Článek
Vláda nařídila zavření restaurací, obchodů a pozastavila provozování dalších služeb. Zavedla kompenzační programy a podle některých právníků se v současné chvíli snaží vyhnout odpovědnosti za úhradu škody podle zákona, což podle nich vyvolá vlnu žalob na stát.
„O jaké škodě mluvíte? Stát žádnou škodu nezpůsobil, tohle je přírodní úkaz,“ ohradila se ministryně spravedlnosti Marie Benešová v Interview ČT24. „Něco jiného by bylo, kdyby vám zabavili dům. Že nemůže podnikat, každý podnikatel s tím musí počítat, musí mít tzv. vatu na přežití. Škodu hradí ten, kdo ji způsobil, a stát to rozhodně není,“ dokončila.
Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, má být škoda jednoznačně uhrazena. „Podnikatelé si škody vedou od prvních dnů krize a já vím o spoustě firem, které pečlivě sledovaly a zapisovaly, jaké škody byly způsobeny. Krizový zákon je naprosto jednoznačný, mluví o náhradách škod, které je stát povinen vyplácet.“
Podle něj se vláda snaží jen kličkovat, aby se náhradě škody vyhnula.
Hrozí státu žaloby?
Podle Benešové se situace ohledně žalob zveličuje. „Jsou pesimisté, které říkají, ano, hrozí nám tady kvanta žalob, já bych taková pesimistka nebyla, já si myslím, že to tak hrozné nebude,“ věří. Pokud by to však nastalo, počítá s posílením soudů.
Prouza si myslí, že státu vlna žalob hrozí, protože stát omezil v řadě oblastí podnikání a tím způsobil škody a propouštění. Řešením by podle něj byla plošná dohoda o odškodnění. „Buďto stát udělá nějakou plošnou dohodou se všemi, nebo bude čelit desítkám, spíš stovkám tisíc žalob, u kterých se právníci shodují, že je stát bude prohrávat.“
Obdobný návrh má Hospodářská komora, která hovoří o férové nabídce, kde by vláda místo hledání právních kliček a mediálních prohlášení zaměřených na odrazení od podávání žalob jednoduše přišla s částečnou úhradou. Předešlo by se tak podle ní soudním tahanicím.
Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro nadhodil dohodu, kde by bylo například to, aby stát uhradil polovinu nákladů během krize. Došlo by k vyrovnání a nic dalšího by se nenárokovalo.
„Nutno přitom znovu připomenout, že nějakým způsobem byly zasaženy téměř všechny podniky v zemi a s následky vládních kroků se bude řada z nich vyrovnávat dlouhodobě,“ doplnil Diro.
Stát odpovídá za vzniklé škody
Podnikatelé mají podle Hospodářské komory nárok na úhradu škod. „Nezáleží, podle jakého zákona to bude, ať už podle krizového zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví, odpovědnost státu za vzniklé škody zůstává v jakémkoli případě,“ vysvětluje tiskový mluvčí.
Krizový zákon stanovuje státu povinnost nahradit škodu způsobenou fyzickým i právnickým osobám a nahradit škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Hradit by se měla nejen přímá škoda, ale podle některých výkladů i ušlý zisk.
Podle Hospodářské komory je ale důležité, že naprosté většině podnikatelů nejde o náhradu ušlého zisku, ale o náhradu škody způsobené opatřeními. „Stát jim nařídil zavřít, přišli tedy o svůj příjem,“ říká Diro. Navíc měli další výdaje: od vyplácení mezd, placení nájmu, odvodů po vyhození surovin restaurací. „Nutné je přitom dodat, že ne všechny podniky mají dnes nárok na nějakou podporu,“ varuje.
Pokud by ale stát odmítl požadavky podnikatelů, a ti by stát žalovali, „bude interpretace platných zákonů samozřejmě záležet na soudu, a to včetně toho, zda při případné náhradě škody postupovat první, či druhou zákonnou cestou,“ dodal Diro.
Podle Benešové se na podobné žaloby jen třesou advokáti doufající v odměny. Sice připouští, že stát omezil lidem podnikat, ale musí podle ní škodu prokázat, což prý není jednoduché. Navíc musí být odškodnění v souladu s dobrými mravy, řekla v rozhovoru.
