Podvyživené jemenské děti může zabít i nachlazení. Hladomor však v zemi oficiálně není

Až 85 tisíc dětí ve věku do 5 let zemřelo v důsledku akutní podvýživy v Jemenu, kde od roku 2015 zuří válka. S informací přišla nevládní organizace Save the Children. „Na každé dítě zabité bombou nebo kulkou připadají desítky těch, které zemřou hlady,” uvedl ředitel jemenské mise organizace Save the Children Tamer Kirolos pro britskou BBC. Podvýživa v Jemenu stále ohrožuje 1,3 milionu dětí.

S podvýživou souvisí zhruba 45 procent všech úmrtí dětí do 5 let – kritický věk pro podvýživu je od 6 měsíců do 24 měsíců. „Podvýživa se dá definovat tak, že děti buď nepřijímají dostatek stavy, nebo ji nejsou schopné využít,” řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavel Gruber, ředitel české pobočky mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic. Děti jsou podle něj vlivem podvýživy tak oslabené, že je dokáže usmrtit zcela banální onemocnění, například nachlazení nebo průjem.

Problém podvýživy se týká také subsaharské Afriky, například Súdánu, Eritrey, Etiopie a Somálsku. K podvýživě ale obecně vedou právě ozbrojené konflikty. „Není to dlouhodobé sucho nebo klimatické změny, ta populace je schopná se na ně připravit,” uvedl Gruber. „Ale ve chvíli, kdy jejich území zasáhne ozbrojený konflikt, tak velmi často utíkají a přichází o veškeré zdroje obživy. O svou kozu, slepici, pole, cokoliv,” dodal.

Ačkoliv v Jemenu umírají desítky tisíc dětí na podvýživu a podle Organizace spojených národů hrozí hlad až 14 milionům Jemenců, hladomorem země zatím oficiálně netrpí. Termín hladomor se používá podle OSN ve chvíli, kdy daná země splňuje tři podmínky: jedna z pěti domácností čelí extrémnímu nedostatku jídla, více než 30 procent dětí mladších 5 let trpí akutní podvýživou a každodenně umírají nejméně 2 z 10 tisíc lidí. Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Marka Lowcocka je hladomor v moderním světě raritou, situace v Jemenu je proto velmi šokující.

Válečný konflikt v Jemenu si zatím vyžádal zhruba 10 tisíc životů. Stojí tam proti sobě od roku 2015 jemenské vládní síly a šíitská povstalecká skupina. Provládní síly podporuje arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií, šíitští rebelové mají zase podle západních zemí podporu Íránu, který to ale sám nepřiznává. Provládní síly se před více než týdnem probojovaly do důležitého přístavního města Hudajdá.

„Boje se rychle přibližují k nemocnici na severu města, kde náš tým působí,” řekl k situaci v Hudajdá Pavel Gruber. „Střelbu a výbuchy slyší z bezprostřední blízkosti. Stejně tak se boje blíží i k hlavní nemocnici ve středu města, ta situace je taková, že v momentě, kdy lidé potřebují nejvíc zdravotnickou pomoc, nedostává se jim,” uvedl Gruber.

Jemen je podle Grubera náročný z hlediska bezpečnosti i logistiky. Pomoci se Jemencům dostává jen poskrovnu, obstarávají ji hlavně velké humanitární organizace jako jsou Lékaři bez hranic. Další aspekt, který znesnadňuje lékařskou pomoc na místě, je i její neutralita. „Jsme v situaci, kdy naše nebo námi podporovaná zdravotnická zařízení byla v Jemenu od roku 2015 terčem asi šesti útoků,” řekl Gruber. „Pacienti se pak bojí do nemocnic chodit a ta humanitární situace se tím ještě zhoršuje.”