Hlavní obsah

Podpora krajanů a češtiny v cizině by se měla od roku 2021 zvýšit

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Na program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí by v letech 2021 až 2025 mělo jít dohromady 566,5 milionu korun z rozpočtů ministerstev školství, zahraničí a zdravotnictví. Částka by se proti minulosti měla zvýšit.

Článek

Program, který má navázat na tři předchozí pětileté cykly od roku 2006, by měl více zohlednit zejména stoupající počet mladých Čechů s dětmi v cizině, kde tyto rodiny často neplánují zůstat napořád. Vyplývá to z návrhu pokračování programu, který v pondělí probere vláda. Materiál má ČTK k dispozici.

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí zahrnuje podporu krajanských komunit prostřednictvím vzdělávacích programů i spolkových kulturních projektů. Patří do něj také opravy a údržby krajanských domů či pomníků v cizině. Rozvíjení a posilování češtiny v zahraničí se týká nejen Čechů žijících v cizině a jejich dětí, ale také místních zájemců prostřednictvím lektorátů českého jazyka a literatury.

Částka, která jde na program z Ministerstva školství, by se měla ročně zvýšit ze 47,5 milionu na 71,1 milionu korun. Podpora z Ministerstva zahraničí by měla narůst z 21 milionů na 42 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví, které má na starosti úhrady na zdravotní péči o účastníky programu ze zahraničí v ČR, by platilo stále stejně 200 000 korun za rok.

Budoucí program by měl podle návrhu zohledňovat hlavně dynamické změny v počtu a složení krajanských komunit. V zahraničí přibývání mladých rodin, které počítají s návratem do Česka a mají tedy zájem, aby se jejich děti učily česky. Program by se proto měl zaměřit ještě více na podporu českých škol v zahraničí. Plánuje se v něm mimo jiné vyslání dalších učitelů češtiny i na univerzity v USA či Británii. Zvažuje se větší podpora bohemistiky v Itálii či Německu.

Podle vládního materiálu je podpora krajanů v zahraničí důležitá, protože z ciziny do Česka přináší inovace, vědecké poznatky i peníze. Čeští občané podle něj aktuálně vrací do hospodářství ČR ze zahraničních účtů každoročně několik desítek miliard korun. Význam krajanské komunity podle podkladů k návrhu ukázala i současná epidemie covidu-19, kdy se řada krajanů zapojila do pomoci Čechům, kteří se ocitli v zahraničí v nouzi.

„Za zmínku zde stojí aktivity krajanů v Bruselu, kteří přispěli s informační aktivitou, na Novém Zélandu, kteří nabídli ubytování a stravu řadě českých a slovenských občanů bez prostředků a dopravního spojení, krajanů - vědců v USA, kteří zprostředkovali například dodávku léku remdesivir pro léčbu pacientů v ČR,“ stojí v materiálu. Krajané podle něj přitom budou sami v příštích letech negativně zasaženi důsledky epidemie, což je další důvod k jejich větší podpoře.

O návrhu jednali zástupci vlády s guvernérem České národní banky už v červnu a červenci. Ministerstvo financí k němu mělo připomínky, které byly v srpnu vypořádány. Na jednání vlády jde návrh bez rozporu.

Doporučované