Podívejte se, jak se spíkr Bercow stal hvězdou hlasování o brexitu a nedůvěře vládě

Předseda sněmovny John Bercow je čím dál více známý tím, jak osobitě vstupuje do debat zákonodárců a jakým způsobem při jednání využívá svou autoritu pro zklidnění hlučných poslanců. Při zasedáních ze začátku tohoto týdne, kdy se hlasovalo o přijetí návhru dohody pro opuštění Evropské unie premiérky Mayové a poté vyslovení nedůvěry její vládě, předseda sněmovny zaujal mnohé svými trefnými, často humornými poznámkami a hlasitými výkřiky.

Ve Velké Británii je zvykem, že se ve sněmovně poslanci mohou nahlas vyjadřovat, i když nemají slovo. Proto jsou při některých projevech na plénu ve Westminsteru slyšet z ochozů, postavených z poslaneckých lavic, vášnivé reakce. Pokud však někdo svým jednáním naruší prostředí pro debatu, John Bercow ho okřikne svým charakteristickým „order" (anglicky „klid“), nebo umravní výstižnou poznámkou.

„V pravdě ctěný pán se musí naučit umění trpělivosti a když bude trpělivý, když aplikuje zen, zjistí, že to je naprosto prospěšné všem," klidnil s úsměvem na tváři jednoho z rozvášněných poslanců během úterní debaty před hlasováním o brexitové dohodě.

Během posledních dvou kriticky důležitých zasedání byl Bercow ve formě, nešetřil klasickými poznámkami a připomínkami a neváhal od srdce zakřičet, když toho bylo zapotřebí. Jednání kvůli dohodě a důvěře vládě byla ostřeji sledovaná než veškerá ostatní, předsedových výstupů si tak všimlo velké množství lidí.

Po internetu kolují nejrůznější kompilace, ať už nejvtipnějších spíkrových výroků nebo nejhlasitějších výkřiků slova order.

Pětapadesátiletý Bercow je prvním předsedou Dolní sněmovny od druhé světové války, který byl do funkce zvolen třikrát. Stalo se tak v letech 2009, 2015 a 2017. To dokládá, jaký má respekt, kterého využívá pro úspěšné plnění úkolů předsedy sněmovny. Neváhá zvýšit hlas a utišit tak mumraj poslanců.

V minulosti byl členem Konzervativní strany. Jako její poslanec ale měnil svá stanoviska tak, že začínal mít blíže k těm, kterými se prezentuje nyní opoziční Labouristická strana. Těsně předtím, než byl zvolen do své nynější funkce a zbavil se tak stranické příslušnosti, se spekulovalo o jeho odchodu k labouristům.