Podvodník za firmu žádal kompenzace. Stačilo, že mail nevypadá podezřele

Za brněnskou podnikatelku někdo žádal kompenzace pomocí falešné identity. Státu to stačilo a žádost začal posuzovat.

Zkušenost podnikatelky Olgy Hyklové, na jejíž jméno podvodem někdo cizí od státu finanční pomoc žádal, není ojedinělá. Problém podle ní je, že se to podnikatel dozví až ve chvíli, kdy ho kontaktuje úřad se zamítnutím žádosti. Nebo policie.

„Napsali mi, že řízení se zastavuje z důvodu, že společnost nesplňuje podmínky nejvýše dvou společníků. Takže nesplňujeme podmínky pro kompenzaci. Nevěděla jsem však, o co se jedná, žádnou žádost jsem totiž nepodávala,“ popisuje špatnou zkušenost Olga Hyklová, jejíž personální agentura je na trhu 19. rokem.

Finanční správa v takových případech podává trestní oznámení. K 8. březnu 2021 jich podala 107. Celkovou možnou výši vylákané výhody vypočítala na částku přesahující 58 milionů korun. Jak už před časem reagoval na tato čísla pro SZ Byznys ekonom Lukáš Kovanda, svědčí to o poměrně transparentním a velkorysém nastavení kompenzačních programů. „Celková výše škody odpovídá ani ne 0,3 procenta celkově vyplaceného objemu. Jedná se o velmi nízkou procentní částku,“ komentoval Lukáš Kovanda výsledek pro SZ Byznys a dodal: „Na druhou stranu lze předpokládat, že v tak překotném loňském roce, kdy byla státní správa pod velkým tlakem a pod takřka permanentní zátěží bezpříkladného, nepřehledného vývoje, se nepodařilo zachytit všechna podvodná jednání a že vykázaná škoda je tedy podhodnocením skutečného stavu.“

Podnikatelka volala okamžitě na finanční úřad a tam jí řekli, že má napsat odvolání. „Nevěděla jsem ale odvolání na co. Tak jsem je požádala, aby mi zaslali mailem informace včetně té žádosti,“ vypráví pro Seznam Zprávy.

O to víc ji překvapila odpověď, že to nejde a že se možná jedná o podvod. Napsala jim tedy znovu a pak úřad kontaktovala ještě jednou, přes podatelnu.

„Když mi nikdo neodpovídal, ověřovala jsem to znovu telefonicky a příslušný úředník mi sdělil, že žádný mail neobdržel. Navrhl, abych napsala poštou nějaké prohlášení, já jsem trvala, že chci přijít a vidět ty dokumenty,“ popisuje další vývoj majitelka agentury zaměstnávající šest desítek konzultantů vyhledávajících klientům pracovní příležitosti v sedmi krajských pobočkách po celé republice.

Po peripetiích úředníka navštívila osobně. „Přinesl celou nově založenou složku s mým jménem a ukázal mi zmíněnou žádost a dal mi kopii. Na žádosti je telefon, mail a bankovní účet, které nejsou moje. Pak je tam zfalšovaný podpis. Na mé dotazy, proč si nespárují alespoň některý z údajů s těmi, které tam o mně mají - podávám přeci každý rok daňové přiznání i jako fyzická osoba - mi bylo řečeno, že se dívají na maily, ze kterých ta žádost přišla. A když jim nějaký přijde podezřelý, tak to ověřují. Tento prý z jejich pohledu vypadal normálně, protože je tam moje jméno,“ vypráví žena dál.

Jak řekla pro SZ Byznys Zuzana Mašátová, mluvčí Finanční správy, úřad má nastavené kontrolní nástroje a ty využívá při vyplácení jakýchkoliv prostředků. Patří mezi ně například nadměrné odpočty i přeplatky. Tyto kontrolní mechanismy jsou využity i při vyplácení kompenzačních bonusů a na jejich základě dochází k detekování rizikových případů a k následnému podávání trestních oznámení.

„Finanční správa eviduje snahu různých osob a lze říci i organizovaných skupin, které se snažily a stále snaží využít tíživého stavu podnikatelů, kterým jsou bonusy vypláceny. Finanční správa na řešení těchto případů úzce spolupracuje metodou Daňové Kobry, “ upřesňuje Zuzana Mašátová, mluvčí Finanční správy.

„Upřímně mě šokuje, že na základě posouzení, jestli mail, ze kterého přišla žádost o nemalé peníze, vypadá normálně, tak je dostačující ověření. Nerozumím tomu, proč se žádosti tohoto typu nepodávaly přes datovou schránku, kde by nemohlo k takovému podvodu dojít a nemusel by teď finanční úřad podávat tolik trestních oznámení a vynakládat další peníze, čas a podobně. A to se přijde pouze na ty, kde žádost něco nesplňuje, ostatní jsou automaticky proplaceny,“ děsí se reality v poskytování kompenzací státem Olga Hyklová.

„Na úřadě mi řekli, že podají trestní oznámení. Jestli tak učinili, nevím, protože mi další informace sdělovat nesmí. Proto jsem šla podat trestní oznámení sama na Státní zastupitelství v Brně. Zatím mi přišly tři dopisy. První 12. 8. 2020, že to postoupili Policii ČR, pak 31. 8. 2020, že přijali trestní oznámení, a 14. 1. 2020 mi oznámili, že to postoupili do Prahy.“

Olga Hyklová chtěla vědět, kdo si jejím jménem o kompenzaci žádal. Úřady jí odpověděly, že takovou informaci sdělit nesmí, tak se rozhodla jednat po svém.

„Přes kolegu jsme zaslala jednu korunu na účet uvedený v žádosti, abychom zjistili jméno příjemce. Zajímalo mě totiž, zda to není někdo z mého okolí. Na výpisu jsme pak zjistili jméno, které nám však nic neříká,“ popisuje další vývoj událostí podnikatelka.

„Navíc mi připadá podezřelé, že někdo pravděpodobně ví, na které firmy se o kompenzace nežádalo. Kdyby mi to z technického důvodu nezamítli, tak by odešly peníze na uvedený účet v žádosti a já o tom ani nevím, protože komunikace probíhá přes mail, který mi nepatří,“ říká žena dál a dodává: „Tento postup jsem si ověřila u kamarádky, která o tyto kompenzace žádala a potvrdila mi, že na jaře poslala opravdu jen vyplněnou žádost mailem a obratem jí došly na uvedený účet v žádosti peníze. Nikdo jí nevolal, nenapsal, nic se neověřovalo. Teď žádala o kompenzace znovu a to už jí pracovník z finančního úřadu volal a pak jí teprve vyplatili peníze. Nicméně zavolat pouze na uvedený telefon v žádosti také není žádná ‚hitparáda‘.“

Na tyto argumenty Finanční správa reaguje, že orgány státní správy vnímají závažnost aktuální tíživé situace související s opatřeními přijatými k zamezení šíření onemocnění covid-19 a jejich dopady do podnikatelského prostředí.

„Finanční správa není v tomto ohledu výjimkou a je pro ni rychlé vyřízení žádostí o kompenzační bonus prioritou. Stejně jako v jarních obdobích je těžištěm informací nezbytných k přiznání nároku samotná žádost o kompenzační bonus a k ní přiložené čestné prohlášení,“ vysvětluje mluvčí úřadu Zuzana Mašátová. V případech, kdy nejsou zjištěny základní vady podání a zásadní nesrovnalosti zpochybňující existenci podmínek pro vznik nároku, je podle ní poskytnutí výplaty kompenzačního bonusu otázkou jednotek dní.

„Zároveň lze ubezpečit, že není cílem Finanční správy aktivně zpochybňovat skutečnosti deklarované prostřednictvím čestného prohlášení například organizováním plošných kontrol předcházejících vyřízení žádosti,“ dodává Mašátová za státní správu.

Podle majitelky agentury Olgy Hyklové by si podnikatelé a jednatelé firem po její špatné zkušenosti měli ověřit, zda někdo nečerpal kompenzace jejich jménem. „Já jsem o kompenzace nežádala, protože jsem si naivně myslela, že bych to měla nechat těm, co to potřebují více,“ uzavírá pro SZ Byznys Hyklová.