Článek
Japonsko je jednou ze seismicky nejaktivnějších oblastí světa, otřesy tu nejsou nijak výjimečné. Před deseti lety však zemi zasáhly největší zaznamenané otřesy v její historii. A rozpoutaly tsunami, která překonala všechny bariéry, jež země před obřími vlnami postavila. Způsobila havárii jaderné elektrárny Fukušima 1. Celkem zahynulo podle oficiálních statistik 15 880 lidí a těla téměř 2 700 osob se nenašla.
V následujících snímcích se můžete vrátit v čase a podívat se, jak to v zasažených oblastech vypadalo v březnu 2011, a porovnat to s tím, jaká je dnešní realita.
Předměstí Minamisōma v prefektuře Fukušima 12. března 2011 a stejná oblast (snímek vpravo) téměř o 10 let později 4. března 2021.
Zemětřesení vyvolalo místy až dvacetimetrovou vlnu, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží v regionu Tóhoku na největším japonském ostrově Honšú.
Pohled na město Kesennuma v prefektuře Mijagi v Japonsku tehdy a dnes.
Tsunami způsobila havárii v jaderné elektrárně Fukušima 1, kterou zatopila. V té době byla elektrárna bez jakéhokoli vnějšího zdroje elektrické energie, protože samotné zemětřesení poškodilo rozvodné elektrické sítě. Situace byla stabilní díky pomocným diesel generátorům, ty však zaplavila voda, která tím vyřadila z provozu veškeré chladicí systémy elektrárny. Jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Havárie se zařadila po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách – ukrajinského Černobylu.
Pohled na město Kesennuma.
Agentura AP uvedla, že od roku 2011 uniká z poškozených obalů chladicí voda a hromadí se v přízemí budov s reaktory. Aby se zajistilo trvalé chlazení roztaveného paliva, pumpuje se do systému nová voda. Ta se však hromadí a již brzy nebude místo v nádržích; Japonsko chce proto vodu začít vypouštět do moře. Nejdříve se tak stane v roce 2022 a celý proces potrvá několik desítek let, konečné rozhodnutí má tamní vláda učinit v nejbližší době. Hnutí Greenpeace ale poukazuje na to, že se do oceánu touto cestou kromě tritia dostanou také nebezpečné hodnoty uhlíku-14, které nelze používanou filtrační metodou z vody oddělit. „Uhlík-14 zásadním způsobem přispívá k dávce záření, jemuž jsou lidé vystaveni, a má schopnost ničit lidskou DNA,“ uvádí Greenpeace ve své zprávě.
Pohled na jadernou elektrárnu Fukušima 1 společnosti Tepco ve městě Okuma 14. března 2011, tedy 3 dny po havárii, na snímku je vidět vycházející kouř z reaktoru. Druhý snímek je o 10 let později.
Srovnávací snímek z 11. března 2011 a 4. března 2021 v přístavním městě Natori okolo zátoky Hiroura.
Úřady musely po přírodní katastrofě v roce 2011 evakuovat 150 tisíc obyvatel. Více než tisíc lidí zemřelo vlivem stresu či vysokého věku.
Evakuace místních ve městě Išinomaki a stejná oblast téměř o 10 let později.
Město Išinomaki v prefektuře Mijagi.
Moment, kdy v pátek 11. března 2011 v 6:46 město Mijako v prefektuře Iwate zasáhla tsunami.
Posunutý dům ve městě Ófunato.
Loď na střeše domu v prefektuře Ócuči v oblasti Tóhoku, jež leží na největším japonském ostrově Honšú.
Záchranář kráčí sutinami v zasažené oblasti a snímek 10 let poté.
Ulice v prefektuře Tagadžó.
Snímky: ©Profimedia.
