Článek
Bariéry z písku a kamení umístěné u podloží ledovců by zastavily pohyb vrstev ledovců po mořském dně následovaný jejich zhroucením. Zároveň by mohly zabránit teplým podmořským proudům v ohřívání ledu.
Tvrdí to výzkumníci z Princetonské univerzity v USA a Laponské univerzity ve Finsku ve svém nově zveřejněném výzkumu. Výsledky bádání publikoval uznávaný vědecký magazín Evropské geofyzikální unie The Cryosphere.
„Redukování emisí v atmosféře je krátkodobé řešení minimalizování dopadu klimatických změn. Z dlouhodobějšího hlediska je potřeba vyvinout záložní plán pro to, jak naložit s odlamováním a táním ledovců,” popisují výchozí body pro svůj výzkum autoři studie Michael Wolowick z USA a John Moore z Finska.
Podle televize CNN se jedná o „smělý plán”. Autoři studie však tvrdí, že jejich nápad pracuje pouze s „extrémně jednoduchými strukturami hromad kamení na mořském dně, kdežto do budoucna by mohli zkoumat mnohem pokročilejší zábrany”.
Složitější konstrukce pro vyšší efektivitu
Oba vědci přiznali, že v praxi má tak jejich řešení šanci na úspěch v zabránění kolapsu ledové masy v západní Antarktidě pouhých 30 procent. Pakliže by ale šlo o složitější zeď než jen vrstvu písku a kamení, šance snížení přítoku teplé vody k ledovcům o polovinu by se zvýšila na 70 procent.
Geolog Wolowick nápad testoval s kolegy z Princetonské univerzity na počítačové simulaci. Jako subjekt pro experiment použili model existujícího ledovce Thwaites v Antarktidě. V případě jeho úplného roztání by hladina moří mohla stoupnout až o tři metry.
V terénu by podle Wolowicka a Moora mohly podmořské bariéry stavět speciální ponorky, které v současné době ledovce zkoumají. Toto řešení by však podle nich přesto nemělo strhávat pozornost od hlavní příčiny tání ledovcových mas, a to sice vytváření skleníkových plynů způsobujících oteplování atmosféry.
Tání ledovců se zrychluje
Tání ledovců v západní Antarktidě se například podle jednoho ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů, Science, zrychlilo o 70 procent. Klimatické instituty tvrdí, že ani přibývání masy ledu na západní Antarktidě tento úbytek nevyrovná.
„Myslíme si, že geoinženýrský zásah by mohl oddálit únik těchto ledovců na volný oceán o staletí, čímž by nám koupil tolik cenný čas pro řešení klimatické krize,” reagoval profesor Moore.
Dnes je podle autorů zásah do vrstev ledovců stále „na hraně lidských možností”. Problematiku jejich tání však badatelé zkoumají stále intenzivněji.
