Článek
V žádné evropské zemi nebojuje jeden z nejvyšších ústavních činitelů proti vlastní tajné službě. Až na jednu výjimku – a tou je Česká republika.
Prezident Miloš Zeman soustavně napadá kontrarozvědku – Bezpečnostní informační službu (BIS) – a hlavně ostřeluje jejího ředitele Michala Koudelku.
A právě Koudelkovo pokračování nebo odchod z čela BIS se stane jedním z hlavních témat příštího roku. O případném prodloužení Koudelkova mandátu musí do srpna rozhodnout vláda Andreje Babiše.
Seznam Zprávy se snažily zjistit, co si o možném Koudelkově pokračování na přelomu roku myslí ministři Babišovy vlády: jestli už vědí, jak budou hlasovat – a pokud ne, kdy a na základě jakých informací se rozhodnou.
Z ankety vyplynulo, že pouze jediný ministr, šéf zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), ředitele BIS podpořil: „Pokud se pan ředitel Koudelka rozhodne pokračovat, bude mít moji podporu. Jeho práce si vážím,“ řekl Seznam Zprávám Petříček.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz neodpověděl, nereagoval ani ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček.
Ministryně financí Alena Schillerová pak prostřednictvím svého mluvčího sdělila názor, že by se o tom, kdo povede BIS, nemělo veřejně mluvit. „Ministryně financí nepovažuje za vhodné veřejně komentovat otázky týkající se personálního obsazení vedení zpravodajských služeb,“ tlumočil postoj vicepremiérky mluvčí Jakub Vintrlík.
Přitom na celé věci není nic tajného: vláda zkrátka bude muset říct, jestli Koudelka dělá svou práci dobře, či ne. Nebude přitom vyzrazovat žádné detaily o metodách a zjištěních kontrarozvědky.
Plaga: Dělá to dobře
Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že je zatím předčasné o funkci ředitele BIS mluvit. Ale že vláda hodnotí Koudelku dobře – ostatně šéfa tajné služby vláda už čtyřikrát navrhla na povýšení do generálské hodnosti, prezident Zeman to však pokaždé zmrazil.
„Pan ministr se k tématu nebude vyjadřovat,“ reagoval naopak mluvčí ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Ministr zdravotnictví Jan Blatný se zase rozhodne, „až bude věc na pořadu dne“. A ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) o svém názoru na ředitele BIS nechce mluvit, protože to není „aktuální bod“.
Pro premiéra Babiše přijde rozhodnutí ve věci ředitele BIS v nejméně vhodnou chvíli – nedlouho před podzimními sněmovními volbami, kdy si premiér nemůže prezidenta v nastolených poměrech nějak zvlášť rozzlobit.
Pokud Babiš zvítězí (a podle průzkumů vede), Zeman by ho měl pověřit sestavením vlády. Babiš bude potřebovat, aby se to odehrálo hladce. Prezident přitom už dřív ukázal, že umí sestavování vlády nebo změny v kabinetu – pokud sleduje nějaké vlastní zájmy – pořádně zkomplikovat.
„Mým doporučením rozhodně nebude ponechání pana Koudelky na další funkční období v čele BIS,“ prohlásil navíc Zeman nedávno v Parlamentních listech.
Rozhodne se před volbami
Babiš sice Koudelku podporuje, a jak bylo uvedeno, chtěl ho ocenit generálskými výložkami. Mluví o něm jako o profesionálovi, oceňuje, že Koudelku vyznamenali i ve Spojených státech. Ale když má veřejně promluvit o konfliktu BIS a Hradu, je znát, že je to pro Babiše nepříjemné téma.
„Mám na to jiný názor a nemám důvod ho měnit. Pan Koudelka dělá svou práci dobře a v tom se s prezidentem lišíme,“ řekl v říjnu premiér Babiš v reakci na prezidentův rozhovor pro Mladou frontu Dnes.
Zeman v něm tehdy prohlásil, že si Hrad najal bývalého analytika BIS Jiřího Roma, který pro prezidentskou kancelář vypracoval kritický materiál o Koudelkovi a o jeho řízení tajné služby.
Proč Zeman ředitele BIS nesnáší, je zřejmé: kontrarozvědka dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí čínské a ruské špionáže nebo na hrozbu energetické závislosti na Rusku, například v souvislosti s rozšířením jaderné elektrárny v Dukovanech.
Naopak prezident je k Rusku a k Číně příchylný, vystupuje proti tomu, aby ze strategických důvodů nebyli Rusové přizváni do dukovanského tendru na nový reaktor. A když BIS ve výročních zprávách popisuje aktivity ruských a čínských agentů, Zeman o kontrarozvědce hovoří jako o „čučkařích“, kteří nikdy žádného špiona nechytili.
Minulý měsíc také Zeman zadal BIS oficiální úkol, jehož pomocí se chtěl podle zjištění Českého rozhlasu dostat k informacím o konkrétních ruských agentech a akcích BIS proti nim.
Poslanci ze sněmovního výboru pro kontrolu tenhle úkol prostudovali a řediteli BIS doporučili, aby na Hrad tyto informace neposílal.
