Článek
S jeho pomocí vědci provádějí pozorování elementárních částic neutrin. Tento výzkum by měl pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a celého vesmíru. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.
Neutrina jsou těžko detekovatelná a voda je pro jejich zaznamenání příhodným médiem. Jsou to částice s velmi malou hmotností, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. A právě nejhlubší jezero na světě je prý ideálním místem pro jejich pozorování.
„Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost interakce neutrin je velmi malá a zároveň velmi slabá, tak by velikost subjektu, který pozorujeme, měla být okolo jedné miliardy tun – to je asi kubický kilometr vody,“ vysvětluje v reportáži Nikolaj Budnev, astrofyzik z Irkutské státní univerzity.
Hlubinný teleskop v jezeře Bajkal umožňuje sledovat méně než polovinu takového objemu. Přesto už ale 12× zaznamenal přítomnost neutrin. Vědci teď pracují na rozšíření oblasti pozorování. Nedávno byla z jezera vytažena hydro-akustická věž, kterou nahradilo modernější zařízení.
„Bylo to vyrobeno v 80. letech v Petropavlovsku v Kazachstánu v továrně na miny a torpéda. Hloubka je zde 1366 metrů, což znamená, že s tímto průměrem to muselo odolat tlaku 150 atmosfér,“ říká Budnev.
Neutrinový teleskop je složen z několika sférických detektorů citlivých na světlo, které visí na kabelech. Čím více detektorů má, tím větší je šance, že zachytí neutrinové záření. Zařízení je svého druhu největší na severní polokouli a dělá konkurenci zařízení Ice Cube, obří neutrinové observatoři na Antarktidě.
„Kabely se ponoří a dole je drží kotva s těžkými kontejnery, které jsou zatíženy kolejnicemi. Vytáhneme to nahoru, abychom k tomu připojili potřebné vybavení, a poté to zase vrátíme zpět. Zůstane to tam přinejmenším do příštího roku,“ popisuje současné práce technik Jurij Lemešev.
Zastaralé zařízení, které se používá na ovládání teleskopu z pevniny, je opravdu unikátní a vyrobené prý je téměř na koleně.
„Vzhledem k podmínkám, které panují na Bajkalu, zde nebylo možné využít nic, co by bylo průmyslově vyráběno. Něco takového se jinde na světě používá opravdu jen velmi zřídka. Není těžké s tím pracovat, ale je to nebezpečné, protože se to může celé kdykoliv zhroutit,“ vysvětluje další výzkumník Michail Milenin.
Všechny technické práce se zde musí provádět v únoru a v březnu, kdy je jezero zamrzlé. V dubnu, když led začíná tát, se musí s dokončením všech úkolů už opravdu velmi spěchat. Mnoho vědců se brzy vrátí do svých domovů. Někteří z nich se ale přemístí do údolí Tunka, které je odsud asi 50 kilometrů daleko. Budou zde pátrat po dalším kosmickém fenoménu – vysokoenergetických gama paprscích.
„Tak obrovskou energii vytvářejí jen ty největší vesmírné katastrofy. Například výbuchy supernov, srážky hvězd nebo reakce v aktivních jádrech galaxií. Náš teleskop funguje jako taková velká kamera. Kompozitní zrcadlo má sférický tvar a zaostřuje obraz na velkou matici,“ říká astrofyzik Aleksandr Pachorukov.
Místní dobytek se tady tedy pase mezi dvěma unikátními gama-paprskovými teleskopy. Vchod do zdejší observatoře je vyroben ze starého rámu postele a levné kbelíky z místního vesnického obchodu tu slouží pro fotoelektrické multiplikátory v hodnotě desítek tisíc dolarů.
Moderní astronomie se tady prostě prolíná s každodenním obvyklým životem v této části Ruska. Většina vědců se vzdala pohodlí svého domova, aby v sibiřské divočině mohli zkoumat velká tajemství vesmíru.
Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
