Článek
Text zprávy přeložili odborníci z VUT, Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR a Českého meteorologického institutu pod záštitou České aerosolové společnosti (ČAS). Aerosol jsou drobné (pevné či kapalné) částice rozptýlené ve vzduchu (nebo jiném plynu). Člověk je vytváří kašlem, kýcháním i dýcháním. Některé částice mohou přenášet na nich zachycené látky, například bakterie a viry.
Autoři dokumentu konstatují, že největší riziko infekce prostřednictvím aerosolu je v uzavřených prostorách. Venku k němu prakticky nedochází. V početnějších skupinách lidí bez rozestupů a ochranných prostředků však i venku hrozí kapénková infekce, která je dalším významným způsobem přenosu.
Dokument odkazuje například na studie, v kterých odborníci měřili, jak dlouho zůstávají viry SARS-CoV-2 aktivní v aerosolu či v jaké vzdálenosti od nakažených lidí byly zaznamenány. Podle textu význam aerosolu při šíření infekce potvrzují.
Kapitola věnovaná fyzikálním vlastnostem aerosolu podle iniciátora překladu Františka Lízala z Fakulty strojního inženýrství VUT cílí na lékaře a lékařské společnosti. „Tyto mechanismy jsou důležité pro pochopení toho, která opatření mají smysl a která ne. Pro běžného čtenáře pak může být zajímavá kapitola o účinnosti osobních ochranných prostředků dýchacích cest,“ uvádí.
Dokument také uvádí, že vydechované částice jsou i – s možnými viry – kvůli značnému obsahu vody poměrně velké a mohou být účinně odstraněny i obyčejnými rouškami. Jak se však postupně zmenšují, přestávají být roušky pro ochranu účinné. Dokument uvádí, že „v tomto případě je třeba použít respirátory schopné filtrovat i jemné částice, například třídy FFP2, N95 a KN95“. Samozřejmě však musí respirátory dobře těsnit.
Odborníci upozorňují, že obličejové štíty jsou jako ochrana neúčinné. Naopak doporučují časté a opakované větrání. Apelují na dodržování rozestupů, neboť s rostoucí vzdáleností dochází k „ředění“ vydechovaných virů. V případě, že je v místnosti více lidí, by měly být větší i rozestupy. Ke snížení koncentrace částic a virů v místnosti pomáhají i čističky vzduchu, je však třeba dbát na správné dimenzování a vhodný filtr.
V závěru žádají autoři zprávy podporu spolupráce mezi oblastí výzkumu aerosolů a lékařsko-epidemiologickým výzkumem, výzkumem techniky prostředí a mechaniky tekutin. Dosud podle nich nebyla mimo jiné prozkoumána ani doba infekčnosti virů a dalších patogenů nesených aerosolem.
