Článek
„Žalobu podáváme společně s Karlovou univerzitou. Ta lhůta (pro podání správní žaloby) je krátce po polovině února, to učiníme, jde nám o principiální věci, o akademickou svobodu,“ říká ve Výzvě Jiří Fajt.
„Budeme chtít, aby soud potvrdil, že prezident nemůže zasahovat do akademických svobod. To přísluší jen univerzitě. Prošel jsem řízením a splnil zákonem stanovené předpoklady. Nepřísluší prezidentovi, aby soudil jmenovací proces. Jde o dodržování zákonnosti. Očekával bych, že prezident bude dbát o zachovávání zákonů a akademických svobod, pokud je budeme pošlapávat, je to špatné,“ dodává Fajt.
Důvody Miloše Zemana považuje za nepravdivé a zavádějící. Podle prezidenta docent Fajt nesplnil ani podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole. I tento argument Fajt odmítá.
Proto s právníky sepisuje návrh na žalobu na prezidenta. Na čem bude stát a kdy ji podá, odpovídá ve Výzvě. Stejně tak se vyjadřuje k informacím z posledních týdnů, že prezident Zeman začal tlačit na ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), aby Fajta z vedení Národní galerie odvolal, a odpovídá na otázku, zda postup Miloše Zemana nevnímá jako pomstu za Fajtovu podporu jeho prezidentského protikandidáta.
Jiří Fajt, který sedmnáct let žil v Německu a v Berlíně má dodnes rodinu i trvalé bydliště, ve Výzvě mluví i o tom, že občas lituje svého návratu do českého prostředí. „Sám jsem se přesvědčoval, jestli jsem se měl vrátit. Ale v zásadě jsem učinil dobře. Národní galerie je skvělá instituce, stojí za to tu být,“ říká.
Sponzorský příspěvek od banky?
Těsně před svým nástupem do Národní galerie v červenci 2014 se radil s tehdejším ministrem kultury Danielem Hermanem o svém platu a zvažovali i možnost spolupráce se soukromým sektorem, jak bývá obvyklé v jiných evropských zemích. Z této situace pramení další z prezidentových důvodů proti jmenování Fajta profesorem.
„Jestliže si docent Fajt řekl o sponzorský dar Komerční bance ve výši jednoho milionu korun, což potvrdil, pokládám to za neetické jednání,“ uvedl letos v lednu Miloš Zeman.
Jiří Fajt ovšem toto tvrzení vyvrací. Příspěvek k platu od soukromého subjektu, který je sponzorem Národní galerie, zamítl v samotném začátku úvah. „Bavili jsme se o tom, ale hned jsme to zavrhli. Mohlo by to být vnímáno negativně, proto jsme od toho upustili.“
Hrubý plat ředitele Národní galerie, včetně nenárokových složek, tak nadále činí „tabulkových“ 90 tisíc korun.
V druhé části rozhovoru se Jiří Fajt vyjadřuje k novinkám v Národní galerii, plánované rekonstrukci Veletržního paláce i k tvrzení svého předchůdce Milana Knížáka, že se Fajt snaží z názvu instituce odstranit slovo „národní“.
Sledujte rozhovor s Jiřím Fajtem ve videu umístěném nahoře v textu.
