Článek
Tři dny před otevřením volebních místností už zákon neumožňuje zveřejnit nové průzkumy voličských nálad. Co tedy víme o letošních volbách?
Z volebního modelu, který Seznam Zprávy vypočítávaly z průzkumů všech relevantních agentur, vyplývá, že vládní hnutí ANO se po ročním pozvolném poklesu letos na jaře propadlo na nejnižší hodnoty. Ze druhého až třetího místa se v průběhu jara a léta vyhouplo zpět do vedení. Poslední dny před volbami se ale jeho růst zastavil.
Vývoj volebního modelu ANO (vážený průměr)
Voličům hodně vadilo chaotické vládnutí Andreje Babiše v době pandemie koronaviru, která si v Česku vyžádala více než třicet tisíc obětí. To se podle expertů na volebních modelech projevilo zdaleka nejvíc.
Graf zachycuje procentuální zisky jednotlivých stran vypočítané metodou váženého průměru všech modelů zveřejněných průzkumnými agenturami. Jde o nejpřesnější odhad, jak by v danou chvíli dopadly volby. Největší váhu vždy mají nejnovější průzkumy.
Viditelný náskok koalice Pirátů a Starostů a nezávislých, který je v březnu letošního roku vynesl do vedení ve volebních modelech, se během čtyř měsíců postupně vytrácel.
Vývoj volebního modelu Pirátů a STAN
Poslední vážený průměr stále ukazuje na vítězství vládního hnutí ANO. Je však třeba si uvědomit, že stav zachycuje situaci k době, kdy agentury prováděly poslední průzkumy; konkrétně jde o druhou polovinu září.
Co rozhodne volby?
Pravděpodobně opět nerozhodnutí voliči. Těch je podle hrubého odhadu necelý milion a půl a stranám a hnutím více či méně daří aktivizovat v posledních dnech před volbami. Mnohdy se voliči rozhodují dokonce až v den konání voleb.
Stejně tak ale mohou voliči, kteří jsou nyní odhodláni jít volit, své přesvědčení na poslední chvíli přehodnotit. Například příznivce hnutí ANO může nyní od voleb odradit netransparentní nakupování nemovitostí premiéra Andreje Babiše.
Vliv ale mají i samotné přelivy voličů mezi stranami. Ti se v případě nespokojenosti mohou poslední den uchýlit k tzv. protestním volbám stran nejen z okrajů politického spektra.
Teď tedy záleží na tom, zda vůbec někdo z kandidujících subjektů dokáže přesvědčit nerozhodnuté voliče dorazit k urnám volit právě je a v jakém počtu to bude.
Proč se průzkumy liší?
Volební model je nejbližší odhad, jak by dopadly volby v daném čase. Zahrnuje odpovědi respondentů, kteří se chystají volit. Ti jsou buď rozhodnutí pro konkrétní stranu či uskupení, nebo váhají mezi více možnostmi. Agentury se liší formou i způsobem dotazování, některé oslovují voliče osobně, jiné telefonicky nebo online.
Velkou váhu pro konečný výsledek voleb představují voliči, kteří v danou chvíli kolísají mezi více stranami a/nebo vůbec nejsou rozhodnutí volit. Například ještě měsíc před posledními volbami do Sněmovny jich byla více než polovina. Jejich (ne)aktivita pak ovlivňuje, jak moc se průzkumy od skutečných výsledků liší – často i výrazně. Strany, jimž se povede aktivizovat nerozhodnuté voliče a zejména nevoliče, si pak připisují lepší výsledek ve volbách.
