jeden milion kusů. K tomu musí své školky zvětšit. Dále je potřeba rostliny přes léto zalévat a před zimou vytrhat plevel. Podle Víta Formánka, který školky spravuje, potřebuje nejvíce péče jedle bělokorá.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je součástí Mendelovy univerzity v Brně. Lesní pozemky mají rozlohu 10 205 hektarů a vytváří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj Brna až k Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté stromy se zastoupením kolem 65 procent a jejich podíl v posledních letech roste.
