Podvody, které se nestaly. Příběhy o nich přesto ovlivňují volby v USA

Všechny tyhle příběhy začínají podobně nevinně. „Včera v kanceláři našli šest hlasovacích lístků hozených v koši,“ začíná vyprávění Donald Trump v rozhlasovém pořadu Fox News 24. září. „Byly to Trumpovy lístky. Osm hlasovacích lístků v nějaké kanceláři v jednom státě.“ O čtyři hodiny později už Bílý dům novinářům naznačuje, že tím státem je Pensylvánie. Ještě toho odpoledne se neověřené tvrzení stává oficiálním oznámením amerického ministerstva spravedlnosti. V tiskové zprávě federální prokurátoři prohlašují, že v Luzerne County v Pensylvánii bylo nalezeno dokonce devět vyřazených hlasovacích lístků, z nichž sedm byly hlasy pro Trumpa.

Je mimořádně vzácné, aby federální prokurátoři zveřejňovali informace o vyšetřování, které sotva začalo, a o to vzácnější je odhalení jeho politicky citlivých podrobností. Případ odhozených volebních lístků dostal prostor v celostátních zprávách i na sociálních sítích. Pro republikány dostatečný důkaz o spiknutí s cílem zmanipulovat volby. Jejich kandidát Donald Trump stejně tak argumentoval během národní debaty sledované 73 miliony diváků.

Tou dobou už ale existovalo vysvětlení celé situace. Volební šéf okresu v Pensylvánii uvedl, že vyřazené hlasovací lístky byly jednoduše „chybou“ zmateného brigádníka, nikoli „úmyslný podvod“. Tomu už se však pozornosti pro nezajímavost nedostalo.

O manipulaci voleb a falšování hlasů mluví politici na všech úrovních při každých volbách. Podle rozsáhlých výzkumů jsou však tyto podvody velice vzácné, prakticky neexistují a mnoho případů údajných podvodů se nakonec ukáže být způsobeno lidskou chybou na straně voliče nebo člena komise. Podezřelé jsou pak i přímo hlasovací lístky, které jsou kvůli probíhající pandemii a zvýšenému korespondenčnímu hlasování v centru zájmu obou skupin.

Výzkumná zpráva Brennan Center s názvem The Truth About Voter Fraud prokazuje, že většina obvinění z podvodů během voleb je nepodložených. Zbývající obvinění odhalují zásadní nesrovnalosti nebo je doprovází nevhodné chování voličů. Ke stejnému závěru dospěla řada dalších studií. Včetně té, kterou si zadala Trumpova administrativa.

Současný prezident nemá ve zvyku opírat se o výzkumná data a obavy z pochybné legitimity hlasování opakovaně šíří dál. Dostatečným odůvodněním pro rozšíření korespondenčního hlasování pro Trumpův tým není ani šíření pandemie a otázka bezpečí. Místo toho se s odvoláním na hrozbu neoprávněné manipulace s hlasy vedou soudní spory s cílem volby na dálku přinejmenším omezit. A někteří republikánští guvernéři svého šéfa vyslechli.

Guvernér Texasu Greg Abbott vymezil pro každý kraj pouze jedno místo, kam mohou voliči své hlasovací lístky nosit. Republikáni v Jižní Karolíně si úspěšně vybojovali hlasování za přítomnosti svědků. Na možnost podvádění při korespondenčních volbách upozornili také republikáni v Alabamě. A ve Wisconsinu naléhá konzervativní skupina na nejvyšší státní soud, aby nařídil rychlé odstranění více než 130 000 lidí z volebních listin. Důvodem má být potřeba předcházet podvodům. A zrovna v případě Wisconsinu jde o zásadní požadavek – je jedním s takzvaných swing států, kde Donald Trump před čtyřmi lety vyhrál o necelých 23 tisíc hlasů.

Případ z Luzerne County je tak jedním z nejcitlivějších letošních voleb, kdy se federální, státní a místní vláda stala nástrojem Trumpovy dezinformační kampaně o voličských podvodech. Od formálních oznámení ministerstva spravedlnosti a imigračních a celních orgánů (ICE) až po pracovní volební skupiny na úrovni státu - prezidentovi spojenci smíchali politiku a vynucovací prostředky k zesílení nepodložených tvrzení, že volby sužují nekontrolovatelné podvody voličů.

Mnoho Američanů podobné příběhy zná z večerních zpráv nebo z vlastních zdrojů na Facebooku. Třeba ten, kdy se v jednom wisconsinském příkopu našly tři poštovní balíky, šířili republikáni ve státech od Illinois po Colorado. Tiskové zprávy ICE o údajném podvodu voličů, který provedli občané v Severní Karolíně, se ujaly konzervativní skupiny v Kalifornii, Ohiu a Montaně. Obvinění z dvojího hlasování v primárkách v Georgii propagovali na Facebooku republikáni z Texasu.

Den před propuknutím kauzy v Pensylvánii zveřejnila místní zpravodajská stanice ve Wisconsinu příběh čítající 107 slov, podle kterého americká poštovní služba vyšetřuje tři poštovní zásilky, z nichž se jedna týká zmizení hlasovacích lístků, později nalezených v příkopu podél dálnice mimo město. Krátká zpráva okamžitě začala žít vlastním životem. Článek pravicového webu Breitbart News o poštovních lístcích shazovaných do příkopu ve Wisconsinu doplnilo více než 68 000 komentářů, lajků a sdílení na Facebooku.

Sdílely ho facebookové účty republikánů v Tennessee, Kentucky, Massachusetts, Washingtonu, Severní Karolíně, Kalifornii, Utahu, Texasu a Floridě. Shrnutí Washingtonského průzkumového referenta obdrželo na Facebooku více než 250 000 interakcí. Pracovníci republikánského národního výboru, představitelé Bílého domu, i sám Donald Trump příběh tří pohozených pytlů využívali jako důkaz všudypřítomného podvodu.

Když ale státní volební úředníci po týdnu vyšetřování oznámili, že žádný ze ztracených a nalezených pytlů ve Wisconsinu neobsahoval jediný volební lístek, nedočkali se od republikánů jediného sdílení nebo opravy. Znění ani jednoho z těchto skandálních příběhů nebylo poupraveno ani aktualizováno. Mnohé z nich jsou dále šířeny jako pravda a důkaz volebních podvodů. Oficiální sdělení volebních úředníků pro Wisconsin bylo sdíleno jen 33krát.

Všechny tyto příběhy mají společné jedno – stávají se virální ještě předtím, než jsou řádně vyšetřeny. Státní ani federální orgány nezjistily, že by někomu zabránily v hlasování nebo ovlivnily výsledek voleb. Nic nenaznačuje rozsáhlým podvodům, o kterých tábor jednoho z kandidátů stále mluví. Tento argument se opírá „primárně o nepodložené spekulace a sekundárně o ojedinělé případy podvodů voličů“, napsal soudce Robert Dow mladší, do funkce jmenovaný Georgem W. Bushem, ve svém rozhodnutí o odmítnutí snahy republikánů blokovat zasílání hlasovacích lístků poštou. Dokonce ojedinělé případy skutečných podvodů, jak napsal Dow, dokazují, že je tento fenomén „zanedbatelně malý“.

To však neznamená, že kampaň o volebních podvodech nedosáhla svého cíle – smýšlení veřejnosti zasáhla citelně. Podle průzkumu Pew Research Center každý čtvrtý dospělý Američan věří, že podvod s hlasy je hlavním problémem při korespondenční volbě. Toto všeobecné přesvědčení, které sice státní volební úředníci a nezávislí odborníci kategoricky odmítají, klidně může narušit průběh vyhlašování výsledků voleb, a poskytnout tak důvěryhodnost Trumpovým tvrzením o „zmanipulované“ hře. Problém se pak může v budoucnu opakovat natolik, že tlak společnosti vyvolá potřebu dalších omezení a hlasovací opatření. A vytvoří nebezpečný precedens, ve kterém lze pravomoci americké vlády ohýbat k šíření dezinformací pro politické účely těch, kdo jsou ve funkci.