Článek
Podle jednoho návrhu z dílny poslankyně za ANO Margity Balaštíkové by měly obchody prodávat 55 procent potravin z Česka a každý rok pak dalších pět procent navíc až do roku 2027.
Komunistický poslanec Pavel Kováčik by zase rád viděl, aby prodejny s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních měly regály naplněné zbožím Made in Czech Republic alespoň z 60 procent.
Ať už by prošel kterýkoliv, výsledek by byl stejný - čeští zákazníci by měli menší výběr a u řady už tak drahých položek by obchodníci nestačili přepisovat cenovky směrem nahoru.
Zákazníci se dočkají prázdných regálů
„Zvýšení cen potravin, prudké snížení rozsahu nabídky, zánik specializovaných obchodů a prudká deformace trhu. Návrh novely zákona je absurdní,“ shrnul případné důsledky novely Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Návrh ukládá povinnost nabízet české potraviny v rozsahu, který není schopen místní zemědělský sektor ani náhodou pokrýt,“ dodal.
Podle jeho údajů jsou čeští zemědělci schopní při současné roční spotřebě zásobovat české obchody vepřovým maximálně do poloviny června, ovocem a zeleninou jen několik měsíců v roce, z uzenin prodávaných v Česku by novou definici splnilo sotva dvacet procent sortimentu. A třeba kojenecká výživa se u nás podle Prouzy nevyrábí vůbec.
„Nechci malovat čerta na zeď, ale spotřebiteli hrozí dlouhý regál, na kterém budou namísto deseti druhů jogurtů pouze tři,“ vysvětluje na konkrétním případu Prouza. Velké obchodní řetězce by musely „škrtat ve svém sortimentu“ a malé specializované prodejny by se mohly dostat na hranu přežití.
On sám vyzdvihl podstatný nedostatek, který v návrhu zákona není dořešen. Z jeho pohledu by v případě schválení byly výrazně v ohrožení malé specializované prodejny.
Že Češi kupují mnohem víc vepřového, než jsou čeští zemědělci schopní dodat, je dlouhodobý stav. Podle různých zdrojů se ho do Česka z celkové spotřeby dováží 50 až 65 procent.
„Naši chovatelé jsou z hlediska výrobních ukazatelů naprosto konkurenceschopní. Přesto nedokážou čelit dovozu vepřového masa ze velmi nízké ceny. Současný evropský trh je totiž celý pokřiven systémem dotací, které vedou k tomu, že chovatelé v různých zemích mezi sebou nejsou konkurenčně porovnatelní,“ uvedl ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.
Ale vepřové není zdaleka jedinou položkou, kde čeští zemědělci nestačí poptávku tuzemských zákazníků vykrýt. Podle komoditních karet Ministerstva zemědělství bylo loni Česko soběstačné ve výrobě drůbežího masa ze 67,6 procenta, u vajec z 86,6 procenta, u vepřového masa pak z 50,7 procenta. Více než ze 100 procent bylo soběstačné například u výroby hovězího masa, kde šlo o 123,6 procenta. Podle Zprávy o stavu zemědělství z roku 2018 bylo Česko soběstačné i v produkci obilovin, cukru, olejnin a mléka.
Řetězce mají jasno
Velkým řetězcům se návrh nezamlouvá a shodují se, že by na něm byl bitý především zákazník.
„Novela by výrazně poškodila české zákazníky i dodavatele potravin. V Albertech preferujeme české dodavatele, a pokud nabídnou zboží, které je konkurenceschopné cenou i kvalitou, vždy dostanou přednost,“ sdělil pro Seznam Zprávy ředitel komunikace obchodního řetězce Albert Jiří Mareček.
Podobně to vidí také vedení Lidlu. „Dodržet takto vysoký podíl u celého sortimentu na celém trhu by nutně způsobilo velké kapacitní potíže a v jejich důsledku tlak na snížení kvality výrobků a současně zásadní snížení pestrosti nabídky a sortimentu. Kvalita námi prodávaných výrobků, z nichž více než 80 procent nabízíme pod vlastní značkou, je však pro nás ve výběru dodavatelů naprosto klíčová,“ informovala mluvčí Lidlu Zuzana Holá.
Naopak podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy krize ukázala, že spoléhat na dovoz potravin je krátkozraké. „Je nám jasné, že nelze direktivně nařídit, že se budou prodávat jen české potraviny. Chceme ale od obchodníků jasné stanovisko a hlavně skutečnou podporu tuzemské výroby potravin,“ prohlásil.
Návrh naopak úplně rozcupoval předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Zásadně to odmítáme. Lapidárně řečeno, ať si každý prodává a každý kupuje legální zboží, jak chce. Každý direktivní zásah do svobodného podnikání a trhu byl vždy, dříve či později, po zásluze potrestán zákazníkem a celkovou situací v ekonomice,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Šebek.
Podle jeho slov není správná cesta v nastavování tvrdých a limitujících čísel, která ve výsledku jen omezují spotřebitelskou nabídku, ohrožují konkurenční prostředí a mohou přispět k dalšímu zvyšování cen. A také se obává, aby podobná ustanovení některá ze stran nezneužívala.
A kromě toho připomněl i potenciální odvetu, pokud by se k podobným opatřením uchýlily i další státy. „Co se stane s našimi výrobky, pokud by se ostatní státy zachovaly podobně? Mohou hrozit i postihy ze strany EK, jsme na jednotném trhu a domnívám se, že jde o netarifní překážku na trhu. Netuším, zda se předkladatelé vůbec tímto zabývali,“ dodává předseda asociace.
Komu tím prospějete?
Tento zákon nejvíce logicky prospěje velkým výrobcům potravin. Český spotřebitel by totiž ve výsledku nemusel mít u řady druhů potravin žádnou alternativu - ani cenovou, ani kvalitativní.
Alespoň si to myslí šéf soukromých zemědělců. „Novela je projednávána bez řádné a široké veřejné debaty, přestože se to týká prakticky všech. Navozuje to dojem, že jde o zájem některých výrobců zlepšit a upevnit si pozici na našem trhu,“ apeluje Jaroslav Šebek.
„Stát namísto toho, aby se věnoval aktivní a efektivní podpoře českých výrobců, vymýšlí regulace. Jak je možné, že se osevní plocha řepky olejné za posledních 15 let zdvojnásobila, ale v případě brambor klesla o více než třetinu. Nenapadá mě žádná jiná odpověď, jako že z toho má někdo profit, ale spotřebitel to opravdu není,“ upozornil šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza.
O jaký návrh jde
Zákon o potravinách čeká ve Sněmovně na třetí čtení.
Sporné jsou především dva pozměňovací návrhy, které mají však stejný cíl - plánují striktně zvýšit podíl potravin z českých zdrojů v tuzemských obchodech.
První návrh předložila poslankyně Margita Balaštíková za ANO. Podle ní v ideálním případě by už příští rok mělo v obchodech figurovat závazně 55 procent českých výrobků. To by byl však jen začátek, poslankyně plánuje navíc každoročně zvyšovat tento podíl o celých pět procent až do roku 2027.
Druhý předložil šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Podle něj by měly všechny obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních mít v sortimentu alespoň 60 procent zboží z Česka.
Razantní změnu už podepsalo 24 poslanců včetně Václava Klause mladšího nebo Mariana Jurečky z KDU-ČSL. Poslanci věří, že novela zákona pomůže české ekonomice i českému venkovu, kde má udržet zaměstnanost a naopak zbrzdit přesun obyvatel z vesnic do měst. V neposlední řadě bude mít zákon vliv i na životní prostředí, protože se omezí přeprava.
