Článek
„Materiální,“ ozvalo se v uchu studentce Barboře D. během státní zkoušky. Ta termín učiteli zopakovala jako odpověď na jeho otázku. „Subvence,“ zašeptá po chvíli hlas ve sluchátku a Barbora D. opět správný termín používá v odpovědi.
Díky sluchátku v uchu, mikrofonu pod šaty a pomoci přítele na telefonu, tak získala Barbora D. magisterský titul na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Došla k tomu v přezkumném řízení univerzitní komise a absolventce státní zkoušku zneplatnila. Seznam celý případ už dříve popsal.
Spor, který ukázal podvodníkům díru v zákonu o vysokých školách, teď dospěl ke svému konci. Barbora D. se totiž proti rozhodnutí univerzity hájila u krajského soudu, a ten jí dal za pravdu. UPOL se pak kasační stížností obrátila přímo na Nejvyšší správní soud (NSS). I jeho senát ale potvrdil, že za jednorázový podvod nelze absolventy trestat.
„Ani s nápovědou, pokud k ní došlo tak, jak je žalobkyni předestíráno, by státní zkoušku nemohla složit, pokud by neměla určitou orientaci v materii, z níž byla zkoušena,“ píše se v rozhodnutí soudu.
Spor se totiž nevedl o to, jestli k napovídaní skutečně došlo, ale zda je vůbec možné podobné podvodné chování zpětně trestat. Podle krajského ani Nejvyšší správního soudu ne.
„Při studiu se zkrátka nepoctivosti spojené s plněním studijních povinností (opisování, napovídání, využívání taháků a jiných podobných nepřípustných triků) v jisté míře dějí, třebaže to je nežádoucí. Pokud nepřekročí jistou míru, nemají být důvodem následného zneplatnění vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce,“ vysvětluje senát NSS.
Zpětně odebírat tituly umožnila novela vysokoškolského zákona z roku 2016. Ministerstvo školství k tomu přistoupilo kvůli kauze na plzeňských právech. Řada tamních absolventů opsala závěrečné práce nebo vystudovala až podezřele rychle.
Zneplatnit státní zkoušku nebo obhajobu disertační práce může ale univerzita podle zákona jen v případě, že se student dopustil soustavného nebo opakovaného jednání proti dobrým mravům nebo kvůli tomu, že nezískal standardní znalosti a dovednosti. Barbora D. ale podle univerzity podváděla jen jednou, navíc pouze během jedné z částí státnice – pří ústní zkoušce z trestního a správního práva.
„V tomto smyslu by šlo o jednání cílené, systematické, promyšlené, vedené chladným rozumem orientovaným na nemravný výsledek. To však z takového jednání ještě nečiní jednání soustavné,“ vysvětluje Nejvyšší správní soud, proč nelze zpětně titul odebrat.
Univerzita Palackého už ale v kasační stížnosti namítala, že takové rozhodnutí uvítají všichni, kteří chtějí následovat příklad absolventky Barbory D. Jen dalším paradoxem je, že bývalá studentka pracuje nyní na Ministerstvu spravedlnosti. Úřadu ale záleží pouze na jejím dosaženém vzdělání, morální nebo etický prohřešek neřeší.
„Barbora D. formálně požadavky na vzdělání splňuje,“ vysvětlil už dříve Seznamu mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Pokud chtějí univerzity studenty za podvody u státnic trestat, nezbývá jim zkrátka nic jiného, než je přistihnout při činu.
„Kdyby zkušební komise zjistila už při státnici, že student podvádí, tak by mu bylo znemožněno absolvovat a v disciplinárním řízení by mohl být vyloučen ze studia. Pokud už jde ale o absolventa, je možné prohlásit za neplatné vykonání zkoušky, ale zase jen ze zákonem přesně vyjmenovaných důvodů. Zákonodárce se zjevně rozhodl, že mezi nimi nebude jednorázový prohřešek, ať už třeba při státní závěrečné zkoušce,“ vysvětlila Seznamu odborná asistentka na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Masarykovy univerzity Veronika Smutná, která se zákonu o vysokých školách dlouhodobě věnuje.
Změnit by to mohla jedině novela vysokoškolského zákona, Ministerstvo školství ji ale nechystá.