Článek
Asociace AutoSAP sdružuje firmy z českého automobilového průmyslu, které dohromady zaměstnávají na 140 tisíc lidí. Většina z nich musela minulý týden rozjet testy všech vlastních zaměstnanců i agenturních pracovníků, které má na svých pracovištích. Mnoho podniků z autoprůmyslu ale už dříve ve větším či menším rozsahu testovalo své lidi dobrovolně, na vlastní pěst.
„Ještě před stanovením zákonné povinnosti testování bylo například ve Škodě Auto provedeno okolo 20 tisíc antigenních testů,“ říká prezident AutoSAP Bohdan Wojnar.
Máte už informace o tom, kolik pozitivních případů nákazy odhalila povinná testovací akce u firem z autoprůmyslu?
My jsme odstartovali mezi členy dotazníkovou akci, ta je ještě v běhu. Kompletní výsledky budou k dispozici během pondělí. Zatím máme průběžná data k pátečnímu dopoledni. Podle nich je aktuální záchyt pozitivních antigenních testů v průměru asi jedno procento. Situace se samozřejmě různí podle regionů, dá se říci, že koresponduje s „covidovou“ mapou Česka.
Bohdan Wojnar
Pochází z Třince.
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (obor Ekonomika a řízení).
Kariéru začínal v chemičce Kaučuk Kralupy.
V roce 1985 nastoupil do mladoboleslavské automobilky AZNP (dnes Škoda Auto).
Roku 2006 se stal členem představenstva ve společnosti Volkswagen Slovakia.
Roku 2011 byl jmenován do představenstva Škoda Auto, až do konce letošního února odpovídal za HR. Počátkem března Škodu po 35 letech opustil.
Je prezidentem Sdružení automobilového průmyslu ČR (AutoSAP), členem představenstva Svazu průmyslu a Národní ekonomické rady vlády.
Předsedá správní radě VŠ Škoda Auto a VŠCHT.
Po odchodu ze Škody se chce věnovat třem aktivitám: rozvojovým projektům na Mladoboleslavsku, kooperaci mezi oborovými svazy a podniky různých odvětví a chystá se také přednášet na vysokých školách.
Jsou firmy, které během testování odhalily na svých pracovištích velké nákazové clustery, takže musely posílat domů početné skupiny zaměstnanců nebo celé velké týmy?
Zatím nemáme signály, že by tu byla nějaká vlna zavírání provozů. Spíš si myslím, že je to potvrzení toho, že firmy už dřív dělaly mnoho preventivních opatření, která si naši členové sdíleli mezi sebou – včetně nějaké formy testování ve firmách. Řekl bych, že odpovědnost vedení firem v posledních týdnech nebo měsících obrovským způsobem narostla.
Podle toho, co se objevuje na sociálních sítích nebo v ohlasech na naše články, jsou ale i zaměstnavatelé, kteří zatím nedbali na dodržování preventivních opatření nebo dokonce tolerovali na pracovišti lidi s příznaky respiračních chorob. Někde šéfové dokonce bránili lidem s potvrzenou pozitivitou jít do karantény a informovat okolí…
Průmysl by byl sám proti sobě, aby to dělal a podceňoval testování. Pro psychickou pohodu zaměstnanců je důležité, že vědí, že když přijde kolega z domova na linku, je otestovaný. Lidé testování spíš vítají. Vítají i to, že je v testování nějaký rytmus. Když se dívám na manuály, které dnes ve firmách jsou, tak jde často o velice propracovaný způsob včetně IT registračních řešení, chytrých aplikací, elektronických prezenčních listin a podobně. Když vidíte každý den monitoring situace ve firmě, je to pozitivní signál.
Testů bude dost
Podle informací, které máte od vašich členů, nebude problém s dlouhodobým zajištěním dostatečného počtu testů? V prvním týdnu povinného testování se úplně zahltily kapacity veřejných testovacích center, kam mnoho zaměstnavatelů své lidi posílá.
Antigenní testy jsou jen dočasný nástroj. Když se podíváte na seznamy testů, které jsou k dispozici, tak se to pořád rozšiřuje. Možná je někde lokální problém, možná byl na začátku, možná může mít někdo na začátku problém s distributorem. Je to hlavně o logistice. Dostatečné kapacity na testy dnes po Evropě a po světě jsou. A trh se bude normalizovat, zvlášť s tím, jak bude přicházet vakcinace. Jak ta bude postupovat, bude to následně logicky uvolňovat poptávku po testování.
Chtějí se firmy z vaší členské základny zapojit také do očkování? Vím, že se o to už zajímal třeba šéf Brisku Tábor, který chtěl dokonce nakoupit pro zaměstnance vakcíny.
U vakcinace bychom měli přemýšlet o tom, kdy je správný okamžik, správné načasování, aby se využilo sítě podnikových lékařů a jejich kapacit. Jen abych nebyl špatně pochopen: Nemluvím o tom, že bychom měli v očkování předbíhat v řadě nebo jít proti nejohroženějším skupinám. Jen říkám, že je dobré o tom uvažovat už teď a mít už promyšlený koncept, jak využít podnikové lékaře. Ti už v řadě případů pomáhají – a nejen zaměstnancům svých firem.
Třeba Škoda Auto má mobilní týmy, které už teď pomáhají svým regionům, nabírají zkušenosti a okamžitě, jakmile bude k dispozici dostatek vakcín, mohou pomoci s očkováním. Opakuji, podmínkou je dostatek vakcín. Ale s pomocí podnikových zdravotníků můžeme okamžitě násobně zvýšit schopnost provakcinovat národ, podobně jako u antigenního testování. A bude určitě důležitá role těch lékařů zajistit, aby třeba třicetiletý zdravý člověk ve formě neměl při očkování přednost před krizovou skupinou s kombinací různých nemocí. Aby se zajistil princip solidarity.
Pod hrozbou uzavření
Vláda nařídila firmám povinné plošné testování ve chvíli, kdy byla pod velkým tlakem na vyhlášení tvrdého lockdownu včetně zavření průmyslových firem. Zažehnalo podle vás plošné testování riziko, že se průmysl bude zavírat?
To v této chvíli nevím. Záleží na dalších věcech. Němci dávají důraz na to, čemu říkají A.H.A. Formule (z německých slov Abstand – „odstup“, Hygiene - „hygiena“, Alltagsmasken – „denně roušky“, pozn. red.). Tedy obdobu našich 3R. Ona to opravdu není žádná raketová věda. Bez toho, aniž bychom všichni dodržovali odstup, hygienu a respirátory, ať už doma nebo v obchodech nebo v práci, kdekoliv na úřadech, tak bez toho to prostě nebude fungovat. Jestli je hrozba zavírání podniků zažehnaná, nebo není, to bude závislé také na dodržování těchto jednoduchých zásad.
Německo se s nákazou vypořádává o poznání snáz než Česko. Vy máte jako bývalý dlouholetý manažer Škody Auto k Německu blízko, situaci tam sledujete. Co dělají Němci lépe než my?
Když je řeč třeba o tom plošném testování, shodou okolností jsem nedávno poslouchal tiskovou konferenci německého spolkového ministra zdravotnictví. No a tam bylo plošné testování - nejenom ve firmách, ale i formou samotestování - úplně stejné téma jako u nás. Ministr mluvil o tom, jaké to nese obrovské multiplikace, jak se násobí ten efekt.
Já jsem rád, že se u nás diskuze posunula tímto směrem, protože to je lepší alternativa než uzavření průmyslu. A teď nechme stranou ekonomické dopady, jaké by to mělo! V okamžiku, kdyby se u nás průmysl zavíral, co by se stalo? Lidé jsou unavení, k dodržování opatření není velká chuť. Kdyby lidé zůstali doma, nikdo by neměl přehled, jak se dodržuje sociální distanc, jaká je mobilita, zda se lidé scházejí. Myslím, že by to mohlo mít i horší výsledek, než když lidé chodí do práce a pravidelně se testují. Nehledě k tomu, že vůbec není jasné, co by v Čechách bylo označeno jako kritická infrastruktura.
Kritická infrastruktura neboli ty podniky, které jsou nutné k zajištění chodu státu a které se zavírat nedají…
Ano, u nás máme extrémně úzkou definici kritické infrastruktury. Když se podíváte na Evropu, do Ameriky, na jakoukoliv zemi, a zadáte si do vyhledávače, jak stát definuje kritickou infrastrukturu, tak zjistíte, že ta definice je všude jiná.
Ale zřejmě do ní nikde nespadá autoprůmysl, který má v Česku na ekonomice extrémně vysoký podíl. Na vaše odvětví by tvrdý lockdown bezvýhradně dopadl, chápu, že jste proti němu lobbovali a že se mu budete snažit vyhnout i kdykoliv v budoucnu.
No, to je právě problém, že definice kritické infrastruktury je tak nejasná. Naši členové nepředstavují jen čistě autoprůmysl. AutoSAP sdružuje také účelové organizace, výzkumné instituce, školy a další podobné subjekty. Takže opravdu hrozilo, že dopady uzavření průmyslu by byly masivní a nedozírné. Navíc bychom k tomu přikročili v této fázi pandemie jako jediní a dopady na dodavatelsko-odběratelské vztahy by byly dlouhodobé.
V posledním týdnu šla čísla o počtu nově nakažených lidí v Česku mírně dolů. Věříte, že máme nejhorší za sebou?
Musíme dělat všechno proto, aby to tak bylo. Věřím, že v drtivé většině firem si to lidé uvědomují a jsou v tom i společně s odbory na jedné lodi. My sbíráme ve firmách každý den spoustu pozitivních námětů. Je jich řada, které se snaží udělat víc než maximum a víc než to, co vyžadují předpisy. V té dotazníkové akci, kterou děláme teď k testování mezi našimi členy, je jedna z otázek i na to, co je možné změnit, kde třeba něco nefunguje. Myslím, že nemůžeme pořád jenom něco kritizovat, je dobré, když jsou firmy v nějaké interakci. Ať sdělují své zkušenosti státu, ať stát klidně druhý den něco v systému upraví. Když to pomůže konečnému výsledku, tak proč ne.