Madrid sahá po omezení pohybu. Setkat se může nanejvýš šest osob

Cestovní omezení týkající se hranic USA s Kanadou a Mexikem byla prodloužena do 21. října, oznámil to v pátek na Twitteru úřadující americký komisař pro cla a ochranu hranic Mark Morgan. Opatření ovlivňují cesty, které nejsou považovány za nezbytné, a původně byla zavedena v březnu. Cestovat přes hranice aktuálně mohou lidé kvůli lékaři, škole nebo obchodníci, píše list The Guardian.

Úřady v Mexiku oznámily, že za poslední den do tamních statistik přibylo 3182 nových případů nákazy koronavirem, čímž celkové číslo vyšplhalo na 684 113. V zemi s covidem-19 zemřelo už více než 70 000 nakažených a téměř 500 000 se jich uzdravilo.

Země na jižní polokouli zaznamenaly v době karanténních opatření proti nemoci covid-19 rekordně málo případů chřipky. Napsal to list The Guardian s tím, že data znamenají záblesk naděje pro severní polokouli, která se na sezónu chřipky právě připravuje.

Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy, zatímco loni bylo pozitivních 57 procent testovaných lidí. Restriktivní opatření proti covidu-19 výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními rovněž v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 000 případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci.

Americký prezident Donald Trump očekává, že dostatečné množství vakcíny proti koronaviru bude dostupné přibližně v dubnu. Dostat by se pak mělo na každého Američana. Distribuce by podle něj měla začít do 24 hodin od jejího schválení příslušnými federálními orgány.

„Za krátkou dobu budeme mít bezpečnou a účinnou vakcínu a ten virus porazíme,“ řekl Trump podle informací listu The Guardian na tiskové konferenci. Dříve se prezident nechal slyšet, že schválenou vakcínou budou USA disponovat už v říjnu.

Někdejší poradkyně amerického viceprezidenta Mikea Pence a pracovnice krizového štábu Bílého domu pro boj s koronavirem Olivia Troyeová se obrátila proti prezidentovi Donaldu Trumpovi a kritizovala jeho reakci na pandemii covidu-19. Trump podle ní v minulosti prohlásil, že by koronavirus mohl mít pozitivní přínos, protože si díky němu nemusí podávat ruce se svými podporovateli, jež nazval „nechutnými lidmi“, napsala agentura AP. Trump tvrdí, že Troyeovou nezná.

„Pravda je taková, že mu nezáleží na nikom jiném než na něm samotném,“ uvedla Troyeová. Trump podle ní už v polovině února věděl o tom, že má situace nakročeno k pandemii. Více se ale zabýval svými šancemi na znovuzvolení než tím, jak ochránit zemi před šířící se nákazou.

Bruno Le Maire oznámil, že byl pozitivně testován na koronavirus. Průběh nemoci je u něj asymptomatický a hodlá tak dál plnit své povinnosti z domova, kde podstoupí karanténu.

„Zůstanu v izolaci po dobu sedmi dnů,“ uvedl ministr financí ve svém příspěvku na Twitteru.

Země po celé Evropě provázejí organizační zmatky a těžkosti při zvládání druhé koronavirové vlny. Ve Francii nestíhají vyhodnocovat testy a ve Velké Británii zase přicházejí první plošné restrikce.

Až 75 % Kanaďanů schvaluje další uzavření země, pokud by udeřila druhá koronavirová vlna. To by mimo jiné znamenalo například přerušení činnosti podniků, které nejsou pro chod země nezbytné. Zjištění vyplynulo z výzkumu společnosti Ipsos pro Global News, informuje list The Guardian. Přibližně od 37 % by pak tento krok měl silnou podporu.

Čtyřiašedesátiletý Alejandro Giammattei má podle agentury AP pozitivní test na koronavirus. V tamní rozhlasové stanici měl ovšem sdělit, že se cítí dobře. Celý guatemalský kabinet bude nyní testován na covid-19 a čeká jej práce z domova, oznámil Giammattei.

Prezident trpí roztroušenou sklerózou a chodí za pomoci holí. Oznámení o nákaze přišlo ve stejný den, kdy země povolila mezinárodní lety a znovu otevřela hranice, které uzavřela v březnu.

Francouzské ministerstvo zdravotnictví dnes ohlásilo dalších 13 215 potvrzených případů nákazy koronavirem a podruhé za sebou tak zaznamenalo rekordní přírůstek celkové bilance nakažených. Nepříznivě se ve Francii vyvíjí i další ukazatele a podle francouzských médií se tak ve vícero regionech zpřísňují hygienická opatření.

Národní úřad pro veřejné zdraví po týdnech vzestupného trendu nových infekcí konstatoval, že veškeré statistiky nasvědčují skutečnému zhoršení epidemie v zemi. „Poprvé od ukončení (celostátní) karantény pozorujeme nárůst úmrtí na covid-19,“ uvedla agentura Santé publique.

Kvůli stoupajícímu počtu nových případů nákazy koronavirem v řecké metropoli a jejím okolí zpřísnila dnes řecká vláda restrikce pro tamní obyvatele. Mimo jiné stanovila, že setkávat se v Aténách smí nanejvýš devět lidí, a zrušila všechny koncerty ve vnitřních i venkovních prostorech, informovala agentura Reuters.

Přísnější pravidla pro obyvatele Atén začnou platit v pondělí a zatím se počítá s tím, že by měla zůstat v platnosti do 4. října. Vláda chce zejména omezit možnost setkávání lidí a stanovila tak například i maximální počet účastníků svateb, pohřbů i křtů - nově jich smí být nanejvýš dvacet. Lidé starší 68 let dostali doporučení, aby se co nejvíce drželi doma, vyhýbali se veřejné dopravě a nosili roušky.

V šedesátimilionové Itálii přibylo za poslední den 1907 nakažených koronavirem, testů bylo provedeno téměř 100 000. Podle statistik je to nejvyšší denní bilance infikovaných od 1. května, ve čtvrtek bylo nově nakažených 1585.

Nejvíce přibývá nemocných v regionech Lombardie a Kampánie, více než 150 nakažených za den ale nahlásily i Benátsko, Sicílie, Lazio a Ligurie. Počet pacientů v nemocnicích je ale stabilní, nestoupá ani vytíženost jednotek intenzivní péče. Celkem se v Itálii od února koronavirem nakazilo skoro 295 000 lidí, 35 668 z nich zemřelo.

Madridský region kvůli rychlému šíření nákazy koronavirem opět zavádí některá přísná omezení pohybu, která platila během jarní celostátní karantény. Restrikce se týkají zhruba 850 000 lidí v nejpostiženějších oblastech zejména v hlavním městě, oznámila dnes předsedkyně správy autonomní oblasti Isabel Díazová Ayusová. Nová pravidla například stanovují, že setkat se může nanejvýš šest osob, na některých místech se uzavřou veřejné parky a omezí se možnost cestování.

„Potřebujeme se vyhnout karanténě, potřebujeme se vyhnout ekonomické katastrofě,“ řekla Ayusová na tiskové konferenci. Regionální ministr zdravotnictví Enrique Ruiz Escudero upřesnil, že nová pravidla se budou vztahovat na obyvatele 37 okrsků, v nichž statistiky nakažených za poslední dva týdny překročily 1000 infikovaných na 100 000 obyvatel.

Stejně jako během karantény budou pro lidi s omezenou možností pohybu mimo bydliště platit výjimky, které zahrnují cesty do práce, do školy, k lékaři nebo za nemocnými blízkými.

Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru v Evropě vedla v březnu a dubnu k významnému poklesu koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší v hustě osídlených a průmyslových oblastech, uvedla dnes Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Z dat vyplývá, že koncentrace škodlivého plynu klesla nejvíce v první fázi přísných karanténních opatření na jihu Evropy, a to o 40 až 50 procent. Konkrétně šlo o Španělsko, Itálii a Francii.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes podpořila léčbu pacientů se závažným průběhem nemoci covid-19 pomocí látky dexametazon, která podle výsledků studie britských vědců pomáhá zejména lidem s dýchacími obtížemi. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se tak dexametazon již brzy může stát druhým schváleným léčivem pro nemocné s covidem. Jako první lék doporučila EMA v červnu antivirotikum remdesivir.

Látka dexametazon je kortikoid s protizánětlivými účinky, který se dosud používal například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě či při plicních chorobách. Z testování prováděného Oxfordskou univerzitou však vyplynulo, že dexametazon pomáhá tlumit i nepřiměřenou a často smrtící reakci imunitního systému na nákazu koronavirem, které se říká cytokinová bouře. Podle stávajících doporučení se lék podává od šestého dne onemocnění a má zabránit tomu, aby imunitní systém pacienta poškodil v obraně před virem orgány, zejména plíce, ledviny nebo srdce.

V Nizozemsku už čtvrtý den po sobě padl rekord v počtu nových případů nákazy za jeden den, dnes tamní zdravotní úřad RIVM informoval o téměř 2000 nově infikovaných lidech. Pandemie nemoci covid-19 nyní v 17milionové zemi znatelně nabývá na tempu, stejně jako v dalších evropských státech. Za uplynulých sedm dní se nákaza potvrdila u více než 10 000 osob, o týden dříve bylo pozitivních testů necelých 7000.

Některé skandinávské země se chystají zavést nová opatření proti šíření koronaviru. Například na Islandu zavřou o víkendu hospody a noční kluby, zatímco v Dánsku omezí provozní dobu barů a restaurací i maximální počet lidí, kteří se budou moci shromažďovat.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová oznámila, že od soboty budou mít bary, hospody a restaurace v celém Dánsku povinnost zavřít ve 22:00. Tato povinnost už platí od čtvrtka v Kodani. Od soboty se také sníží maximální povolený počet lidí na veřejných shromáždění, a to ze 100 na 50.

Islandské ministerstvo zdravotnictví vydalo vyhlášku, podle které zůstanou hospody a noční kluby v Reykjavíku a okolí ode dneška až do pondělí zavřené. Zákaz se naopak nebude vztahovat na kavárny a restaurace.

Evropská unie potvrdila, že koupí vakcínu proti nemoci covid-19, kterou vyvíjejí farmaceutické firmy Sanofi a GSK. Informovala o tom dnes agentura Reuters. GSK na svém webu uvádí, že obě strany podepsaly předběžnou smlouvu o nákupu až 300 milionů dávek připravované vakcíny. Dneškem zároveň končí lhůta, v níž se mohou členové Světové zdravotnické organizace (WHO) zapojit do iniciativy COVAX. Jejím cílem je imunizace populace díky nákupu vakcín a jejich spravedlivé a efektivní distribuci.

Miliony běženců po celém světě i komunity, které jim nabízejí pomoc, čelí kritickému podfinancování. Tvrdí to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Koronavirus a s ním spojená opatření proti jeho šíření vyostřily stávající humanitární problémy, na zvyšující se potřeby přesídlených lidí je ale zároveň kvůli pandemii obtížnější reagovat. Nedostatek finančních zdrojů by mohl mít vliv na pozastavení základních služeb uprchlíkům, jako jsou životně důležité programy zaměřené na přístup k přístřeší, vodě, zdravotní asistenci nebo hygienickému zázemí a mnoho dalších, upozornil úřad.

Britský test na koronavirus od společnosti DnaNudge poskytuje přesné výsledky téměř ve všech případech. Vyplývá to z odborného podsudku, který byl publikován ve vědeckém časopisu The Lancet. Výsledky testu jsou známé za zhruba 90 minut a nemusí být vyhodnocovány v laboratoři, napsala agentura Reuters.

Rychlejší testování by mohlo urychlit návrat Britů na pracoviště a mohlo by být využito při vstupu do nemocnic, což by pomohlo zpomalit aktuální druhý prudký nárůst infikovaných, píše Reuters. Nový test vznikl podle DNA testu, který vyvinul profesor z Královské univerzity v Londýně. Po úspěšném testování jeho klinické použití v dubnu schválila britská léková agentura MHRA.