Článek
Nadnárodním firmám už by se v roce 2023 neměly vyplatit daňové kejkle, kdy účelově přelévají zisky do zemí s nízkou daňovou zátěží. Lídři skupiny G20 se shodují na tom, aby korporace musely hradit daň v minimální výši 15 procent.
Vyplývá to z neoficiálních závěrů summitu G20 v Římě, o kterých informovala agentura Reuters.
„Vyzýváme skupiny OECD a G20 k tomu, aby rychle vyvinuly modelová pravidla a vícestranné nástroje s cílem zajistit jejich platnost na celosvětové úrovni od roku 2023,“ citovala agentura z návrhu závěrů summitu.
Letos v říjnu se 136 zemí světa včetně České republiky připojilo k novému plánu reformy mezinárodních daňových pravidel, která mají zajistit, aby se nadnárodní korporace typu Google, Facebook, Amazon, Microsoft a Apple spravedlivě podílely na daňovém systému bez ohledu na to, kde podnikají a mají sídlo.
Svůj podpis k dohodě připojilo také Irsko, Nizozemsko a Lucembursko, které jsou považovány za „offshory“. Například Irsko, kde své daně roky optimalizoval Google a Facebook, dnes uplatňuje efektivní sazbu daně 12,5 procenta.
„Nová mezinárodní podniková daň by měla stavět na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. To znamená, že jednotlivé signatářské země, má jich být celkem 136, včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Pokud tedy například německá firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Německo bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent.
S daňovou reformou, která je však podle některých kritiků málo ambiciózní, souhlasilo mnoho zemí, které jsou tradičně vnímány jako daňové ráje. Například Panama, Belize, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Seychelská republika, Monako, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Nizozemsko či Irsko. Na seznamu nenajdeme Kypr, který se rovněž řadí mezi „offshory“, není totiž součástí OECD, nicméně hlásí se k principům daňové transformace.
Šest miliard do rozpočtu
Podle studie EU Tax Observatory by Evropská unie na patnáctiprocentní sazbě podnikové daně získala ročně navíc 48 miliard eur. Z toho na Českou republiku připadá 76 milionů, tedy necelé dvě miliardy korun.
Součástí závěrů summitu G20, které budou oficiálně oznámeny v neděli, má být i nová podoba zdanění technologických obrů pomocí digitální daně. Podle Lukáše Kovandy bude nejspíš sazba tříprocentní, což by ČR vyneslo tři až čtyři miliardy korun.
„Nová podoba světového daňového pořádku by veřejné kase ČR mohla zajistit zhruba až šest miliard korun ročně v dodatečném inkasu,“ odhadl ekonom.
Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle slov svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně.
O vyšší digitální dani se v minulosti diskutovalo i na české politické scéně, ale nápad se nepodařilo dotáhnout. Babišova vláda původně počítala v rozpočtu na rok 2022 s výnosem 2,5 miliardy korun z digitální daně ve výši pět procent.
Globálně daňové ráje připravují ekonomiky s vyšší daňovou sazbou o řádově mnohem vyšší cifry. OECD a G20 odhadují, že státy přicházejí kvůli daňové optimalizaci v rájích o 100 až 240 miliard amerických dolarů ročně, tedy 2,2 bilionu až 5,3 bilionu korun. Horní hranice odhadu odpovídá přibližně ročnímu hrubému domácímu produktu České republiky.
„Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle slov svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající ‚závod ke dnu‘, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory,“ dodal Kovanda.
