Článek
Kauza Čapí hnízdo není jenom o podezření, že si Andrej Babiš podvodem obstaral padesátimilionovou dotaci na stavbu areálu, který formálně patřil malé nezávislé firmě.
Jak potvrzuje nové svědectví jednoho z manažerů farmy, o kterém tento týden informovaly Seznam Zprávy, neméně pochybné bylo také finanční zázemí projektu.
Farma Čapí hnízdo musela kvůli evropské dotaci prokazovat, že je ekonomicky životaschopná. Toho dosáhla jen díky reklamním zakázkám od podniků ze skupiny Agrofert. Holdingové společnosti tímto způsobem v letech 2010 až 2013 „vycpaly“ účetnictví farmy částkou více než 270 milionů korun.
Podle zmíněného svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často jen virtuální položky.
„Klíč byl, že kampaně buď vůbec neproběhly, anebo byla jejich hodnota výrazně nižší, než kolik Čapí hnízdo získalo,“ řekl redakci manažer, který se obrátil na státního zástupce, aby doplnil svoji dřívější výpověď v kauze dotačního podvodu.
Pokud byla zaplacená reklama jen fingovaná, mohlo dojít k podvodnému krácení daně. Firmy z Agrofertu si totiž výdaji na propagaci navyšovaly své finanční náklady a ve výsledku pak zaplatily nižší daně státu. Částka, o kterou státní rozpočet v důsledku toho přišel na dani z příjmu a dani z přidané hodnoty, by pak odpovídala škodě, kterou by měly úřady po Agrofertu vymáhat.
Na rozdíl od hlavní větve kauzy Čapí hnízdo, kde policie trestně stíhá premiéra Babiše a ekonomickou konzultantku Janu Mayerovou-Nagyovou, se reklamní zakázky týkají mnohem širšího okruhu lidí – tehdejších manažerů firem Agrofertu, které za reklamu platily, a zejména finanční ředitelky holdingu Petry Procházkové. Ta měla celou operaci s reklamou podle svědectví řídit.
Podezření, že manažeři holdingu spáchali při zadávání reklamy daňový trestný čin, tvoří samostatnou větev kauzy Čapí hnízdo. Už několik let se mu věnují policisté z pražské kriminálky. Právě u nich by měl uvedený svědek o machinacích s reklamou vypovídat.
„Prověřování nadále pokračuje,“ uvedl k tomu mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Na vysoký podíl příjmů z reklamy u Čapího hnízda upozornili už vyšetřovatelé evropské protikorupční jednotky OLAF. V její závěrečné zprávě z konce roku 2017 se kromě jiného uvádí, že v prvních čtyřech letech fungování farmy se reklama podílela jeho tržbách v rozmezí od 71 do 91 procent. V průměru šlo o 68 miliónů korun ročně.
V původních podkladech pro schválení evropské dotace přitom farma odhadovala, že by z reklamy mohla ročně získat asi 25 milionů korun. Už tento odhad byl nicméně přemrštěný – aspoň podle tehdejšího expertního posudku, který vypracoval znalec Karel Mojžišík. Ten odhadl, že farma si byla schopná přijít maximálně na polovinu, tedy 12,5 milionu ročně.
I kdyby podniky Agrofertu platily Čapímu hnízdu za uskutečněnou, tedy nefingovanou reklamu, je zde ještě jedno hledisko. Částka placená za reklamu musí být tzv. cena obvyklá. To je odborný pojem, který je definován v zákonech a používá se v různých profesích. U reklamy na Čapím hnízdě to zjednodušeně vyjádřeno znamená, že její cena musela být srovnatelná s podmínkami v nějakém jiném centru s podobnými parametry.
Co je cena obvyklá
Cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.
Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.
Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím.
Zdroj: Zákon o oceňování majetku
Při posuzování správného ocenění reklamy u Čapího hnízda je pro policisty klíčový posudek společnosti Proscon z ledna 2011, který se týkal ocenění nájemného za propagační plochy na farmě. Tato firma spolupracovala s Agrofertem i na jiných zakázkách. Oceňovala například akcie společnosti ZZN Agro Pelhřimov, předchůdkyně Farmy Čapí hnízdo, když se převáděly na Babišovu tehdejší družku Moniku a jeho dvě starší děti.
Jakým způsobem ocenění reklamy firma Proscon vypočítala, není známo. Státní zastupitelství její posudek opakovaně odmítlo redakci poskytnout s odůvodněním, že jde o jeden z důkazních materiálů v kauze.
„V posudku obsažené informace mají návaznost na další důkazní prostředky, které jsou ve věci vyhodnocovány a u kterých není možné vyloučit, že budou zdrojem vedoucím k potřebě získání či vyhledávání dalších a nových důkazních prostředků (mimo jiné s ohledem na vztahy v posudku popsaných subjektů),“ uvedl šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím v odpovědi na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Už dříve Seznam Zprávy upozornily na jiné podezřelé okolnosti spojené s reklamou pro Čapí hnízdo. První částky za tyto služby si farma fakturovala už na konci roku 2009, tedy zhruba půl roku předtím, než byl kongresový areál zprovozněn.
V podobném duchu se vyjadřoval také svědek, který byl v minulosti členem širšího vedení farmy. Podle něj si Čapí hnízdo naúčtovalo peníze za propagační videa, která se měla pouštět na hotelových pokojích v době, kdy hotel na farmě ještě nebyl otevřený.
Zvláštní také je, že reklamu si na farmě objednávaly i německé firmy z holdingu Agrofertu, které obchodují prakticky jen na zahraničním trhu, například chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz.
Seznam Zprávy také upozornily na to, že za reklamu na Čapím hnízdě platily podniky, které zanedlouho poté zanikly.
Agrofert však dosud jakékoli pochybení s reklamou odmítal.
S přispěním Radka Nohla a Janka Kroupy
