Článek
Jeden a půl milionový Bahrajn odsoudil k smrti za posledních deset let celkem 51 lidí, což je o více než 600 procent více než v desetiletí předchozím. Tehdy poslala justice na smrt pouze sedm lidí. Na prudký nárůst nejvyšších trestů upozornila zpráva organizací Reprieve (Milost) a Bahrajnský institut pro právo a demokracii (BIRD).
Velmi rozšířené je také mučení, zvláště u případů souvisejících s terorismem, píší neziskovky s tím, že z popravených mužů bylo 88 procent odsouzeno právě za „terorismus“. U všech z nich měli podle zprávy vyšetřovatelé používat při výsleších mučení.
Uvozovky u slova terorismus nejsou náhodou – mnozí odsouzení se totiž provinili jen tím, že se hlásili k bahrajnské opozici a účastnili se protivládních protestů. „Odsouzení k smrti těch, kteří přežili mučení, za jejich spojení s opozicí je ohavným činem pomsty bahrajnského režimu,“ citovala televize al-Džazíra Sajída Ahmada Alvadajího, ředitele BIRD.
V současné době čeká na popravu 26 odsouzených, z nichž 11 podle zprávy čelilo mučení. Podle soudních spisů, které neziskovky zkoumaly, jsou mezi nimi i lidé odsouzení na základě mučením vynuceného přiznání.
Znepokojení nad praktikami bahrajnského soudnictví už vyjádřil Výbor OSN proti mučení, který zároveň soudcům doporučil, aby přezkoumali rozsudky vynesené pouze na základě přiznání.
Království v Perském zálivu, v němž sídlí velení amerického námořnictva na Blízkém východě, začalo tvrdě trestat disent po výbuchu protestů v rámci Arabského jara v roce 2011. Revoluci tehdy úřady s pomocí saúdskoarabských vojáků potlačily. Odmítají ale, že by zasahovaly proti opozici, chrání prý jen národní bezpečnost. Proti vládě v Manámě protestovali jen lidé placení Íránem, tvrdí bahrajnská vládnoucí elita.
V následných soudních procesech bahrajnské úřady odňaly občanství stovkám lidí, většinu opozičních figur uvěznily nebo donutily k emigraci. Ti, kteří v zemi zůstali, čelí drsným soudním procesům.
Sexuální útoky, bití, odpírání spánku
V úterý uplynul rok ode dne, kdy byli k smrti odsouzeni Husajn Músa a Muhammad Ramadhán – oba muži byli podle zprávy neziskovek mučeni a soudci rozhodli na základě jejich vynuceného přiznání. Zaměstnanec hotelu Músa a Ramadhán pracující v letištní ochrance byli zatčeni po pumovém útoku v roce 2014, při němž zemřel policista. O jejich mučení informovala svého času i Amnesty International, podle níž byli oba muži terčem sexuálních útoků, bití a byl jim odpírán spánek. To vše kvůli jejich účasti na poklidných protivládních protestech.
Situace obou odsouzených čekajících na smrt se ještě zhoršila po vypuknutí pandemie koronaviru na jaře 2020, kdy jim věznitelé zakázali návštěvy. Vězni tak se svými rodinami mohli komunikovat jen pomocí odposlouchávaných telefonních hovorů. Čelili také výhrůžkám, že jim zakáží i tento způsob komunikace, pokud by se obrátili na média.
Mučení zažil i Zuhajr Abdalláh, odsouzený k smrti v roce 2018. Po svém zatčení v listopadu téhož roku čelil podle zprávy „elektrickým šokům na hrudi a genitáliích, mlácení a pokusu o znásilnění“. Informace pocházejí z rozhovoru s odsouzeným a jeho rodinou. „Nemají proti mně důkaz, vůbec žádný,“ řekl řediteli organizace BIRD v telefonickém rozhovoru v říjnu 2019.
Autoři zprávy vyzývají bahrajnskou vládu, aby přestala používat tresty smrti a prozkoumala všechny případy, v nichž se při výsleších mělo používat mučení. Neziskovky také žádají britskou vládu, aby ukončila pomoc bahrajnským bezpečnostním složkám a justici, které jsou odpovědné za mučení.
Jeden z odsouzených byl v minulosti mučen v bahrajnské Královské vojenské akademii. Právě s touto institucí navázala v poslední době partnerství Huddersfieldská univerzita, napsal server Middle East Eye. O novém PhD programu pro studenty jednala v květnu britská ministryně vnitra Priti Patelová se šéfem bahrajnské diplomacie. Podle člena Sněmovny lordů Lorda Scrivena tak britská univerzita nepřímo přispívá k mučení politických vězňů.
