Článek
Počet trestů smrti ve světě podle organizace Amnesty International klesá. Amnesty považuje statistiky o trestu smrti za „velmi pozitivní”. Nejvíce podle ní k poklesu pravděpodobně přispěla změna protidrogových zákonů v Íránu, kde jsou popravy běžné, ale loni se tam jejich počet snížil o 50 procent. Írán je i tak s loňskými minimálně 253 popravami zemí s druhým nejvyšším počtem trestů smrti po Číně. Následuje je Saúdská Arábie (149 poprav), Vietnam (nejméně 85) a Irák (nejméně 52).
„Bohužel na prvním místě je pořád Čína, tak jako to bylo loni, předloni i předcházející roky. Máme podezření, že Čína popraví více lidí než celý zbytek světa dohromady. Už od roku 2009 nevydáváme přesné statistiky o počtech v Číně, protože tamní úřady data mírně dezinterpretovaly a zneužívaly, ale podle dostupných zdrojů, i když je v Číně trest smrti státním tajemstvím, odhadujeme, že to byly tisíce poprav,” řekla pro Televizi Seznam tisková mluvčí Amnesty International v České republice Martina Pařízková.
„I ve spoustě zemí, nejen v Číně, se popravuje i za jiné zločiny, než které jsou ty nejzávažnější, jež podle mezinárodního práva tenhle trest smrti nějakým způsobem ospravedlňují nebo se v sousvislosti s ním popravy vykonávají. Ale v Číně jsou to třeba zločiny spojené s drogami nebo ekonomické trestné činy, třeba zpronevěra. V Číně se tedy nepopravuje jen za nejhorší zločiny,” dodala Pařízková.
Počet vykonaných poprav výrazně klesl také v Iráku, Pákistánu a Somálsku. Celkově bylo loni ve světě popraveno nejméně 690 lidí, přičemž ještě v roce 2017 to bylo 993.
„Dramatický globální pokles poprav dokazuje, že i ty země, kde se to nejméně očekávalo, začínají měnit své cesty a uvědomují si, že trest smrti není odpovědí,” uvedl generální tajemník Amnesty International Kumi Naidoo. Podle něj je jen „otázkou času, kdy se tento krutý trest stane historií“.
V Japonsku či USA šla čísla nahoru
Kromě celkově pozitivních zpráv uvádí Amnesty také několik negativních. Organizace zaznamenala nárůst počtu poprav v Bělorusku, Japonsku, Singapuru, Jižním Súdánu nebo v USA. Například v Iráku šlo o čtyřnásobný nárůst z nejméně 65 trestů smrti v roce 2017 na nejméně 271 v roce 2018.
„V Bělorusku narostl počet poprav ze dvou v roce 2017 na čtyři v roce 2018,” dodala Pařízková.
V Egyptě pak o více než 75 procent vzrostl počet rozsudků smrti, z nejméně 402 v roce 2017 na nejméně 717 v roce 2018. Podle Amnesty International lze tento nárůst připsat vydávání hromadných rozsudků smrti „po absolutně nespravedlivých procesech“, často na základě přiznání získaných mučením a špatným vyšetřováním.
Na Srí Lance hledali po 40 letech popravčí
Některé země se k trestu smrti vrátily. Svou první popravu od roku 2009 loni provedlo Thajsko. Také prezident Srí Lanky Maithripala Sirisena vyhrožoval, že jeho země po více než 40 letech obnoví popravy v rámci boje proti obchodu s drogami. Letos v únoru dokonce země uveřejnila inzerát, že hledá popravčí.
Globální trend podle Amnesty International směřuje ke zrušení trestu smrti. To potvrdila i samotná Pařízková a zmínila, že zrušení trestu smrti se Amnesty International věnuje už 40 let. Například africká Burkina Faso přijala nový trestní zákoník, který trest smrti zrušil. Gambie či Malajsie vyhlásily oficiální moratorium na popravy a v americkém státě Washington byl trest smrti prohlášen za protiústavní. Ke konci loňského roku byl trest smrti za všechny trestné činy ve 142 zemích zrušen zákonem nebo v praxi.
Na prosincovém zasedání Valného shromáždění OSN hlasovalo rekordních 121 zemí pro podporu globálního moratoria na trest smrti. Proti hlasovalo pouze 35 států.
„Hlasování Valného shromáždění OSN ukázalo pozitivní trend směřující ke zrušení trestu smrti nejmarkantněji a myslím si, že nás může čekat optimističtější budoucnost,” dodala na závěr Pařízková.
