Článek
Podnikatelé dostali za úkol ohodnotit českou vládu známkou jako ve škole. 33 procent z nich by jí udělilo nedostatečnou. V průměru by však politici za své počínaní v době pandemie dostali čtyřku.
Živnostníky o to požádala společnost Reservio, která mezi podnikateli provedla výzkum ve spolupráci s dotazníkovou platformou Survio. Na dotazy ohledně ekonomických problémů spojených s koronavirem odpovídalo celkem 630 živnostníků a jednatelů menších firem převážně ze sektoru služeb.
Z dat vyplývá, že 63 procent respondentů má obavy o budoucnost svého podnikání. Nejvíce se obávají toho, jaký na ně budou mít dopad státní restrikce (48 procent dotázaných), ale také poklesu zakázek (41 procent).
„Jaro bylo pro podnikatele ve službách špatné, ale to, co je čeká v následujících týdnech, je daleko horší. Většina z nich měla v březnu finanční rezervu, díky které zvládla lockdown přečkat,“ konstatuje zakladatel a generální ředitel rezervačního portálu Reservio Boris Bošiak. Dodává, že nyní se polovina z nich, která je stále ve ztrátě, obává dalších nařízení vlády.
Většina podnikatelů měla z počátku pro vládní opatření pochopení. To však v průběhu jarního lockdownu mizelo. „Od počátku koronakrize jsme s našimi zákazníky diskutovali a zajímali se o jejich potřeby. Nyní u nich vidíme především bezmoc a naštvání,“ přibližuje Bošiak. Sám se podnikatelům nediví. Některé firmy mají nadále omezený provoz a ke ztrátám se přidaly další náklady spojené s nákupem ochranných pomůcek.
V omezeném režimu stále fungovalo 46 procent živnostníků. Třem čtvrtinám oslovených trvalo přes tři měsíce, než se jejich podnikání vrátilo do normálu, a většina podnikatelů čelí finančním potížím. V minusu se nachází 43 procent z nich, čtvrtina je nyní na nule. „Teď se navíc děsí všech nových nařízení, která vyplouvají na povrch zcela nesystematicky,“ říká Bošiak.
Někteří podnikatelé se shodují na tom, že pomocná ruka od státu nenaplnila jejich potřeby. Více než polovina koronavirem postižených OSVČ využila takzvanou Pětadvacítku. Tento způsob pomoci byl k dispozici již na začátku krize do konce dubna, kdy mohli živnostníci žádat o podporu ve výši 25 000 korun, což odpovídá částce 500 korun na den.
Některým firmám však nepomohly žádné státní programy. Jde o celých 40 procent respondentů. Týká se to především malých společností, pro něž byla přichystána pomoc Antivirus nebo Covid I až III.
Podle amerických studií podniky z odvětví služeb, jež jsou oběťmi opatření, nejsou hlavními místy, kde dochází k šíření nákazy. Studie také ukazují, že ochranné pomůcky jsou dostačující zábranou pro přenos viru.
Podle středečních dat vydaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky je nejčastějším místem nakažení v Česku zaměstnání, poté domácnost.
Současná opatření budou mít na sektor služeb dlouhodobé ekonomické dopady. Jarní lockdown připravil státní pokladnu o 169 milionů korun. „Pokud se pro české podnikatele nevytvoří jasný plán a strategie, je téměř jisté, že jich bude muset své živnosti uzavřít násobně větší počet, než jak tomu bylo na jaře,“ vysvětluje ředitel Reservia Boris Bošiak. Situace, která nemusí zprvu vypadat tak vážně, se může za několik měsíců ukázat jako tragická. Podle Bošiaka se dopady projeví nejdříve na přelomu roku, když už může být na jejich nápravu pozdě.
