Hlavní obsah

Podnikatelka žádá o ošetřovné. Stát po ní narychlo chce informace, které už má

Foto: Getty Images

Namísto vyplaceného ošetřovného musí živnostníci na další úřad pro potvrzení, že podnikání je jejich hlavní výdělečnou činností (ilustrační snímek).

Kvůli proplacení „ošetřovného“ musí živnostníci pro speciální potvrzení. Informace, které po nich vyžaduje ministerstvo průmyslu a obchodu, už přitom stát má.

Článek

Devětatřicetiletá účetní Kristýna Nováková musela na podzim, tak jako další desetitisíce rodičů, kvůli zavřeným školám zůstat s dcerou doma. Není zaměstnankyně, ale pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Začátkem prosince si proto požádala u ministerstva průmyslu a obchodu o speciální dotaci „Ošetřovné“ určenou právě pro živnostníky.

Za říjen měla dostat za péči o dítě do deseti let 400 korun denně. Celkem jí měl stát za šestnáct dní vyplatit 6 400 korun. Ovšem namísto toho, aby jí peníze přišly ještě před Vánocemi, dostala v pondělí 28. prosince do datové schránky dopis, že má doložit potvrzení z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), že jako OSVČ opravdu pracuje na hlavní činnost.

„Když už mi úředníci nevěří, že pracuji jako OSVČ na hlavní činnost, tak si to můžou ověřit sami. Můžou se do systému České správy sociálního zabezpečení podívat. Nebo ať tam zavolají,“ zlobí se účetní Kristýna Nováková.

Zdůrazňuje, že v podmínkách žádosti o dotaci podepsala čestné prohlášení, že pracuje jako OSVČ na hlavní činnost, a žádný požadavek na potvrzení z ČSSZ tam nebyl. Navíc když žádala o stejnou dotaci na jaře, nemusela nic takového dokládat.

„Chtějí po mně něco, co si mohou ověřit sami a o dost rychleji. Mně kvůli tomu hrozí, že nemusím na peníze dosáhnout,“ říká Nováková. Potvrzení má totiž zaslat nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy. To ale nemusí klapnout, protože ČSSZ má na vyřízení třicet dní. Kristýna Nováková je tedy odkázána na rychlost úřadu.

Zeptat se nesmíme, brání se ministerstvo

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová vysvětluje, že nejvhodnější způsob, jak doložit, že živnostník má podnikání jako hlavní činnost, je vyjádření okresní či Pražské správy sociální zabezpečení.

„Danou věc lze doložit také Přehledem o příjmech a výdajích OSVČ, který musí každý podnikatel každý rok podávat příslušné správě sociálního zabezpečení v návaznosti na daňové přiznání,“ udává i druhou možnost Štěpánka Filipová.

Ve výzvě, kterou dostala Kristýna Nováková, ale tato možnost uvedena není. V dopise je pouze uvedeno „doložte potvrzení z ČSSZ“. Žádná jiná alternativa. Navíc Přehled o příjmech a výdajích OSVČ se podává pouze za kalendářní rok, a tudíž za letošní říjen ho nemá žádný podnikatel ani k dispozici.

Důvod, proč si ministerstvo informace neobstará samo, je podle mluvčí ten, že současná legislativa mu neumožňuje získávat data od České správy sociálního zabezpečení.

Úředníci podle Štěpánky Filipové žádají o potvrzení o hlavní činnosti třeba v případech, kdy je žadatel statutárním orgánem ve společnosti s ručením omezeným.

„Samotná žádost o Ošetřovné pro OSVČ se musí podat v termínech výzvy. Pozdější zaslání potvrzení o výkonu hlavní samostatně výdělečné činnosti nevadí, jakmile ho ministerstvo obdrží, žádost vyhodnotí,“ dodává mluvčí Filipová s tím, že by pozdější poslání potvrzení nemělo bránit proplacení.

Podle údajů, které ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v polovině prosince, o říjnovou výzvu „Ošetřovné“ pro OSVČ požádalo přes 23 tisíc živnostníků a vráceno bylo 1 999 z nich. O problémech s dokládáním, že podnikání je hlavní výdělečnou činností žadatele, mluvil pro deník E15 i finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Doporučované