Podívejte se: Radikálové po vraždě Němce protestovali v Chemnitzu, chtějí odchod migrantů

Nedělní vražda německého občana vyvolala vlnu divokých protestů. Ve čtvrtek vpodvečer se koná další. Účastníci se sešli před zdejším stadionem, kde měl s občany promluvit také saský premiér Michael Kretschmer (CDU). Saská policie i proto požádala o posílení ze strany spolkové policie. Strážce zákona do Chemnitzu vyslalo také několik jiných spolkových zemí.

Demonstracím předcházela nedělní vražda německého občana, z níž jsou podezřelí dva mladí muži z Iráku a Sýrie, kteří jsou ve vazbě. Policie uvedla, že nemá žádné poznatky o tom, že by muži jednali v sebeobraně. Zároveň se ale nepotvrdily spekulace, že by jejich činu předcházel sexuální útok na jednu ženu.

V ulicích čtvrtmilionového města se v pondělí sešlo na 7500 účastníků dvojice demonstrací. Z řad národoveckého protestu i od účastníků opačně zaměřené akce občas létaly lahve a petardy, místy docházelo ke srážkám, a policie tak musela nasadit i vodní děla a slzný plyn. Zraněných napočítala 18 mezi protestujícími a dva ve vlastních řadách.

Bilance policie, která nasadila 591 strážců zákona a připustila, že jich mohlo být i víc, zahrnuje také 43 trestních oznámení, z nichž deset se týká hajlování a používání symbolů zakázaných organizací. Toho se dopouštěli účastníci národoveckého protestu, na který se sjeli i pravicoví radikálové z Berlína, Braniborska, Durynska nebo Dolního Saska.

Útoky na přistěhovalce mezitím tvrdě odsoudili kancléřka Angela Merkelová (CDU) i prezident Frank-Walter Steinmeier. Demonstrace, které začaly v neděli po zabití pětatřicetiletého Němce, pokračovaly i v pondělí a vyžádaly si celkem 20 zraněných.

Už v neděli odpoledne se kvůli vraždě uskutečnila dvojice protestů, do nichž se zapojili i pravicoví extremisté. Radikálové navíc napadali přistěhovalce a neněmecky vypadající osoby.

Kancléřka Merkelová prohlásila, že štvanice a nenávist nemají v právním státu co dělat. Prezident Steinmeier zase apeloval na zodpovědnost všech občanů za společenský smír. Útoky na přistěhovalce a neněmecky vypadající osoby odsoudil také ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který saské policii nabídl spolkovou pomoc.

Počínání radikálů kritizoval i šéf Ústřední rady Židů Josef Schuster a agentura DPA připomněla, že německé úřady loni v Chemnitzu registrovaly na 160 pravicovým extremismem motivovaných trestných činů. Více se jich odehrálo jen v Drážďanech, Lipsku a okrese Budyšín. I proto se ozývá kritika na adresu saské vlády, která je podle některých vůči radikálům příliš mírná.

Německá média v souvislosti s děním v Chemnitzu píší o barbarství, nepřípustnosti štvanic na jinak vypadající obyvatele a zatěžkávací zkoušce pro právní stát v Sasku.

Saské úřady navíc musí řešit další problém související s napjatou situací v Chemnitzu. Na internetu totiž pravicové skupiny zveřejnily zatykač na jednoho z mužů podezřelých ze zavraždění pětatřicetiletého Němce, které vyvolalo rozsáhlé demonstrace. Jak se k němu mohly dostat, nejsou úřady schopné vysvětlit.

Zatykač, který je podle všeho autentický, na internetu zveřejnili mimo jiné zakladatel protiimigrační Pegidy Lutz Bachmann, okresní sdružení protestní Alternativy pro Německo (AfD) nebo hnutí Pro Chemnitz, které ve městě organizuje demonstrace.

V dokumentu jsou uvedena jména dvojice podezřelých mužů z Iráku a Sýrie, svědků i příslušné soudkyně. Také jsou v něm podrobnosti o činu. Jak se zástupci pravice k zatykači dostali, není jasné. Tvrdí, že jim ho někdo „zprostředkoval”. K dispozici ho měli přinejmenším státní zastupitelství, soud, policie a obhájci.

Saské úřady kvůli tomu čelí na sociálních sítích tvrdé kritice. „Jak je možné, že (hnutí) Pro Chemnitz někdo přihraje zatykače? A kdo? Je moje spolková země už banánovou republikou?” ptal se na Twitteru jistý Benjamin Göhler. Saské ministerstvo vnitra mu odpovědělo, že o případu informovalo ministerstvo spravedlnosti. „Odkud ty obrázky pocházejí, je pro nás v tuto chvíli nepochopitelné,” podotklo také ministerstvo vnitra.

Úřady spolkové země sousedící s Českem jsou často terčem kritiky kvůli údajné náklonnosti nebo alespoň shovívavosti k pravicovým radikálům. Vedle dění v Chemnitzu, kde část radikálů napadala přistěhovalce a policie tomu nedokázala zabránit, šlo v poslední době především o postup policistů na demonstraci v Drážďanech proti kancléřce Angele Merkelové (CDU). Na ní policie 45 minut nenechala pracovat štáb veřejnoprávní televize ZDF, když opakovaně kontrolovala jeho dokumenty. Později se navíc ukázalo, že demonstrant, na jehož popud tak učinila, je zaměstnancem saského zemského kriminálního úřadu (LKA).

Zhruba 70 procent Němců odsuzuje výtržnosti pravicových radikálů v Chemnitzu. Asi 20 procent obyvatel spolkové republiky dění za odsouzeníhodné nepovažuje. Tento názor převažuje jako u jediné z parlamentních stran u příznivců protestní Alternativy pro Německo (AfD). Ukázal to průzkum veřejného mínění pro server Spiegel Online.

Na otázku, jak osobně hodnotí nynější výtržnosti pravicových radikálů v Chemnitzu, odpovědělo 62,6 procenta dotázaných, že je zcela jasně odsuzuje, a dalších 7,6 procenta, že je spíše odsuzuje. Události spíše neodsuzuje 10,2 procenta lidí a stejné procento je rozhodně neodsuzuje. Dalších 9,4 procenta dotázaných nemá na věc jasný názor.

Tendenci vidět kriticky události ve čtvrtmilionovém městě, kde se odehrály mimo jiné útoky na přistěhovalce, mají spíše obyvatelé bývalého západního Německa, kde je odsuzuje 72,5 procenta dotázaných. V zemích bývalého východního Německa tak činí 62,5 procenta lidí.

Jasně výtržnosti odsuzují voliči Zelených a sociálních demokratů (v obou případech přes 95 procent) a také Levice a CDU/CSU (přes 85 procent). Nižší je procento u podporovatelů svobodných demokratů (69,6) a jednoznačně nejnižší u příznivců AfD (12,3). U voličů AfD také výtržnosti narážejí na jednoznačně nejvyšší míru pochopení - 76 procent z nich je neodsuzuje.

Tomuto postoji odpovídá i dnešní prohlášení šéfa strany Alexandera Gaulanda, který považuje za normální, že lidé ztratí nervy, když se stane podobný čin jako v Chemnitzu.

Situace v Chemnitzu dospěla tak daleko, že se někteří přistěhovalci nyní bojí chodit do centra města. „Důvodem jsou útoky na neněmecky vypadající osoby z neděle a pondělí,“ řekl André Löscher z organizace RAA Sachsen pomáhající obětem pravicového násilí. Takovou situaci podle svých slov ještě v podkrušnohorském městě nezažil.

„Právě tak působí pravicové násilí - celá skupina lidí je jím zastrašena a znejistěna,” říká o dopadu napjaté situace ve čtvrtmilionovém městě na část přistěhovalců Löscher. „Atmosféra a obrázky z neděle a pondělí ještě působí,” míní. „Lidé, s nimiž už dlouho pracujeme, nám říkají, že třeba jejich známí teď zvažují, jestli vůbec mohou jít do centra, a raději si řeknou, že se tomu teď vyhnou,” líčí Löscher.

Muž, který pro neziskovou organizaci pracuje už deset let, podobnou situaci ve městě ležícím nedaleko českých hranic nepamatuje. „V Chemnitzu byly i dříve ojedinělé útoky, ale nikdy nic takovéhoto rozměru. To je něco nového, s jakou nenávistí tam ti lidé vystupovali,” hovoří o nedělních a pondělních demonstracích.

Kvůli řadě napadení, jejichž oběťmi se stali třeba občané Bulharska, Sýrie, Afghánistánu, ale i Německa, vydala dokonce i sama organizace RAA Sachsen v pondělí varování migrantům, aby se raději vyhnuli centru města. Zatím další takové nechystá, i když upozorňuje, že problémy mohou přijít při dalších demonstracích pravicových uskupení.

Změnit současnou atmosféru nemusí být podle Löschera vůbec jednoduché. „Je potřeba jiné klima ve městě, aby se zase všichni lidé mohli volně a beze strachu pohybovat,” zdůrazňuje. Prvním krokem ke změně podle něj musí být posílení policejních hlídek, kterými dá stát jasně najevo, že se stará o bezpečnost všech. Jasně se podle něj k situaci musí postavit také politici a především většinové obyvatelstvo, které dá i na ulici zřetelně najevo, že „tohle není náš Chemnitz”.

Neznámí pachatelé ve středu večer ve Wismaru na severovýchodě Německa slovně napadli a následně zbili dvacetiletého přistěhovalce. Mladík, který podle svých slov pochází ze Sýrie, musel být po útoku převezen k ošetření do nemocnice, informovala o tom s odvoláním na policii agentura DPA. Všichni tři útočníci podle napadeného mluvili německy. Těžké zranění utrpěl ve středu večer při potyčce v durynském Sonderhausenu také 33letý žadatel o azyl z Eritreje.

Napadení obou mužů se odehrála v době napjaté situace v Chemnitzu, který se stejně jako Wismar a Sonderhausen nachází ve východní části Německa, na území bývalé Německé demokratické republiky (NDR).

Mladého imigranta ve Wismaru, přístavním městě ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, podle policie skupina tří mužů nejprve častovala xenofobními urážkami. Jeden z útočníků jej následně udeřil železným řetězem do ramen a hrudníku, zbylí dva mladíka napadli pěstmi. Když napadený upadl na zem, kopali do něj, uvedla policie. Útočníci posléze utekli a policie po nich pátrá.

Mladík, který policii sdělil, že pochází ze Sýrie, utrpěl pohmožděniny v obličeji a na horní části těla a zlomeninu nosní kosti. Po ambulantním ošetření v nemocnici byl propuštěn.

Podle agentury AP policie případ vyšetřuje jako útok motivovaný nenávistí k cizincům.

Těžké zranění ve středu večer utrpěl při potyčce dvou skupin na náměstí v durynském městě Sonderhausen také třiatřicetiletý žadatel o azyl z Eritreje. Podle svědků při rvačce, do které se podle policie zapojili lidé několika národností, padaly xenofobní nadávky. Muž z Eritreje utrpěl po úderech a kopech těžké poranění hlavy a musel být převezen do nemocnice.

Další podrobnosti o střetu v durynském městě s 22 000 obyvateli policie zatím nezveřejnila, v současnosti vyhodnocuje záběry z bezpečnostních kamer.

Mladý Iráčan podezřelý ze zabití pětatřicetiletého Němce byl v minulosti trestán mimo jiné za ublížení na zdraví. Informoval o tom deník Bild, podle něhož byl Júsif A. v podmínce.

Dvaadvacetiletý irácký Kurd, s nímž je kvůli činu ve vazbě také o rok starší Syřan Alá S., byl za poslední dva roky dvakrát odsouzen k pokutě za držení drog. Pokutu musel platit také za podvod, poškození věci a nebezpečný zásah do silniční dopravy.

Muž, který v Německu nedostal azyl, ale kvůli situaci ve své rodné zemi prozatím mohl zůstat, si nejvyšší trest od soudu odnesl v červenci loňského roku. Za to, že několika lidem při sporu v ubytovně pro uprchlíky nastříkal do obličeje pepřový sprej, byl uznán vinným z ublížení na zdraví, za což dostal osmiměsíční trest s odkladem na dva roky.

Deník Die Welt dnes zase napsal, že Júsif A. podle svých spolubydlících pracoval šest dní v týdnu u jednoho holiče v Chemnitzu. Německé úřady ho však vedly jako člověka bez povolání.

Obětí nedělního násilného činu se stal Němec s kubánskými kořeny Daniel H., pro jehož rodinu asi 20 firem z Chemnitzu vybralo na 20 000 eur (515 000 korun).