Článek
To, že kancelář nebude jediné místo, odkud se dá pracovat, bylo jasné už začátkem letošního roku, kdy i na Česko padl strach z nákazy koronavirem. Právě pandemie je však jedním z nejvýznamnějších faktorů, který zavádění režimu home office do mnoha firem v Česku výrazně urychlil.
„Studie společnosti Lifesize provedená v roce 2018 předpovídala, že práce na dálku by se mohla vyrovnat práci v kanceláři do roku 2025. Události kolem covid-19 však celý proces výrazně urychlily. Na základě současných trendů lze očekávat, že pracoviště po roce 2020 budou více přizpůsobena distribuované práci a vzdáleným pracovníkům,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro, jež značku Lifesize v ČR zastupuje a která se kromě jiného specializuje i na videokonference.
Virtuální pracoviště
Vše nyní nahrává změnám směrem k práci na dálku. Jsou samozřejmě odvětví, která stále potřebují, aby většina jejich zaměstnanců byla na pracovišti. Pracovní místa v mnoha dalších však mohou být zcela vzdálená nebo mít mnohem významnější procento zaměstnanců pracujících na dálku.
Global Workplace Analytics, výzkumná společnost specializující se na pracovní trendy, předpovídá: „Čím déle jsou lidé povinni pracovat z domova kvůli pandemii, tím větší je šance, že se tato praxe rozšíří i po přechodu do normálu. Na základě historických trendů věříme, že ti, kteří pracovali na dálku před pandemií, zvýší frekvenci poté, co se jim umožní návrat do kanceláří. Odhadujeme, že do konce roku 2021 bude 25 až 30 procent zaměstnanců pracovat z domova několik dní v týdnu.“
Distribuované kanceláře
S větším počtem zaměstnanců, kteří pracují na dálku, mohou větší firmy a organizace otevřít menší regionální kancelářská centra nebo poskytnout vzdáleným pracovníkům přístup k místním pracovním prostorům, místo aby většina z nich dojížděla do jedné ústřední kanceláře. Před pandemií byly coworkingové prostory nejrychleji rostoucím typem kancelářských prostor v komerčních nemovitostech. Zatímco v současnosti představují méně než pět procent trhu, podle realitní společnosti JLL se očekává, že do roku 2030 budou tvořit 30 procent.
O tom, že se firmy sídlící v Česku budou snažit alespoň částečně šetřit na nákladech za administrativní budovy, nebo se jen budou snažit vyhnout kontaktu všech svých zaměstnanců, svědčí řada příkladů z praxe.
„V současné době je hlavní budova Vodafonu zaplněná zhruba ze čtvrtiny. Řídíme se nařízením vlády a také doporučením naší centrály v Londýně. Abychom měli přehled o počtech kolegů v budově (i na jednotlivých patrech), používáme rezervační aplikaci,“ popsala řešení u operátora Vodafone Kateřina Šantorová.
Zaměstnanci si své místo předem rezervují a díky tomu firma udrží dostatečné odstupy. Ale českou centrálu červeného operátora čekají zásadnější proměny. Chce více podpořit práci z domova, a to alespoň tři dny v týdnu. Proto ubudou klasická pracovní místa a budova se promění spíše na coworkingový hub s více týmovými zónami.
I když se režim home office v prvních týdnech velkému množství zaměstnanců zamlouval, postupem času si začali všímat i nedostatků, jako je třeba nevhodné vybavení pro práci – ať už jde o nepohodlnou židli, osobní prostor nebo klid pro práci. Vodafone proto zaměstnancům půjčoval kvalitní monitory nebo jim rozdával slevy na vhodné pracovní židle či další nábytek.
Podobnou podporu dostali i zaměstnanci v Googlu. Ten výměnou za to, že lidé zůstanou doma, nabízel odměnu v hodnotě 25 tisíc korun na výbavu „domácí kanceláře“.
Některé firmy pak stanovily home office na neurčito, příkladem je třeba Citibank. „Když nastala koronavirová krize, rozdělili jsme naše zaměstnance do týmů, které se nepotkávají a rotují v pravidelných cyklech, abychom mohli pokračovat v naší činnosti. Momentálně pracuje zhruba 80 procent našich zaměstnanců v Česku z domova. Nestanovili jsme pevné datum pro návrat všech zaměstnanců zpět do kanceláří, očekáváme však, že bude velmi pozvolný,“ popsala manažerka komunikace banky Lucie Polívková.
Také Citibank svým zaměstnancům, kteří na výplatnici měli nižší částky, jednorázově přidala, aby se s pandemií snáze vyrovnali, ale finanční podporu na vybavení domácí kanceláře Citibank neposkytuje.
„Na pracovištích mají zaměstnanci ochranné prostředky, dezinfekci i čerstvé ovoce,“ dodala Polívková.
Home office i v automobilce?
Přejít do domácí kanceláře jde v případě banky mnohem snáze než například u továrny s třísměnným provozem. Ale i zde se home office dostává do kurzu, samozřejmě především v nevýrobní části.
„V rámci přípravy na možnou další vlnu pandemie automobilka průběžně upravuje procesy, které mají bránit šíření onemocnění covid-19 ve společnosti, zajišťuje potřebné zásoby osobních ochranných pracovních prostředků, informuje zaměstnance o doporučeních k vyšší ochraně zdraví, nabízí jim očkování proti chřipce a dále podporuje jejich imunitu,“ uvedl za automobilku Škoda Auto její mluvčí Tomáš Kotěra.
Dodal, že zaměstnanci mohou v současné době využít práci z domova, pokud se na tom dohodnou s nadřízeným. Automobilka rovněž podporuje využívání videokonferencí.
Konec open space kanceláří?
Plány otevřených kancelářských podlaží byly populární v 80. letech 20. století jako způsob, jak snížit náklady na nemovitosti, odstranit překážky mezi zaměstnanci a manažery a zvýšit týmovou spolupráci. Pokud se však viry typu covid-19 stanou běžnějšími, může to být konec takových plánů a posun směrem k izolovanějším pracovním prostorům.
Ani dnes není výjimkou, že do mnoha open space kanceláří se začínají přistavovat nové příčky, které místnost alespoň částečně oddělí.
„Kanceláře zůstanou zachovány, ale bude v nich kladem větší důraz na oddělení prostor. Mnohé menší firmy mění způsob svého fungování a pronajímají jiné nebo menší prostory pro společné schůzky a větší část práce vykonávají z domova. Jinde ale z povahy podnikání vyplývá, že práci z domova vykonávat nelze, a firmy naopak hledají větší prostory, kde musejí přizpůsobit uspořádání pracoviště současné době,“ potvrdil Radek Škrabal ze společnosti SSI Group.
Poptávka po kyberzabezpečení roste
Jednou z hrozeb, které s sebou přechod do home office nese, jsou hrozby kyberzločinu. Alespoň to tvrdí český investor Karel Obluk, který dříve šéfoval vývoji v antivirové společnosti AVG.
„S hromadným přesunem práce do online prostředí vzrostlo riziko úniků dat a řada firem na to nebyla připravená. Kvůli rozšíření home office musely do bezpečnosti významně investovat, aby předešly potenciálním problémům,“ popisuje.
Ze zvýšené poptávky po zabezpečení těží také firmy v tuzemsku. Antivirová firma Avast sídlící v Česku například vykázala v prvním čtvrtletí růst 6,5 %. Podle Karla Obluka je v tuzemsku také hned několik start-upů, které mají v této oblasti dobře „našlápnuto“.
„Segment je na tom dobře, v Česku je dostatek nápadů, technického talentu i kapitálu, který může pomoci nápady rozvinout. Jediné, co mi trochu schází, je větší agresivita v pronikání na globální trhy, protože české firmy mají často velmi dobrý produkt,“ říká. Dobré nápady vidí Obluk například v oblasti fintechu, tedy zabezpečení finančních transakcí, nebo v detekci hrozeb počítačovým systémům v podobě virů a dalšího závadného softwaru.
