Článek
Legenda v grafu je přepínací; vybrané věkové kategorie lze zobrazit po kliknutí samostatně.
Ve věkové kategorii 10–14 let podíl nakažených roste setrvale od ledna. V dalších věkových skupinách se sice šíření viru v lednu a březnu trochu snížilo, v dubnu už ale zase podíl zjištěných dětí covid+ vzhledem k nakažené populaci rostl na dnešních 6,4 %. V prvních květnových dnech je zatím nejvyšší u dětí na prvním a druhém stupni základních škol.
Mezi středoškoláky (15–19 let) byla špička v červenci a září, kdy nakažení koronavirem tvořili celých 10 % ze všech zjištěných osob covid+. Od října 2020 už ale jejich podíl ani jednou nepřerostl pět procent.
Do jisté míry se na tom podílí stále rostoucí proočkovanost vyšších věkových kategorií. Když se zaměříme na věkové skupiny 80+ a 70-79 let, které od ledna prioritně dostávají vakcínu proti koronaviru, vidíme mírný pokles v podílu nakažených z 4,76 na 3,59 procenta u kategorie 80+ a z 8,22 na 6,93 procenta u kategorie 70-79 let.
S tím, jak klesá celkový počet nakažených lidí, klesají také počty nakažených dětí. Jejich podíl ze všech pozitivně testovaných však stále roste.
V řeči absolutních čísel byl od března loňského roku koronavirus zjištěn téměř u 10 tisíc nejmenších dětí ve věku 0–1 rok a u 18 tisíc dětí ve věku 2–3 roky.
Celkový přehled všech nakažených podle věku pak ukazuje, že zastoupení nakažených v nejmladších věkových skupinách je oproti jiným ročníkům nyní silnější.
Bezpříznakový průběh není bez rizika
Průběh onemocnění covid-19 není ani u nejmladších pacientů vždy hladký. Podle profesora Jana Lebla z Pediatrické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole se u mladých pacientů s asymptomatickým průběhem může ve spojitosti s covidem-19 rozvinout syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Prvními varovnými signály jsou několikadenní horečka, otoky očních víček, vyrážky na trupu, krku, obličeji či dlaních, ale i bolesti břicha a zvracení.
„Závažné je poškození funkce vnitřních orgánů, zejména srdečního svalu. To sice není nápadné, může ale vést k viditelnému zhoršení celkového stavu, ke slabosti a případně až k šoku,“ popsal v lednu pro Seznam Zprávy profesor Lebl. „Měli jsme dětské pacienty v listopadu a v první polovině prosince a nyní bohužel se vzestupem počtu nemocných kolem Vánoc a v týdnu po Vánocích přicházejí tyto děti ve větším počtu opět.“ Pokud léčba selhává, musí se v závažných případech využít i umělá plicní ventilace.
Čtyři zesnulé děti
Podle údajů ÚZIS pak čtyři lidé mladší 19 let v souvislosti s covidem zemřeli v průběhu hospitalizace. V listopadu šestnáctiletý chlapec z Královéhradeckého kraje, v lednu sedmnáctiletý chlapec z Pardubického kraje, v únoru osmiletá dívka z Plzeňského kraje a v březnu jedenáctiletý chlapec z Ústeckého kraje.
Děti nám nevoďte
Rodiče v září vodili děti do ordinací pediatrů s podezřením na koronavirus. Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (OSPDL) vydala později silně kritizované usnesení a doporučení rodičům, aby děti nechali 10 dní doma a k lékařům je vůbec nevodili. OSPDL ignorovala, že i bezpříznakový pacient může virus přenášet.
Dětští praktici také upozorňovali, že mimo závažné případy či rizikové pacienty žádné děti na covidové testy neposílají. To se pak logicky promítá ve statistikách.
Dětí s vakcínou není ani promile
Česko tak jako většina zemí deklaruje, že vakcínu proti koronaviru prioritně dostávají ohrožené skupiny obyvatel, u nichž bývá průběh onemocnění závažnější a výrazně častěji může skončit úmrtím. Nejnižší věkové kategorie tak ještě k vakcíně přístup většinou nemají. Zhruba v desetině obcí s rozšířenou působností překročil podíl očkovaných dětí jedno promile.
