Podle uniklých dokumentů se Rusko pokouší rozšířit sféru svého vlivu na africký kontinent

Rusko podle uniklé dokumentace, kterou získal britský deník The Guardian, usiluje o posílení své přítomnosti nejméně ve 13 afrických státech, a to za pomoci budování vztahů s místními úřadujícími vládci, uzavíráním vojenských obchodních dohod a „vychovávání si“ nové generace vůdců a tajných „agentů“. Celou akci, jejímž cílem má být přeměna afrického kontinentu na ruskou strategickou základnu, velí podle Guardianu Jevgenij Prigožin, který je známý svým vřelým vztahem ke Kremlu a prezidentu Putinovi. Součástí ruského strategického plánu na posílení svého postavení v Africe je i vytlačení Spojených států a bývalých kolonizátorů, jako jsou Francie a Velká Británie, z regionu. Rusko podle dokumentů dále usiluje i o potlačení prozápadních protestů a občanských aktivit.

Prigožin je ruský byznysmen a Putinův blízký spojenec. Americký zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller Prigožina, který je díky svým cateringovým smlouvám s Kremlem znám jako „Putinův šéfkuchař“, v roce 2018 obvinil v souvislosti s ovlivňováním amerických voleb. Podle Muellera vlastní Prigožin trollí farmu, která v roce 2016 vedla rozsáhlou kampaň na podporu zvolení Donalda Trumpa. Prigožinova soukromá zbrojařská společnost The Wagner group pak dodává zbraně žoldákům, kteří bojují na Ukrajině a v Sýrii. Řada společností napojených na tohoto oligarchu spolupracuje podle informací britského deníku s ruským ministerstvem zahraničí a ministerstvem obrany.

Putinův zájem o africký kontinent má časovou souvislost s uvalením sankcí za anexi Krymu v roce 2014, které Rusko přinutily hledat nové geopolitické spojence a obchodní příležitosti. Ve Středoafrické republice, která je považována za strategický bod a „nárazník“ mezi muslimským severem a křesťanským jihem, vede Rusko mírovou misi a přítomny jsou v zemi i ruské vojenské jednotky. To Moskvě umožňuje rozšiřovat svůj vliv skrze celý kontinent a uzavírat lukrativní obchodní dohody na těžbu nerostů.

Moskva 24. května letošního roku oznámila, že vysílá tým armádních specialistů do sousední Demokratické republiky Kongo. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova se na místě mají starat o ruskou armádní výbavu. Rusko uzavřelo vojenské dohody již s 20 africkými státy. Jen o pár dní později Rusko oznámilo, že v říjnu uspořádá historicky první rusko-africký summit v černomořském Soči. Předsedat celé události budou ruský prezident Vladimir Putin a egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí. Summitu, jehož cílem je upevnit politické, ekonomické a kulturní vztahy, se má zúčastnit 50 afrických vůdců.

Podle uniklé dokumentace má Rusko v současné době nejbližší vztah se Středoafrickou republikou, Súdánem a Madagaskarem. Následují v tomto pořadí: Libye, Zimbabwe, Jihoafrická republika, Jižní Súdán, Demokratická republika Kongo, Čad a Zambie. Budoucí plány na utužování vztahů pak zmiňují Ugandu, Rovníkovou Guineu a Mali. Rusko v současnosti také posiluje své pozemní operace v Libyi, přičemž libyjský vojenský velitel Chalífa Haftar se za přítomnosti Prigožina v Moskvě setkal s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgem již loni v listopadu.

Prigožinovým společnostem jsou v dokumentech přičítány zásluhy za vývoj ve Středoafrické republice, zejména za „zbavení se“ politiků orientovaných na Francii včetně zástupců libyjského národního shromáždění a ministra zahraničí Charlese-Armela Doubana, který byl odvolán z úřadu v prosinci. Na Madagaskaru Prigožinovy společnosti zase pomohly současnému prezidentu Andrymu Rajoelinovi vyhrát prezidentské volby. Rusko podle zprávy na ostrově distribuovalo největší místní noviny s dvěma miliony výtisků měsíčně. Rajoelina jakoukoliv pomoc popírá.

Súdán představuje pro Rusko další klíčovou oblast. V loňském roce proto ruští specialsté navrhli program ekonomických a politických reforem, jejichž cílem bylo udržení prezidenta Umara al-Bašíra u moci. Součástí strategie byla i pomlouvačná kampaň zaměřená proti protivládním demonstrantům, která byla zjevně okopírovaná z taktik používaných v Rusku proti Putinově opozici. Jednou bylo v dokumentu dokonce chybně zaměněno slovo „Súdán“ za „Rusko“.

Součástí ruského plánu bylo využít „fake news“ a falešná videa, která měla zobrazovat demonstranty v hlavním městě Chatúm a dalších městech jako „antiislámské“, „proizraelské“ a „pro LGBT“. Vláda byla požádána, aby zvýšila cenu novinového tisku tak, aby bylo pro kritiky režimu těžší rozšiřovat informace a svolávat protivládní demonstrace. Prigožin si však v uniklém dopise súdánskému prezidentovi stěžuje, že jeho súdánská vláda ve skutečnosti ruské rady nereflektovala a „nevyvinula dostatečné úsilí“. Umar al-Bašír byl nakonec vojenským pučem v dubnu sesazen.

Řada lidí zemřela poté, co súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) minulý týden otevřely ostrou palbu do prodemokratických demonstrantů. Americká CNN přinesla již dříve informaci o tom, že podle místního armádního zdroje ruští poradci tlačili na súdánskou vojenskou radu, aby potlačila aktivisty s „minimálními, ale přijatelnými ztrátami na životech“.

Součástí ruské strategie je i oživení takzvaného panafrického vědomí, které je inspirováno ideou „Ruského světa“, jehož symbolem jsou ruská síla a kultura překračující hranice současných států. Rusko tak usiluje o rozvoj pocitu „africké sebeidentity“. V uniklých plánech doporučuje vytvoření databáze Afričanů žijících ve Spojených státech a v Evropě, které by bylo možné „vychovat“ jako budoucí lídry a „agenty vlivu“. Konečným cílem má přitom být vytvoření skupiny loajálních zástupců napříč africkým kontinentem. Bezprostřední cíle pak zahrnují ustavení Ruskem kontrolovaných nevládních organizací v afrických státech a pořádání místních setkání.

Prozatím není jasné, jaká část ruských plánů byla již realizována. Rusko však již pravděpodobně spustilo některé strategické lokální mediální projekty, jejichž součástí má být například webová stránka Daily Voice se sídlem v Maroku a zpravodajský servis Afrique Panorama sídlící na Madagaskaru. Podle uniklých informací Moskva v nejbližsí době „musí“ nutně najít mezi africkými státy spolehlivé partnery a založit v regionu vojenské základny.

Dokumenty rovněž dokazují, že v mezičase Moskva za pomoci politických strategií rozdmýchává konflikt i jinde ve světě. Například na Komorských ostrovech v Indickém oceánu, kam v roce 2018 zamířili Prigožinovi zaměstnanci, aby se pokusili vyvolat spor o místní území mezi Francií, která přímo ovládá jeden z ostrovů, a komorskou vládou.

The Guardian získal uniklé dokumenty od investigativního centra Dossier, které založil byznysmen a známý kritik Kremlu Michail Chodorkovskij. Na žádost o komentář Jevgenij Prigožin britskému deníku neodpověděl. JIž dříve ale popřel jakékoliv spojení se zmiňovanou trollí farmou a řekl, že žádná společnost Wagner neexistuje. Vladimir Putin rovněž popřel, že by společnosti napojené na Prigožina měly jakýkoliv vliv na ruskou státní sféru.